Čeští zubaři kritizují unijní ústup od amalgámu. Je to důsledek lobby, tvrdí

91 minut
Chrz: Rušení amalgámu nedává smysl, jde o lobby
Zdroj: ČT24

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 kritizoval zákaz amalgámových plomb, který má podle evropské směrnice od poloviny příštího roku začít platit pro těhotné ženy a děti do šestnácti let. Varování před rtutí, kterou amalgám obsahuje, je podle Chrze liché a unijní rozhodnutí považuje za důsledek lobbingu ze strany výrobců jiných výplní.

Amalgámovou plombu tvoří sloučenina slitiny stříbra, rtuti, mědi a cínu a v zubním lékařství se využívá více než 150 let. Poměr sloučených prvků se liší od výrobce a obchodní značky. Obvykle se k vytvoření amalgámové výplně používá padesát procent rtuti v poměru k hmotnosti dalších využitých kovů.

Rtuť při přípravě amalgámu se využívá především kvůli svým chemickým vlastnostem, které umožňují spojit dohromady potřebné kovy, podle Unie ale představuje potenciální zdravotní riziko a především zátěž pro životní prostředí; z odpadních trubek zubařských ordinací se může uvolňovat i mnoho let po ukončení činnosti kliniky.

Proti míchanému amalgámu proto minulý týden vykročil Evropský parlament, když schválil předpisy, které jeho používání od 1. července 2018 zakazují pro těhotné ženy a děti do 16 let. Cílem schválené právní normy je také úplné odstranění amalgámu z praktik zubního lékařství, a to do roku 2030.

Chrz: Zákaz amalgámu? Důsledek lobby

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 ale zdůraznil, že žádná ze studií toxicitu amalgámu na lidský organismus nikdy nepotvrdila (pokud vůbec dojde k uvolňování rtuti z plomb, jde o minimální množství, které se z organismu postupně vylučuje trávicím ústrojím), a doplnil, že hlavní důvod tedy leží v ochraně vody a životního prostředí. I zde ale vznáší pochybnosti.

„Že se do směrnice, která hovoří o nepoškozování životního prostředí, vloudil zákaz amalgámu u vyjmenovaných skupin pacientů, je zcela jednoznačně prolobbováno od někoho, kdo vyrábí alternativní materiály,“ prohlásil. „Je to naprosto nesmyslné. Jestliže by byl amalgám tak škodlivý, je potřeba ho zakázat hned a nečekat do roku 2030.“

Za lichý považuje i argument o vypařování rtuti v ordinacích při vlastním míchání výplní, navíc dodává, že od této praxe se stále častěji ustupuje a vedle toho zná zubní lékařství hojně používaný kapslovaný amalgám – zde je rtuť a prášek v uzavřené kapsli. Na rozdíl od míchaných plomb ho ale nehradí zdravotní pojišťovna.

Potíže bílých plomb

Třetí cestou pro zacelení zubu s odvrtaným kazem je bílá plomba z umělé pryskyřice. Ani ji nehradí pojišťovna, příprava trvá déle a pacienta vyjde na sedm set až dva a půl tisíce korun. Právě k širšímu užívání tohoto materiálu unijní směrnice míří, Chrz ale upozorňuje na to, že bílé výplně nejdou použít všude, u citlivějších pacientů mohou vyvolat alergie a především nevydrží tolik jako amalgám.

Jejich příprava navíc trvá déle, což se může zásadně promítnout do zubařské praxe a rozpočtu českého zdravotnictví. Stomatologové už řadu let upozorňují na to, že 270 korun proplácených pojišťovnami za obyčejnou amalgámovou plombu nemůže pokrýt jejich náklady. Jedná se totiž o jeden z nejčastějších úkonů, který provádějí, a kdyby měl být rentabilní, musel by od pacientova usednutí do křesla a odvrtání kazu trvat dvanáct minut. Pryskyřicová výplň se má ale vrstvit a podle zubařů by pro vytvoření kvalitní bílé výplně bylo potřeba cirka čtyřicet minut.

Nyní, s chystaným ústupem amalgámu, bude muset situaci řešit i ministerstvo zdravotnictví, které pojišťovnám určuje, jaké úkony budou zubařům proplácet – a bílé plomby ani jiné alternativní výplně mezi ně nepatří.

„Řešení je hledat alternativu amalgámu v cenách okolo tří set korun. Kvalitnější výplně bez systémového rozhodnutí a jiné alokace peněz nejsou možné,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s odkazem na to, že stávající růst peněz, které proudí do systému zdravotního pojištění, vláda směřuje na zvyšování platů místo na výraznější finanční krytí péče. „V systému veřejného zdravotního pojištění se prohlubují cenové diference mezi jednotlivými výkony a zubní výplně ve složce hrazené péče skutečně zaostávají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 40 mminutami

Poptávka po dobrovolnících v nemocnicích čím dál víc roste

Nemocnice mají stále větší zájem o dobrovolníky. V Česku jich jsou skoro čtyři tisíce. Poskytují podporu především pacientům s vážnými diagnózami. Jde o důležitou psychologickou pomoc zvlášť v čase adventu, kdy na léčené lidi doléhá samota. Dobrovolníci jim věnují pozornost a podle primářky oddělení dlouhodobé lůžkové péče v mělnické nemocnici Ireny Závadové přispívají k uzdravení. I proto ministerstvo zdravotnictví podporuje podobné programy. V posledních letech počet pomáhajících mírně roste, ale stále nedosahuje množství z roku 2018, kdy jich bylo přes 5,5 tisíce.
před 3 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 3 hhodinami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 4 hhodinami

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 13 hhodinami
Načítání...