Praha – O další existenci vlády se zřejmě rozhodne až těsně před jednáním sněmovny, na němž chce kabinet začít projednávat klíčové reformní zákony. Nejmenší vládní strana Věci veřejné totiž stále není spokojená s personálním složením kabinetu a svou další účast ve vládě podmiňují její přestavbou. Pokud by VV kabinet nakonec opustily, další spolupráce s nimi by podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka nebyla možná a jedinou možností by byly předčasné volby. VV se podle něj už nyní chovají jako opozice uvnitř koalice a po rozpadu vlády by podle něj svůj vyděračský potenciál ještě posílily.
„Věci veřejné se nechovají zcela standardně jako politická strana a v mnoha případech tlačí na své koaliční strany víc, než je zdrávo, a stávají se opozicí v koalici,“ kritizoval v Interview ČT24 Petr Gazdík koaličního partnera.
„Nedovedu si představit, jak by fungovala podpora menšinové vlády. Tam by opozice v koalici mohla přerůst na vydírání. Vláda, která by byla držena partnerem, který by nebyl součástí vlády a vládu by vydíral, by se dostala do ještě horší situace,“ dodal čelný představitel TOP 09.
Schůzka se zřejmě odehraje až po poledni, těsně před plánovaným zahájením schůze dolní komory ve 14:00. Jednání o dalším osudu vlády se pravděpodobně uskuteční ve zúženém formátu K6 čili dva zástupci z každé vládní strany. Za jednacím stolem vedle předsedů stran pravděpodobně usednou předsedové poslaneckých klubů. V klubu klíčových Věcí veřejných prý není o další podpoře kabinetu rozhodnuto a počty odpůrců a příznivců setrvání ve vládě jsou zhruba vyrovnané.
VV: Chceme svá čtyři ministerstva, jinak končíme
Věci veřejné žádají konec občanskodemokratických ministrů Ivana Fuksy (zemědělství) a Alexandra Vondry (obrana), mluvily i o konci ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Zároveň pro sebe s odvoláním na koaliční smlouvu požadují čtyři plnohodnotná ministerstva; kvůli svému protikorupčnímu programu usilují zejména o ministerstva vnitra, jež dříve držel stranický předseda Radek John, případně ministerstvo spravedlnosti.
Neformální předseda VV Vít Bárta v sobotním Právu uvedl, že pokud nebudou požadavky jeho strany v úterý vyslyšeny, vláda skončí. To se původně snažila zmírnit předsedkyně poslaneckého klubu VV Karolína Peake, včera však v Českém rozhlase 1 Radiožurnál vyjádřila stejné přesvědčení: „Já se střežím toho dávat přes média nějaká ultimáta, ale sama jsem přiznala, že to, co Vít Bárta řekl, je v podstatě pravda. Že jsme si na K9 řekli, že do dvou hodin v úterý bychom otázku pokračování této vlády měli mít vyřešenou a že bychom ji chtěli mít vyřešenou.“
„Zazněl požadavek na ministerstvo vnitra nebo ministerstvo spravedlnosti. Domnívám se, že u strany, která je sužovaná tolika skandály, které se týkají i jejího financování, a kdy není jasné, jestli není financována korupčně, je to požadavek naprosto nereálný.“
Podle Petra Gazdíka však premiér Nečas nabídl „véčkařům“ jak post místopředsedy vlády v boji proti korupci (úřad vytvořený na míru Radku Johnovi, který jej ale odmítl), tak předsedu Legislativní rady vlády. Oba úřady VV odmítly s tím, že se nejedná o plnohodnotná ministerstva. „Konkrétní požadavek od nich nezazněl. Pořád opakují, že chtějí důstojné zastoupení ve vládě,“ dodal Gazdík.
Co bude, když se dohodnou?
Pokud se koaliční strany před schůzí sněmovny dohodnou na pokračování vládní spolupráce, budou muset najít ještě způsob, jakým spojí žádost o důvěru vládě s reformními zákony, které má sněmovna projednat. Svázání pokračování vlády s reformami slíbil premiér Nečas a žádají ho všechny koaliční strany.
Premiér v pátek tento záměr potvrdil, není podle něj pouze jisté, že kabinet přímo spojí reformní zákony s obnovením důvěry vládě, jak s tím počítá jednací řád sněmovny. Koalice podle něj hledá formu žádosti o důvěru tak, aby vyloučila obstrukce opozice. Variantou je prý i závazná politická deklarace.
