Praha - V Praze se včera večer konala zřejmě první debata kandidátů na budoucího prezidenta, kterého si lidé budou volit přímo. Utkali se v ní Jan Fischer, Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. V Knihovně Václava Havla diskutovali o lidských právech. Přiblížili tak třeba své názory na to, co si myslí o občanské společnosti, boji proti rasismu, kvótách pro ženy či adopcích dětí homosexuály. Akci uspořádalo sdružení Prague Pride, které organizuje i stejnojmenný festival sexuálních menšin a pochod hrdosti homosexuálů.
Podle Fischera by veřejnost měla mít možnost podílet se na tvorbě politiky a měla by do rozhodování být vtažena. Jako prezident by si prý víc zval ministry a tlačil na ně, aby problémy řešili. Zeman by uvítal změnu volebního zákona tak, aby lidé mohli volit nejen kandidáty jedné strany, ale vybírat je z více stran. Snížil by také hranici pro preferenční hlasy. Shodl se tak s Dienstbierem.
Ten by nebyl pro uzákonění kvót pro zvýšení zastoupení žen v politice či ve vedení institucí. Měly by je ale podle něj mít politické strany. Zeman uvedl, že dříve býval jen pro stranické kvóty pro ženy, nyní se ale kloní k „širšímu pojetí“. Fischer s kvótami nesouhlasí, ale je podle něj nutné „veřejně pranýřovat“ diskriminaci.
Dienstbier uvedl, že přijetí zákona o registrovaném partnerství od počátku podporoval a lobboval za ně. Zákaz adopcí registrovanými partnery mu vadí. Podstatný by měl podle něj být zájem dětí. Zeman má o tom, zda by měli gayové a lesby adoptovat děti, pochybnosti. Pokud by se ale vyčerpal zájem rodin heterosexuálů o osvojení, měly by na řadu přijít rodiče z řad gayů a leseb, aby děti nemusely do ústavu, míní Zeman. Podle Fischera je nutné, aby Česko nejdřív zákon o registrovaném partnerství „vstřebalo“ a aby se o záležitosti diskutovalo. Přiznal, že si názor tvoří. „Od rigidity se dostávám k tomu, že si to (adopce homosexuály) umím představit,“ řekl.
Podle Jiřího Hromady, který stál léta v čele hnutí homosexuálů v Česku, se kandidáti v otázkách o menšině gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů vyhnuli odpovědím. Sám se jich proto zeptal, zda ho jako gaye tolerují či akceptují. Dienstbier ho prý ani netoleruje, ani neakceptuje, ale bere jako člověka. Zemanovi je to prý srdečně jedno a toleruje ho jako člověka, který něco dokázal. Podle Fischera byla otázka irelevantní. Dodal, že tolerovat prý nestačí a je nutné akceptovat příslušníky kterékoliv menšiny.
Mezi uchazeči o místo na Hradě to občas zajiskřilo. Dienstbier připomínal Zemanovi některé slibované a nesplněné kroky jeho vlády. Zeman se na Dienstbierovu adresu zas zmínil o „podpásových špílcích ambiciózních kandidátů“. Zeman měl po celou dobu na očích černé brýle. Publiku řekl, že to není kvůli vrozenému pesimismu, ale kvůli nedávné operaci šedého zákalu. Fischer zas přítomným v sále záviděl, že jsou jen v tričku či v košili. V obleku prý bylo dost horko.
- Profil Jiřího Dienstbiera
- Profil Jana Fischera
- Profil Miloše Zemana
Nad některými odpověďmi posluchači kroutili hlavou, jiné je dost pobavily. „Já o té situaci něco vím, já jsem s ministrem pro lidská práva 14 měsíců žil,“ odpověděl Fischer na dotaz, co si myslí o zřízení postu ministra pro menšiny. Vyvolal tím smích v sále, kde seděla i řada gay aktivistů. Fischer stál v čele úřednického kabinetu právě 14 měsíců, ministrem pro lidská práva byl tehdy Michael Kocáb. Nevěřícný údiv u některých zas vyvolalo to, když se o uplatnění žen zmínil jako „s prominutím o kariéře“.
