„Docházejí nám síly.“ Nemocnice se plní pacienty s covidem, v pátek přibylo přes 14 tisíc případů

8 minut
Události: Nemocnice se plní pacienty s covidem
Zdroj: ČT24

Nemocnice se dál plní pacienty s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče jich leží přes 500. Čísla dál porostou a podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) může do dvou týdnů intenzivní péči potřebovat zhruba jednou tolik pacientů. Situace se liší kraj od kraje a vyloučit se proto nedají ani převozy nemocných. V pátek přibylo v Česku podruhé v tomto týdnu přes čtrnáct tisíc potvrzených případů, bylo jich 14 199.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

„Je možné, že se skutečně budeme blížit k tisícovce hospitalizací na jednotce intenzivní péče, to se skutečně může stát,“ sdělil Vojtěch s tím, že možná nastanou i transfery pacientů do méně postižených krajů. V současné době je hospitalizováno přes 3800 pacientů s koronavirem, jejich počet se tak od minulého pátku zvýšil zhruba o tisícovku.

Nemocnice napříč Českem postupně navyšují kapacity pro pacienty s koronavirem. Celá oddělení mění na covidové jednotky, přesouvají personál. Řada zařízení taky ruší plánované operace. Tedy ty, které se odložit dají.

Například Daniel Lundák měl pozitivní test na covid zhruba před dvěma týdny. Po pár dnech se začal jeho zdravotní stav horšit. Velmi těžko se mu dýchalo, proto mu manželka zavolala sanitku. Teď je v péči lékařů ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Očkovaný není. Spoléhal na vlastní imunitu. „Byla to velká chyba, protože jsem netušil, že to může mít takové důsledky,“ sdělil redaktorce ČT.

Oddělení ve zmíněné nemocnici funguje jako JIP pro covidové pacienty nepřežitě už přes rok. Kapacita tam je 25 míst, od října je plná. Zatímco dřív tu leželi hlavně senioři, teď jsou to lidé ve středním věku.

„Je masivní příval pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci, protože jsou dušní a potřebují kyslíkovou podporu, tak to pociťujeme čtrnáct dní. Je to velmi náročné jak psychicky, tak fyzicky a už nám docházejí síly,“ sděluje vedoucí lékařka covidové JIP FN Královské Vinohrady Kateřina Vonášková.

Setkává se i s pacienty, kteří očkovaní jsou, ti ale podle ní mívají mírnější průběh. Nemocní tu leží taky na dalších odděleních a od příštího týdne se budou kapacity ještě rozšiřovat. „Postupně uzavíráme běžné provozy a měníme je na covidový provoz. Budeme teď rušit neurochirurgii a také převádět na covidová lůžka,“ uvádí ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Armáda bude možná pomáhat i v dalších zařízeních

Podobné je to i v dalších nemocnicích. Fakultní nemocnice Ostrava zřídila další covidové oddělení z lůžkové části oční kliniky teprve v pátek, a už teď je v něm osm pacientů. Celkově se pak v této nemocnici starají o víc než 120 takových pacientů. Ve vážném stavu jich je zhruba desetina.

To v kyjovské nemocnici je teď kvůli covidu přes 30 lidí – i tady pro ně museli vyčlenit další lůžka. Běžné infekční oddělení už kapacitně nestačilo. Počet pacientů s covidem se v kyjovské nemocnici za týden zdvojnásobil, zařízení proto omezilo plánované operace na urologii a ortopedii, do provozu jiných dvou oddělení sáhlo už minulý týden.

„De facto se jedná o všechny operace, které lze odložit, samozřejmě akutních výkonů se to netýká,“ prohlásil mluvčí Nemocnice Kyjov Filip Zdražil.

Pokud se bude situace dál horšit, nevylučují, že požádají o pomoc armádu. Od pondělí budou vojáci v osmi zařízeních Olomouckého a Zlínského kraje. Další se zřejmě přidají. „Evidujeme další žádosti, které přichází z dalších krajů, ty budeme postupně vyhodnocovat a zabezpečovat podle jejich priorit,“ řekla mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.

Od příštího týdne se také budou muset povinně testovat pracovníci v nemocnicích, kteří dosud nejsou očkovaní. Třeba na oddělení vinohradské nemocnice se to ale nebude týkat nikoho.

Ministerstvo zakoupí další monoklonální protilátky

Zabránit těžkému průběhu nemoci může včasné podání monoklonálních protilátek. V Česku už je dostalo přes šest tisíc lidí. Ministerstvo zdravotnictví teď plánuje dokoupit další zásoby.

„Je důležité skutečně protilátky podat do sedmi dnů po pozitivním testování na covid nebo do deseti dnů od začátku příznaků,“ sděluje vrchní sestra z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Karolína Vaicová

Dostat je můžou všichni starší 65 let. A taky ti, kterým je aspoň dvanáct let, váží alespoň 40 kilo a hrozí jim těžký průběh nemoci. Typicky obézní, diabetici, onkologičtí pacienti nebo lidé s chronickou obstrukční nemocí plic. Kritérií je ale víc.

Proto by se měl každý poradit se svým ošetřujícím lékařem, ten taky vypisuje žádanky. Protilátky se navíc mohou podat i preventivně. Třeba ve chvíli, kdy přijde dítě pozitivní ze školy a bydlí spolu s babičkou. Tam je včasné podání ještě důležitější. „Člověk, který má nějaký rizikový kontakt s nějakým C+ pacientem, tak musí potom do čtyř dnů dostat monoklonální protilátky,“ uvádí praktická lékařka Lucie Jordáková.

Kompletní seznam míst, včetně kontaktů, kde monoklonální protilátky podávají, je na stránce ministerstva zdravotnictví. Lékař by měl na vybrané místo zavolat a pro pacienta domluvit konkrétní termín.

Laboratoře odhalily o pěti tisíc případů víc než před týdnem

V Česku v pátek přibylo 14 199 nově nakažených. Páteční nárůst byl druhý nejvyšší v tomto týdnu po úterý, kdy bylo 14 555 nově nakažených, což bylo i nejvíce od poloviny března. Nejhorší epidemická situace je na Moravě a ve Slezsku. V Olomouckém kraji týdenní incidence překročila tisíc případů, v Jihomoravském, Moravskoslezském a Zlínském kraji je nad 800. Naopak nejméně nově nakažených za týden na 100 tisíc obyvatel je v Karlovarském kraji, a to 229.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo na 1,87 milionu lidí, z toho 31 431 lidí zemřelo. Na pátek podle informací na webu ministerstva zdravotnictví připadá 36 úmrtí. Nejvíce zemřelých v týdnu evidují statistiky zatím za středu, a to 68.

Laboratoře v pátek otestovaly 123 tisíc lidí, asi o 8 tisíc více než před týdnem. U preventivních testů bylo pozitivních 4,2 procenta vzorků, o týden dřív to bylo 2,6 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl za týden podíl pozitivních o 3,5 procentního bodu na 13,2 procenta. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil z 28,1 na 37,3 procenta.

Očkovacích dávek proti koronaviru v pátek dali zdravotníci podle dat ministerstva na 50 tisíc, což bylo v týdnu nejvíce. V mezitýdenním srovnání jich ale bylo zhruba o 7500 méně. Celkový počet dávek vakcíny aplikovaných od začátku očkování na konci loňského roku je přes 12,7 milionu. Na 6,2 milionu lidí má očkování ukončeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...