Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl v televizi Prima, že nechce prodlužovat nouzový stav. Zatím je vyhlášen do konce dubna a o prodloužení by musela vláda požádat Poslaneckou sněmovnu. Vicepremiér a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který dosud prosazoval prodloužení, řekl České televizi, že pokud je premiér proti, nemá smysl o delší nouzový stav žádat. Začne se podle něj proto připravovat ukončení mimořádných opatření včetně centrální distribuce ochranných prostředků.
Babiš nechce prodlužovat nouzový stav. Podle Hamáčka se stát začne chystat na konec mimořádných opatření
On-line přenos
Šíření koronaviru – do dubna
- 23:14
Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.
- 23:10
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.
- 22:06
Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.
- Celkový počet osob s dosud prokázaným onemocněním COVID‑19 je v Česku k úternímu podvečeru 6961.
- Vyléčilo se 1753 lidí.
- V souvislosti s nákazou koronavirem zemřelo 201 lidí.
- Česko provedlo dosud přes 170 tisíc testů.
- Vláda zřejmě nepožádá o prodloužení nouzového stavu a ten skončí 30. dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) je proti prodloužení. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) míní, že v tom případě nemá smysl o prodloužení žádat.
- Ve čtvrtek odstartuje plošné testování populace na výskyt koronaviru.
- Studie se zúčastní až 27 tisíc obyvatel.
- O opatřeních souvisejících s koronavirovou krizí začala jednat Poslanecká sněmovna. Jde o její řádnou schůzi, kromě nových vládních opatřeních rozhodne také o těch, které jí vrátil Senát.
Nouzový stav, za kterého lze podle krizového zákona omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru, zatím v Česku kvůli šíření nového koronaviru platí do 30. dubna. V současnosti se diskutuje o jeho prodloužení. Například podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by měl platit ještě v květnu. „Ta opatření jsou stále nutná,“ uvedl. Jeho strana je proto připravena podpořit prodloužení až do 17. května.
Parlament ale o nové vládní žádosti nejspíše už rozhodovat nebude, protože žádná nepřijde. Premiér Andrej Babiš vyjádřil přesvědčení, že po vypršení současného období již nebude potřeba nouzový stav prodlužovat. V pondělí vyzval ministry, aby si vytvořili názor, zda má kabinet poslance o prodloužení žádat. Televizi Prima řekl, že pro prodloužení není on ani další ministři za ANO. „Nevidíme žádné důvody,“ ozřejmil Babiš. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřila vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). Naopak sociální demokraté by nouzový stav ještě rádi prodloužili.
Rozpor chtěl předseda vlády řešit na čtvrtečním jednání vlády, ale nejspíše to nebude potřeba. Šéf ČSSD a ústředního krizového štábu, ministr vnitra Jan Hamáček, řekl České televizi, že pokud Babiš s prodloužením nouzového stavu nesouhlasí, nemá smysl o něj žádat. Začne naopak připravovat ukončení centrální distribuce ochranných prostředků.
Hamáček byl dlouhodobým zastáncem prodloužení nouzového stavu dále do května. Argumentoval, že to umožní kabinetu nakupovat zdravotnický materiál přímo, bez vypisování veřejných zakázek. Na to poukazoval i v dopisu premiérovi, který sepsal v pondělí a nyní jeho znění zveřejnil. Uvedl, že situace stále není taková, aby se dala zvládnout bez prodloužení nouzového stavu.
Jeho argumenty ale již odmítala opozice. „Vidíme velmi problematické informace o nákupech ze strany ministerstva zdravotnictví, kde jsou nákupní ceny pomůcek násobně vyšší než u ministerstva vnitra. Byl bych rád, aby byla povinnost jet podle zákona o veřejných zakázkách,“ řekl v Interview ČT24 předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Hamáček ale předestřel i další důvody, proč považuje prodloužení nouzového stavu za nutné – nebylo by podle něj možné ukládat pracovní povinnost ani kontrolovat vstup cizinců do země.
