Praha - Exprezident Václav Havel vyzval Čínu, aby brzy propustila z vězení disidenta a čerstvého nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa. V úvodu dnešní konference Forum 2000 zároveň zdůraznil, že na tato setkání bude nadále zvát i disidenty, kterým režim nedovolí do Prahy přijet. Kromě Liou Siao-poa se to podle něj týká také barmské disidentky Aun Schan Su Ťij či kubánských disidentů. Konference se účastní desítky předních světových osobností, mezi nimi i bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, sociolog Zygmunt Bauman, íránská aktivistka Šírín Ebadíová či analytik zdravotnických systémů James Rice. Zpravodajský kanál ČT24 s nimi natočil krátké rozhovory.
„Pevně věřím, že dříve či později, ale raději dříve bude z vězení propuštěn pan Liou Siao-po, letošní laureát Nobelovy ceny,“ řekl Havel. Český exprezident byl jedním z těch, kteří Liou Siao-poa na cenu nominovali. Už v pátek ocenil, že se Nobelův výbor nenechal zastrašit čínským varováním a cenu za mír udělil čínskému disidentovi. K jeho propuštění už Čínu vyzvala i česká diplomacie.
„Je důležité zvát i lidi, kteří nemohou přijet“
Havel v úvodu konference také přečetl úryvek z dopisu, který mu poslal kubánský disident Oswaldo Payá Sardiňas. Havel připomněl, že ho na konferenci stejně jako některé další disidenty pozval. Kubánská vláda mu ale neumožnila vycestovat. „Patří k charakteru této konference, že ti, kteří se angažují za lidská práva, kteří jako občané něco dělají pro svou zemi a pro své spoluobčany, aniž jsou za to honorováni, že ti jsou na tato fóra pravidelně zváni,“ řekl Havel.
„Já si dobře pamatuji z vlastní zkušenosti, jak důležité pro mě a pro nás, když jsme byli ve vězení, bylo, že nejsme zapomenuti, a zjištění, že nás zvou, že se o nás zajímají a zvou nás navzdory tomu, že předpokládají, že nás tehdejší režim nikam nepustí,“ uvedl Havel, kterému několik aktivistů před nedělním zahájením konference vyčetlo, že jím pořádaná konference je „elitářská“ a poskytuje prostor jen některým hlasům. Vyjádřili také nesouhlas s účastí podnikatele Zdeňka Bakaly či expremiéra Mirka Topolánka.
Hosté na letošním Fóru 2000:
Přichází demokracie a liberalismus s ekonomickým vzestupem?
Řečníci se v první den konference zabývali mimo jiné budoucností demokracie v Číně a dalších ekonomicky rostoucích zemích. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga přestalo v posledních letech platit přesvědčení, že ekonomický vzestup je spojen s demokracií, svobodou a tržní ekonomikou. „Což samozřejmě svádí svět k tomu, abychom se domnívali, že nepotřebujeme demokracii, nepotřebujeme lidská práva, nepotřebujeme tyto staromódní, problematické myšlenky. Stačí, když budeme mít rozkvétající stát, rozkvétající ekonomiku a zároveň můžeme potlačovat lidská práva,“ řekl.
Americký politolog a novinář Fareed Zakaria poukázal na to, že mocenský vzestup Číny a dalších zemí přináší výraznou změnu do globálního politického uspořádání. Nedívá se na něj ale prý pesimisticky. „Když se země modernizuje a rozvíjí, tak časem dojde k liberální demokracii,“ řekl. S ekonomickým růstem podle něj bude Čína postupně otevírat i prostor individuální svobody. Ekonomický vzestup Číny i Indie navíc v posledních letech pomohl milionům lidí z chudoby, připomněl. Naopak větší obavu má o to, jak se demokracie vyvíjí v její kolébce, tedy v Evropě a v USA.
Rozhodování v zavedených demokraciích podle něj dominují krátkodobé zájmy, na dlouhodobé problémy vyplývající například z demografické situace nedokáže reagovat. Brát potřebný ohled na budoucí generace proto západní demokracie neumí a ztrácí svou akceschopnost. Nebezpečné by podle Zakarii pro Západ bylo i to, kdyby se kvůli obavám z imigrantů a jiných kultur začal uzavírat zbytku světa, místo aby dále prosazoval principy univerzální demokracie. S výroky Zakarii polemizoval mimo jiné někdejší předák liberálního ruského opozičního hnutí Jabloko Grigorij Javlinskij. „Také se neobávám o osud demokracie v Rusku, protože tam žádná demokracie není,“ prohlásil.
