Praha - Církve se v rámci současné situace kolem restitucí stavějí na roveň firem a soukromých restituentů. Zapomínají ale přitom na duchovní podstatu, vyjádřil v Hyde Parku svůj postoj religionista Ivan Odilo Štampach. "Církve se před léty velmi zlobily, když je kdosi přirovnal ke spolku zahrádkářů. Samozřejmě nejsou spolek zahrádkářů, mají dlouhou tradici a význam v životě společenství, ale teď se stavějí vedle organizací zcela světských, třeba vedle firem a jednotlivců, kteří restituovali majetek. Jako by zapomněly, na své duchovní kořeny, ve kterých zrovna jde o to, že Ježíš říká, že nelze sloužit zároveň Bohu i mamonu. A kde svatý Jakub říká ve své epištole, že peníze jsou začátkem všeho zla," charakterizoval Štampach svůj pohled na restituční úsilí.
Církve se staví vedle firem, hodnotí restituce religionista Štampach
Církve by se přece jen mohly uskromnit
V pořadu Hyde Park oddělil historickou realitu církví na jedné straně od jejich hlavních ideálů na straně druhé. „Církve jsou lidé, v dějinách se od Nového zákona a Bible různě odchylovaly a třeba prostřednictvím reformních hnutí se k nim zase vracely. Bohužel jsme svědky situace, a jsem o tom jako občan i křesťan, byť ne s nějakou církví spojený, přesvědčen, kdy o to církve nedbají. Vidím to tak, že by se opravdu mohly uskromnit,“ prohlásil Ivan Štampach. Připomněl, že nový papež František za krátkou dobu svého pontifikátu „vyoral velmi hlubokou brázdu“, ale vedení římskokatolické církve v ČR podle Štampacha papežovy postoje ignoruje.
Církve a náboženské společnosti odůvodňují své nároky čistě technicky, o čemž lze podle Štampacha diskutovat. Školská, zdravotnická a sociální zařízení zřizovaná církví by se ale v jeho pohledu neměla stávat argumentem pro restituce, protože jejich provoz je financován z veřejných prostředků.
Ivan Štampach v Hyde Parku: „Myslím si, že římskokatolická církev prodělala nešťastný vývoj v uplynulých desetiletích, zatvrdila se v minulosti a žije pořád v mentalitě přelomu 80. a 90 let. Pořád bojují proti komunismu, který už je dávno poražen, a nějak se shlédly v oslavě trhu bez přívlastků a chtějí být také účastníkem této tržní ekonomiky. Ve všech křesťanských církvích jsou ostrovy vitality, které dělají velmi dobré věci a užitečnou službu veřejnosti, to chci silně zdůraznit. Ale většina vedení se chová pragmaticky a technokraticky… Nechovají se v duchu evangelia.“
Podle Štampacha nemůžou církve argumentovat ani snahou o finanční soběstačnost, neboť prý ztratily schopnost plného sebefinancování už pozemkovou reformou v roce 1919, kdy po vzniku samostatného Československa došlo k rozsáhlým záborům církevních pozemků. „V roce 1926 došlo k přijetí dalšího zákona, který už tehdy zajišťoval vyplácení mezd duchovním… Čili návrat do roku 1948 v rámci restitucí nemůže zajistit skutečnou samostatnost církvím,“ soudí s odvoláním na historii Štampach.
Na cestě k soběstačnosti je majetkové vyrovnání minimum
Jak ale podotkl sekretář České biskupské konference Tomáš Holub v Událostech, komentářích, zákon o majetkovém vyrovnání církvím dává možnost dosáhnout financování pouze z vlastních zdrojů: „Proto potřebujeme vytvořit základ, z kterého za 50 let budeme moci pomáhat i seniorům, kteří dnes ještě pomoc nepotřebují.“ Výše majetkového vyrovnání tedy v případě římskokatolické církve podle něj představuje naprosté minimum, které v dlouhodobém horizontu potřebuje.
Sobotkovo jednání s církvemi žádný posun nepřineslo
Setkání předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky s církvemi o snížení restitučních náhrad žádnou změnu nenastínilo, strany k dohodě nedospěly. Bude proto zřízena pracovní skupina, která návrhy ČSSD posoudí. Arcibiskup Dominik Duka už dříve řekl, že se duchovní již zřekli třetiny nároku a přišli i s nabídkou, že místo peněz přijmou státní dluhopisy. Sobotka ale trvá na tom, že částečné vyplacení finančních náhrad formou dluhopisů a snížení o inflační doložku není dostačující. Jde mu o snížení vyjednané částky 59 miliard korun, kterou má stát vyplatit vedle navraceného majetku.
Štampach ale upozorňuje, že dohoda státu s církvemi uzavřená formou smluv, je v podstatě nerevidovatelná. Smlouva totiž nemůže být zpětně změněna. Jedinou možnost nabízí dobrovolné přistoupení k nějaké změně právě ze strany zástupců církví.
-
Ivan Odilo Štampach je český religionista, teolog a vysokoškolský pedagog. Druhé jméno Odilo přijal po svém tajném vysvěcení na římskokatolického kněze a vstupu do dominikánského řádu v roce 1983. Po kritice směřování římskokatolické církve v 90. letech přestoupil v roce 1999 ke Starokatolické církvi, v důsledku čehož byl vyloučen z dominikánského řádu. V současnosti se stále považuje za křesťana hledajícího víru, nepůsobí ale v žádné ze zavedených církví.