Zákaz cestování – téma i pro Ústavní soud?
Právě uzavření hranic v poslední době čelí sílící kritice. Skupina senátorů se chce kvůli němu dokonce obrátit na Ústavní soud. Současné opatření vnímá jako příliš přísné. „Samotný zákaz je úplně absurdní, nic neřeší. Lidé, kteří by cestovali, se mohou při příjezdu podrobit karanténě, mohou se testovat, možností je víc. Podle našeho názoru není důvod vyhlásit plošný zákaz. Jsme jediní v Evropě, kdo má tak přísné nařízení,“ uvedl senátor David Smoljak (za STAN). Dodal, že podpisy členů horní komory zatím sbírá, ale je přesvědčen, že jich sežene dostatek.
Proti vládnímu nařízení, podle kterého nesmějí občané ČR a lidé s pobytem nad 90 dnů opustit Česko, sílí opoziční hlasy, ale výhrady mají i někteří právníci. Podle ústavního právníka Marka Antoše by byl neústavní zákaz vycestování z České republiky, který by byl podložen zákonem o ochraně veřejného zdraví. Nynější vládní nařízení, které platí od poloviny března, se opírá o krizový zákon, i v tomto případě je ale konstrukce velmi sporná, míní Antoš.
Podobně se vyjádřil také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Loni jsme slavili 30 let svobody a základem byla také svoboda cestovat tam, kam chceme. Před čtyřmi týdny jsme o tu svobodu přišli z důvodů objektivních a srozumitelných. (…) Když se podíváte na fotografie z hraničních přechodů, těch malých, kde jenom lidé turisticky přecházeli hranici, tak to téměř vypadá jako příprava na novou Berlínskou zeď, nikoli jako krátkodobé opatření,“ poznamenal. Není podle něj důvod bránit alespoň v příhraniční komunikaci.
Opačný názor ale má ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Upozornil, že Listina základních práv a svobod připouští výjimky ze zaručené svobody pohybu a vycestování z České republiky.
„Jedním z důvodů je omezení z důvodu ochrany zdraví. Základní problém podle mého názoru není v tom, že by se mělo bránit vycestování, ale v tom, že naprostá většina těch, kdo vycestují, se chtějí vrátit zpátky a podle Listiny základních práv a svobod nelze bránit v návratu na území vlastního státu. Z toho plyne, že jediná možná regulace je tímto způsobem a v podmínkách nouzového stavu to může učinit vláda,“ přiblížil Aleš Gerloch.
Antoš ale upozornil, že krizový zákon umožňuje nařídit „zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území“, nikoliv jeho opuštění. „Mám tedy pochybnosti, zda má současný zákaz dostatečný zákonný základ, který je podle Listiny základních práv a svobod nezbytný k omezení ústavně zaručené svobody opustit území státu,“ uvedl právník.
Studie: Chytrá karanténa může fungovat, ale do izolace musí většina kontaktů nakažených
Podle studie skupiny Model antiCOVID-19 pro ČR je potřeba izolovat 60 procent lidí, kteří byli v delším kontaktu s nakaženými, pokud by měla chytrá karanténa nahradit plošná opatření zavedená kvůli šíření koronaviru.
Iniciativu tvoří 29 vědců a vědkyň z českých i zahraničních institucí. Zaměřili se na opatření proti šíření koronaviru a jejich postupné odstraňování. Vytvořili dva modely, první z nich porovnává plošné kroky s chytrou karanténou. Druhý naznačuje vývoj nemoci ve 206 městech a obcích s rozšířenou působností u dětí do 18 let, dospělých a seniorů nad 65 let pomocí údajů mobilních operátorů.
