Čeští zubaři kritizují unijní ústup od amalgámu. Je to důsledek lobby, tvrdí

Nahrávám video

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 kritizoval zákaz amalgámových plomb, který má podle evropské směrnice od poloviny příštího roku začít platit pro těhotné ženy a děti do šestnácti let. Varování před rtutí, kterou amalgám obsahuje, je podle Chrze liché a unijní rozhodnutí považuje za důsledek lobbingu ze strany výrobců jiných výplní.

Amalgámovou plombu tvoří sloučenina slitiny stříbra, rtuti, mědi a cínu a v zubním lékařství se využívá více než 150 let. Poměr sloučených prvků se liší od výrobce a obchodní značky. Obvykle se k vytvoření amalgámové výplně používá padesát procent rtuti v poměru k hmotnosti dalších využitých kovů.

Rtuť při přípravě amalgámu se využívá především kvůli svým chemickým vlastnostem, které umožňují spojit dohromady potřebné kovy, podle Unie ale představuje potenciální zdravotní riziko a především zátěž pro životní prostředí; z odpadních trubek zubařských ordinací se může uvolňovat i mnoho let po ukončení činnosti kliniky.

Proti míchanému amalgámu proto minulý týden vykročil Evropský parlament, když schválil předpisy, které jeho používání od 1. července 2018 zakazují pro těhotné ženy a děti do 16 let. Cílem schválené právní normy je také úplné odstranění amalgámu z praktik zubního lékařství, a to do roku 2030.

Chrz: Zákaz amalgámu? Důsledek lobby

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 ale zdůraznil, že žádná ze studií toxicitu amalgámu na lidský organismus nikdy nepotvrdila (pokud vůbec dojde k uvolňování rtuti z plomb, jde o minimální množství, které se z organismu postupně vylučuje trávicím ústrojím), a doplnil, že hlavní důvod tedy leží v ochraně vody a životního prostředí. I zde ale vznáší pochybnosti.

„Že se do směrnice, která hovoří o nepoškozování životního prostředí, vloudil zákaz amalgámu u vyjmenovaných skupin pacientů, je zcela jednoznačně prolobbováno od někoho, kdo vyrábí alternativní materiály,“ prohlásil. „Je to naprosto nesmyslné. Jestliže by byl amalgám tak škodlivý, je potřeba ho zakázat hned a nečekat do roku 2030.“

Za lichý považuje i argument o vypařování rtuti v ordinacích při vlastním míchání výplní, navíc dodává, že od této praxe se stále častěji ustupuje a vedle toho zná zubní lékařství hojně používaný kapslovaný amalgám – zde je rtuť a prášek v uzavřené kapsli. Na rozdíl od míchaných plomb ho ale nehradí zdravotní pojišťovna.

Potíže bílých plomb

Třetí cestou pro zacelení zubu s odvrtaným kazem je bílá plomba z umělé pryskyřice. Ani ji nehradí pojišťovna, příprava trvá déle a pacienta vyjde na sedm set až dva a půl tisíce korun. Právě k širšímu užívání tohoto materiálu unijní směrnice míří, Chrz ale upozorňuje na to, že bílé výplně nejdou použít všude, u citlivějších pacientů mohou vyvolat alergie a především nevydrží tolik jako amalgám.

Jejich příprava navíc trvá déle, což se může zásadně promítnout do zubařské praxe a rozpočtu českého zdravotnictví. Stomatologové už řadu let upozorňují na to, že 270 korun proplácených pojišťovnami za obyčejnou amalgámovou plombu nemůže pokrýt jejich náklady. Jedná se totiž o jeden z nejčastějších úkonů, který provádějí, a kdyby měl být rentabilní, musel by od pacientova usednutí do křesla a odvrtání kazu trvat dvanáct minut. Pryskyřicová výplň se má ale vrstvit a podle zubařů by pro vytvoření kvalitní bílé výplně bylo potřeba cirka čtyřicet minut.

Nyní, s chystaným ústupem amalgámu, bude muset situaci řešit i ministerstvo zdravotnictví, které pojišťovnám určuje, jaké úkony budou zubařům proplácet – a bílé plomby ani jiné alternativní výplně mezi ně nepatří.

„Řešení je hledat alternativu amalgámu v cenách okolo tří set korun. Kvalitnější výplně bez systémového rozhodnutí a jiné alokace peněz nejsou možné,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s odkazem na to, že stávající růst peněz, které proudí do systému zdravotního pojištění, vláda směřuje na zvyšování platů místo na výraznější finanční krytí péče. „V systému veřejného zdravotního pojištění se prohlubují cenové diference mezi jednotlivými výkony a zubní výplně ve složce hrazené péče skutečně zaostávají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 1 hhodinou

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 2 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 3 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 3 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 13 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 13 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
včera v 08:00

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.