Delší pobyt na jiné adrese? Stát chce zavést povinné hlášení

Praha - Stát chce mít přehled, kde se jeho obyvatelé reálně zdržují, plánuje proto obnovit přechodné pobyty. Hlásit druhou adresu vedle té trvalé by musel úřadům každý, kdo své bydliště opustí na více než 90 dnů. To bývají případy lidí v podnájmech, dělníků na služebních cestách, studentů na kolejích nebo třeba chatařů. Podle ministerstva vnitra má opatření městům pomoci například s výběrem poplatků nebo získáváním peněz na údržbu.

Lepší vymahatelnost poplatků za odpady, více peněz na údržbu města, ale i méně nevyzvednutých zásilek. Takové výhody by mělo přinést znovuzavedení povinného hlášení přechodného pobytu delšího než tři měsíce. Ohlašovat by se musel znovu, v případě, že by se prodloužil na jeden rok. Změnu by vedle řady starostů uvítala i exekutorská komora. „Znamenalo by to rychlejší dohledání reálného pobytu dlužníka,“ uvedla Petra Báčová, mluvčí exekutorské komory.

Zavedení přechodných pobytů má odstranit i letitou praxi mít bydliště na radnici. Počet takto nahlášených lidí se za posledních pět let více než zdvojnásobil. Ke konci roku 2014 tak „bydlelo“ 375 tisíc lidí, o 19 tisíc lidí víc než v předchozím roce. Zpřehlednit by se měla i situace ve vyloučených lokalitách. „Budeme mít možnost je zapsat na byt, aby platili to, co ostatní za používání energií, výtahů apod.,“ říká František Ryba, ředitel Bytového družstva Krušnohor.

Administrativní zátěž či systém, který bude obtěžovat, zní mezi politiky

Ne všem ale takové opatření připadá přínosné. „Já tam více vidím zvýšenou administrativní zátěž. Kdo se bude chtít pohybovat bez kontroly, tak to stejně bude nějakým způsobem obcházet,“ říká místopředseda výboru pro bezpečnost za TOP 09 Zdeněk Bezecný. Většina politiků napříč stranami jasný názor zatím nemá. „Chápu problémy s doručováním pošty, ovšem abychom nevymysleli systém, který bude obtěžovat,“ uvedl poslanec za KSČM Jiří Dolejš. „My v tom žádný technický problém nevidíme,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Přechodný pobyt museli Češi povinně hlásit do roku 2000. Do června 2000 jich úřady udělily skoro milion a většina lidí ho měnila opakovaně. Povinné bylo hlásit přechodný pobyt delší než 30 dnů. Informace byla v tzv. ohlašovacím razítku v občanském průkazu. Neplatil se žádný správní poplatek. Povinnost se netýkala lidí v ústavech, v dětských domovech nebo lidí ve vězení a vazbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 31 mminutami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 31 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 16 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.