Tým vědců v modelu A ověřoval účinky chytré karantény, jejímž cílem je do tří dnů dostat do domácí izolace ty, kteří byli ve významnějším kontaktu s nakaženými. „Pokud se tohle podaří u 60 procent lidí z této skupiny, model A ukazuje, že chytrá karanténa dokáže nahradit významnou část plošných opatření,“ uvedl Pavel Hroboň z Advanced Health Care Management Institute. Chytrou karanténu označil za „robustní opatření“, k němuž zůstane ještě omezení akcí s větším počtem účastníků, nošení roušek a dodržování přísných hygienických pravidel.
Vzniká ještě třetí model, který simuluje situaci ve středně velkém městě s 56 tisíci obyvateli. Podle koordinátora iniciativy Reného Levínského se vzorem stal Hodonín. Díky nástroji by mělo být možné modelovat dopady místních opatření, například otevření hobby marketů.
Zaorálek bude řešit, jak uvolňovat restrikce v kultuře
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) chystá jednání s epidemiology a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), která by měla upřesnit, jaké kulturní akce a objekty by se mohly kdy otevřít. Docílit chce toho, aby co nejdříve fungovaly alespoň ty kulturní akce, u kterých to situace kolem šíření nového typu koronaviru umožní. Naznačil, že by se mohly lišit termíny otevření například u uzavřenějších zámků oproti vzdušnějším zříceninám a zahradám.
„S nastupujícím létem je rozvolňování aktuální věc, kultura v našem životě sehrává mimořádnou roli, řekl bych, že i dnes v těchto mimořádných podmínkách,“ uvedl Zaorálek. V jednáních s Vojtěchem a epidemiology chce docílit maximum možného. „Aby to fungovalo a kultura byla součástí našeho života,“ dodal.
Česko začne plošně testovat populaci
Studie kolektivní imunity by měla podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázat výsledky na začátku května. Testovat se bude až 27 tisíc lidí z míst s různým podílem nakažených. Pokud bude podíl nakažených v populaci nízký, čeká Česko další nárůst případů v příštích týdnech a měsících, dodal ministr.
„Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním již prošli. Sami o tom neví, protože neměli nebo nemají příznaky. Přitom se už u nich vytvořily protilátky a mohou být infekční,“ uvedl Vojtěch.
Studie má odpovědět na otázku, jaký je podíl těchto lidí v populaci. „Realizovat takovou studii na úplném počátku epidemie by bylo nesmyslné,“ řekl ke kritice, že studie začíná pozdě, ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Podle něj podobné výzkumy probíhají všude v Evropě. Návrh české studie je dle jeho slov nejvíce podobný té německé. Na základě výsledků možná v budoucnu navážou na centrální studii také regionální.
Brífink ministerstva zdravotnictví 21. dubna (zdroj: ČT24)
Sněmovna zasedla k řádné schůzi, hlavním tématem zůstávají opatření kvůli koronaviru
V úterý začala řádná dubnová schůze Poslanecké sněmovny. První den schválila novelu, která by měla zvýšit na 80 procent základu ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi v souvislosti s uzavřením škol a školek. Rozhodla také o vrácení spotřební daně za pivo, které pivovary nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím.
Ve středu se budou poslanci zabývat zákony, které jim vrátili jejich kolegové z horní parlamentní komory. Jde mimo jiné o zákon, který by měl kabinetu umožnit zvýšit příští rok podíl strukturálního deficitu státního rozpočtu a jen postupně jej snižovat v dalších letech.
Poslanci by měli diskutovat také o uvolňování restriktivních vládních opatření proti šíření nového koronaviru i o nákupech zdravotnických ochranných pomůcek.
Česko registruje dosud 6961 případů nákazy koronavirem, zemřelo 201 lidí. Dohromady bylo provedeno přes 178 tisíc laboratorních testů. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s pandemií ve čtvrtek začne plošně testovat populaci. Sněmovna tento týden projedná zřejmě jen návrhy předložené v režimu legislativní nouze a předpisy vrácené Senátem.