Ministerstvo zdravotnictví by mělo od 25. května převzít chytrou karanténu. Má také navrhnout její další personální zajištění a harmonogram pro nadcházející část Chytrá karanténa 2.0, vyplývá z materiálu, který v pondělí projednala vláda. O tom, že by resort měl celý projekt převzít pod sebe, hovořil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO).
Chytrá karanténa se přestěhuje od vojáků k hygienikům. Skončil nouzový stav, vysvětlil Prymula
3 minuty
Události ČT: Chytrá karanténa se přestěhuje od vojáků k hygienikům
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který za vytvoření systému zodpovídal, ujistil, že do ústředí chytré karantény pravidelně chodí, že je změna potřeba, však potvrdil.
Jde i o to, že zatím zajišťuje fungování chytré karantény – tedy mapování pohybu nakažených a dohledávání jejich kontaktů – především armáda. „Pokud byl zrušen nouzový stav, tak je logické, že to musí být překlopeno do resortu zdravotnictví. Aby to fungovalo jako standardní prostředek, který bude v gesci hlavního hygienika, abychom mohli nejen tuto epidemii, ale i jiné zvládat,“ ozřejmil Prymula.
„Vždy jsme počítali s daným projektem, pouze jsme si museli vyjasnit a budeme si muset vyjasnit ten přechod z armády pod ministerstvo zdravotnictví, kdo bude dělat tu IT podporu,“ reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Rychlost v první řadě
Prvním cílem projektu chytrá karanténa bylo podle dokumentu zrychlit a zautomatizovat epidemiologické šetření, tedy dohledání kontaktů každého nakaženého, případně místo jeho nákazy. Jde o rozhovor, který vede s nakaženým pracovník krajské hygienické stanice. Nově například mohou údaje od pacienta při telefonátu rovnou zanášet do informačního systému.
„Druhým cílem je příprava na eventuální zvýšený výskyt onemocnění v případě, že rozvolňování mimořádných opatření přinese zvýšený výskyt onemocnění a s tím spojenou potřebu rychlého provedení trasování osob podezřelých ze styku s infekčním onemocněním,“ píše se v dokumentu.
Ministr zdravotnictví by podle připraveného usnesení měl také předložit vládě návrh řešení projektu Chytrá karatnéna 2.0, který počítá podle slov premiéra ze začátku května se zapojením dalších součástí, například mobilní aplikace eRouška nebo dobrovolného sledování pohybu aplikací Mapy.cz. Technické řešení druhé části chytré karantény má připravit ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
„Je předkládán návrh dalšího postupu, kterým by se měly ad hoc vzniklé řídící týmy, které byly složeny ze zástupců některých resortů, státních podniků i komerční sféry, převést na standardní systém řešení epidemií velkého rozsahu v souladu s právními předpisy,“ píše se v dokumentu.
Ve struktuře ministerstva
Pro pokračování projektu v době po skončení nouzového stavu, kdy se uvolňuje většina preventivních opatření, je podle materiálu potřeba veškeré procesy a nástroje chytré karantény formalizovat.
Centrální řídící tým bude součástí organizační struktury resortu zdravotnictví. Ministerstvo má také předložit personální požadavky, například na posílení krajských hygienických stanic, a požadavky na jejich financování. Resort musí vybudovat také telefonické centrum pro trasování kontaktů a dokončit digitalizaci všech kroků procesu.
Podle dokumentu je také třeba navýšit kapacitu testování. Od 25. května ale skončí činnost mobilních odběrových týmů zřizovaných armádou. Některé nemocnice a laboratoře navíc ukončují testování na covid-19, protože se jim po snížení horní hranice ceny na 1674 korun pro laboratoř a 82 korun za odběr nevyplatí.
Že projekt přinese rychlejší získávání rizikových kontaktů, uznávají i některé opoziční strany, k samotnému provedení ale mají výhrady. „Určitě to je dobrý nástroj, pokud bude procesně dobře fungovat. Ta data jsou velmi citlivá a je potřeba velmi pozorně sledovat, jak je s nimi nakládáno,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
„Ta činnost dle mého názoru není patřičným způsobem zajištěna, což znamená, že únik je možný na několika úrovních,“ namítl místopředseda výboru Bohuslav Svoboda (ODS).
Propojení s eRouškou
Premiér Babiš považuje chytrou karanténu za dobrý projekt, který s sebou ale nese velkou šíři různých aspektů a je třeba na něm ještě pracovat. Návrh na změnu jeho fungování projedná odpoledne vláda, bude muset upřesnit především to, zda zůstanou informační procesy pod Národní agenturou pro komunikační a informační technologie.
Kromě převedení chytré karantény pod hygieniky by se měl tento systém ve druhé fázi propojit s mobilní aplikací eRouška, podle náměstka Prymuly má ale eRouška nedostatek spočívající v tom, že ji zatím má v mobilních telefonech jen několik set tisíc lidí, což je podle něj málo. Měly by se ale také propojit informační systémy laboratoří a hygienických stanic a umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolace kontaktů nakažených v karanténě.
Nemělo by se změnit nic na tom, že zpětné dohledávání pohybu lidí s prokázanou nákazou covid-19 na základě dat od mobilních operátorů či bank proběhne až po jejich dobrovolném souhlasu. „Doufám, že to bude otázka dobrovolnosti. Budeme se snažit intenzivně vysvětlovat lidem, co je pro, co je proti. Je logické, že nechceme zavírat podniky, školy a tak dále. Proti tomu by měla stát tato možnost,“ poznamenal náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.
Chytrá karanténa podle něj funguje do té míry, že se daří dohledat asi dvě třetiny kontaktů. V místech, na které kontrola kontaktů ukáže, potom probíhá zvýšené testování – takto se podařilo odhalit ohniska nákazy v nemocnicích v Mariánských Lázních a Chebu nebo v Dole Darkov.
