Jaký je stav demokracie v Česku? Obecné referendum je sice zakotveno v ústavě, ale ani končící koaliční vládě se nepodařilo příslušný zákon prosadit. Posiluje referendum demokracii? Zatímco většina účastníků předvolební debaty ČT o otázkách demokracie s tím souhlasila, Karel Schwarzenberg z TOP 09 označil lidové hlasování za nástroj demagogů. Šéf SPD Tomio Okamura naopak prosazuje referendum téměř o všem, a to tak, že by v něm mohl rozhodovat i třeba jediný člověk.
Hlas lidu, nebo nástroj demagogů? Strany se přou, jestli Česko potřebuje referendum
Zásadním odpůrcem referenda je zmíněný lídr kandidátky TOP 09 v Praze Karel Schwarzenberg. „Je mi osmdesát let a většina referend, která jsem v životě pozoroval po celé Evropě, odpovídala na jiné otázky, než byly kladeny,“ uvedl Karel Schwarzenberg. „Už od Napoleona třetího, který to v Evropě zavedl, bylo referendum vždy nástrojem všech demagogů a začínajících diktátorů. Když slyším, že bylo něco potvrzeno referendem, vždy v tom něco smrdí. Například naposledy na Krymu.“
Jediné rozhodování referendem, které Schwarzenberg připouští, je hlasování o lokálních problémech na místní úrovni. „Můžete v referendu hlasovat, jestli obchvat povede na jižní, nebo severní hranici. Rozhodně ale ne třeba o přijetí eura. To je odborná otázka národní banky a ministerstva financí, kterou by měl posuzovat parlament. Nikoli obecné referendum. Je to nástroj, který kazí demokracii.“
Vládní koalice zákon neprosadila
Komunista Stanislav Grospič, který vede kandidátku KSČM ve Středočeském kraji, s tím však nesouhlasí. „Pokud jsme vstupovali do Evropské unie a bylo o tom referendum, mělo by být také o přijetí eura,“ řekl v reakci na politika TOP 09. „My sice nepodporujeme přijetí eura, ale mělo by se o něm konat referendum. Je to zásadní věc.“
Záznam předvolební debaty o stavu demokracie (zdroj: ČT24)
Podle komunistů by lidé měli mít možnost vyjadřovat se referendem v co nejširším spektru témat. Bylo by stanoveno jen minimum takových problémů, o kterých by se referendum nemohlo konat. „To jsou třeba záležitosti daní, státního rozpočtu nebo ústavního systému,“ sdělil v debatě Grospič.
K referendu se přiklání také ČSSD, která v něm vidí jednu z účinných vazeb mezi státem a společností. Sociální demokraté však ve sněmovně v tomto volebním období nedokázali prosadit zákon o celostátním referendu, přestože patřil mezi jejich programové priority. Milan Chovanec, který vede kandidátku ČSSD v Plzeňském kraji, to vysvětlil tím, že se vládní návrh zkrátka nepodařilo prosadit, podobně jako desítky a stovky jiných návrhů.
Okamura: Ať rozhodne i jediný volič
Naprostým zastáncem referenda, ve kterém bude možné hlasovat o čemkoli, pokud to nebude v rozporu s ústavou, je SPD Tomia Okamury. Navrhuje referendum v nulovým kvorem, což by znamenalo, že bude závazné, i kdyby k němu přišlo třeba jen deset lidí. „Volby jsou přece také hlasováním s nulovým kvorem. Dnes jeden člověk může zvolit prezidenta, jeden člověk může zvolit poslance nebo senátora,“ uvedl lídr SPD ve Středočeském kraji Okamura.
Podle prvního kandidáta ODS v Jihomoravském kraji Petra Fialy zbavuje obecné referendum politiky jejich odpovědnosti. Jeho strana referendum v programu nemá. „Podívejte se na to, že občané teď budou každý rok mít možnost účastnit se nějakých voleb. Podívejte se třeba na Slovensko, kde řada referend je vlastně neplatná, protože se nedostaví dostatečný počet voličů,“ argumentoval Fiala.
„Obecné referendum není žádné vylepšení demokracie. Máme zastupitelskou demokracii, a tak to má být.“ V tom se předseda ODS shoduje s Karlem Schwarzenbergem. Na rozdíl od něj však uvedl, že ODS se nebrání referendu v závažných otázkách, jakými je rozhodování o přijetí eura.
Michal Kudrnáč, který vede kandidátku Strany zelených v Královehradeckém kraji, upozornil v debatě na to, že obecné referendum je zakotveno v ústavě. To podle něj znamená, že nějaký zákon, který by ho měl upravovat, by k tomu měl vzniknout. „Neměli bychom se tomu tedy bránit. Je ovšem otázka, jak bude nastavena jeho platnost, jakým způsobem jej vyvolat a k jakým otázkám se bude nebo nebude vyjadřovat,“ sdělil Kudrnáč.
Piráti: Někdy by lidé rozhodli lépe než parlament
Také zástupce Zelených v debatě, stejně jako Karel Schwarzenberg, považuje za vhodné hlasování o věcech na místní úrovni. „Jsou to věci, kterým lidé v místě, kde žijí, rozumějí, jsou pro ně zásadní a je to tedy nástroj velmi přirozený a účinný,“ uvedl Kudrnáč.
Lídr KDU-ČSL v Praze Daniel Herman zastává názor, že specifickým referendem jsou už samotné volby. „Občané ve volbách rozhodnou a ti, kteří jsou zvoleni, v rámci svých kompetencí pracují na tématech, kterými jsou pověřeni.“ Lidovci se ale podle něj obecně zákonu o referendu na celostátní úrovni nebrání.
„Samozřejmě nepodporujeme nějaké legislativní zmetky. Ovšem vládní návrh, který zůstal zaparkovaný ve sněmovně, považujeme za rozumný, ale bohužel se ho nepodařilo mezi poslanci prosadit,“ dodal Herman.
Mikuláš Ferjenčík, který vede v Pardubickém kraji kandidátní listinu Pirátů, je přesvědčený o tom, že pokud by lidé měli dostatek přesných informací, dokázali by v některých případech rozhodovat lépe než parlament. Jako příklad uvedl zákon o státní podpoře biopaliv. „To je zločin na životním prostředí a státní pokladně. Něco takového by lidé nikdy neschválili,“ ujišťoval v debatě Ferjenčík.