Pražský hrad se připravuje na čtvrteční summit Evropského politického společenství. Na jednání, které bude předcházet pátečnímu neformálnímu zasedání Evropské rady, byli pozváni zástupci 44 zemí. Tématy budou bezpečnost a mír, energetika, klima a ekonomická situace.
Česko se připravuje na první summit Evropského politického společenství. Přijede přes čtyřicet delegací
Nová platforma Evropské politické společenství se sejde poprvé. Má sloužit k politické koordinaci evropských zemí, nikoli pouze členských států Evropské unie. Cílem je podporovat politický dialog a spolupráci při řešení otázek společného zájmu k posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy. S návrhem na vznik platformy přišel v květnu francouzský prezident Emmanuel Macron.
Poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO) pro ČT24 podotkl, že je v této době důležité setkávat se s ostatními státy, obchodními partnery bližšími i geograficky vzdálenými, což se týká i například delegace z Kataru.
„Má smysl posilovat evropský vliv jako takový. Je to ,po macronovsku‘ ve větším stylu, protože Francie s touto myšlenkou přišla, ale jsem rád, že se realizuje během českého předsednictví,“ uvedl a dodal, že se bude projednávat i pomoc Ukrajině a jde tedy o jakýsi pakt proti Vladimiru Putinovi, nikoliv však proti Rusku. Podle něj bude probíhat řada bilaterálních schůzek.
Formální závěry se nepředpokládají
Nepředpokládá se, že by na konci prvního zasedání Evropského politického společenství bylo vydáno formální prohlášení nebo formální závěry, uvedlo české předsednictví.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) označil konání summitu za diplomatický úspěch. „Řada států je nervózní, že pozvánku na summit nedostaly – jde o země střední Asie a bývalé sovětské republiky, které měly velký zájem přijet do Prahy se prezentovat,“ uvedl s tím, že je velký úspěch například to, že se sejde premiér Arménie s prezidentem Turecka a budou jednat o bezpečnostní situaci v Náhorním Karabachu.
Tento summit se podle něj může zapsat do dějin, ale česká diplomacie k tomu musí přispět. „Musí být moderátorem a často i nositelem různých témat, i těch nepříjemných, a otvírat je,“ dodal Zdechovský s tím, že silně by zde měl působit český premiér, ministr zahraničních věcí či prezident.
Čtyřiačtyřicet pozvaných
Pozváno bylo 44 zemí. Kromě 27 členů EU se setkání týká šesti zemí Západního Balkánu – Albánie, Severní Makedonie, Kosova, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Dále jde o země asociovaného tria Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, poté Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále Spojené království a Turecko.
Úřad vlády ani české předsednictví zatím neposkytly finální seznam účastníků zasedání. Stále se čeká na potvrzení účasti některých zemí. Server Lidovky.cz dříve s odkazem na tureckého velvyslance v ČR Egemena Bagise uvedl, že přijede turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle webu Politico se zúčastní britská premiérka Liz Trussová.
V pátek by hlavy států a předsedové vlád měli kromě pomoci Ukrajině jednat rovněž o energetice a hospodářské situaci v Evropě. „Vyhodnotí se více než půlroční rámec, který Evropská komise (EK) zavedla v březnu a umožnila státům reagovat na krizi. Očekává se, že se lídři budou bavit také o závěrech páteční rady členských států o energetice, kdy došlo ke shodě na zavedení několika evropských opatření,“ dodal Knotek s tím, že by se lídři zemí měli bavit také o takzvaném osmém balíku sankcí, který EK představila minulý týden.
Diplomatická i organizační zkouška pro Česko
Jak už bylo zmíněno, na čtvrteční jednání Evropského politického společenství se chystá až padesát delegací. V pátek se pak v rámci českého předsednictví sejde neformální summit členských zemí EU. „Myslím si, že v dějinách samostatné České republiky je to akce srovnatelná s opravdu těmi největšími, co Praha zažila – Mezinárodní měnový fond, Summit NATO nebo návštěvy světových velmocí,“ uvedl v Interview ČT24 náměstek Úřadu vlády pro řízení sekce pro evropské záležitosti Štěpán Černý.
Všichni lídři, které Česko pozvalo, podle Černého přijedou. Výjimkou je dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Všichni, které jsme pozvali, přijedou. S tím, že jediná výjimka je dánská premiérka, která z nějakých vnitropolitických důvodů, které nemusíme komentovat, nemůže přijet,“ řekl Černý. „Není to tím, že by nechtěla přijet, ale protože jí v tom něco brání, co je prostě i povahy vyšší moci,“ doplnil bez dalších podrobností.
S organizací tak velké akce souvisí i celá řada úkolů, které český tým během příprav musel řešit. „Musíme to chápat tak, že jsou to předsedové vlád, hlavy států, které mají někdy i specifické požadavky. Například dietní povahy, co jedí nebo nejedí, kterou potravinu nemůžou, což ne vždycky je možné tomu vyhovět. Pak je to otázka příjezdů, protože někdy může nastat zádrhel, přeci jen těch kolon může být hodně a pak je otázka to, že někdo bude mít, že chce mít jednání v 15 hodin a ten člověk může až v 16 hodin, ale jsou to věci, které se dají řešit,“ vysvětlil Černý.
Nejsložitější podle něj byla technická realizace akce, protože Pražský hrad není profesionální konferenční prostor, navíc takový typ akce srovnal s organizací například velkého hudebního festivalu. Kromě techniky bylo nutné zajistit podle Černého také například židle, příbory, sklenice, dostatek stolů a podobně. „Je to zhruba 44 tun materiálů, což rozhodně není málo. Nebylo to úplně snadné, ještě se pár otázek řeší, kde bude pultík a kde bude televize. Myslím si, že to byl velký oříšek, ale mám dojem, že s našimi partnery jsme schopni to vyřešit,“ ujistil Černý.
Praha se musí během dvou dnů postarat o zhruba dva a půl tisíce zahraničních návštěvníků. „Z čehož zhruba polovina jsou nyní akreditování novináři, kteří přijedou opravdu z celého světa,“ doplnil Černý. Pražanům by pak doporučil, aby se během čtvrtečního dopoledne vyhnuli Evropské třídě, kde budou najíždět kolony s lídry z letiště. Dopravní podmínky podle něj mohou být místy dočasně ztížené. „Praha jako taková ale nebude nijak uzavřená, zavíráme jen areál Pražského hradu,“ upřesnil Černý.