Cesta do Moskvy není jedinou možností jednání o vakcíně, míní Vondráček. Podle Kupky situace poukazuje na vládní chaos

22 minut
Radek Vondráček a Martin Kupka k informacím o cestě Jana Hamáčka do Moskvy
Zdroj: ČT24

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do Moskvy nakonec neodletí. Hamáček, který je aktuálně pověřený i řízením resortu zahraničních věcí, současný vývoj nekomentoval. Podle poslance a místopředsedy ODS Martina Kupky je dění ostudou pro Českou republiku. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) věří, že premiér a vicepremiér společně vyhodnotili cestu jako zbytnou a k jednání chtějí zvolit jiný způsob.

Vondráček podotkl, že cestu oznámil Hamáček ze své iniciativy. Připustil, že komunikace mezi premiérem a vicepremiérem chyběla. „Vláda má samozřejmě víc možností a víc kanálů, kterými jednat. To znamená, že cesta do Moskvy není jediné, co přichází v úvahu. Můžeme využít třeba diplomatický aparát,“ navrhl jeden z možných důvodů zrušení cesty. „Myslím si, že pan premiér společně s panem vicepremiérem vyhodnotili, že účelu lze dosáhnout i jinak, že cesta není nezbytná,“ dodal.

S kritikou oznámené cesty v pátek vystoupila část opozice. I v souvislosti s napětím na ukrajinsko-ruské hranici a s plánovanou výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Podle Kupky je situace ostudou pro Českou republiku.

„V situaci, kdy se vyostřuje napětí mezi Ruskem a Spojenými státy, kdy jsou tu Dukovany, to je absolutní projev amatérismu ze strany pana místopředsedy Hamáčka. A pak tu jsou podivné kroky premiéra,“ řekl Kupka. Upozornil na to, že premiér informaci sdělil prostřednictvím médií a vicepremiér se k ní nevyjádřil.

O cestě chtěla diskutovat na pátečním zasedání sněmovny část poslanců. Zařazení bodu na program schůze ale zablokovali sociální demokraté, ANO, SPD a KSČM. „Jestliže je namístě vyhodnocovat nějakou cestu, tak spíše, až se ten politik z cesty vrátí,“ okomentoval Vondráček.

Plán cesty byl podle něj transparentní. „Já si myslím, že je spíše na pováženou, kolik let už český ministr zahraničních věcí nebyl v Moskvě,“ podotkl s tím, že Rusko je těžký partner na vyjednávání a vztah s ním je složitý.

„Vláda má zájem zajistit vakcinaci v České republice. Vidíme na příkladu Rakouska nebo některých německých spolkových zemí, že Sputnik V je poměrně pozitivně hodnocen prestižními časopisy, že je to jedna z možností, jak urychlit vakcinaci a zachránit lidské životy,“ řekl k záměru cesty Vondráček.

Podle Kupky ale informace o cestě chybí. „To, co my jsme požadovali, je vědět, jaký je mandát, jaká je mise, co je vlastně náplní té cesty,“ zdůraznil. Otázkou je pro něj také to, s kým se měla jednání uskutečnit.

Transparentnost v kontextu očkování je podle něj důležitá i s ohledem na důvěru lidí. „I proto, aby se očkování těšilo důvěře lidí a abychom opravdu dokázali proočkovat velkou část populace, se logicky bráníme možným pochybnostem a znevěrohodnění celého postupu,“ řekl Kupka. Jednat o případném obchodě by se podle něj mělo až v okamžiku, kdy bude existovat certifikace Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Podle Kupky poukazuje situace na chaos ve vládě. Podotkl také, že dění potvrzuje důvody, proč v týdnu koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vyzvala vládu, aby požádala o důvěru. Vondráček krok označil za hazardování vzhledem k epidemické situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...