Rovné století uplyne letos od narození významného brněnského výtvarníka Bohdana Laciny. A tak je logické, že velká reprezentativní retrospektiva jako pocta přednímu českému malíři a ilustrátorovi prostě musela vzniknout. A je také přirozené, že ji na hradě Špilberk nyní připravilo Muzeum města Brna, které řadu jeho významných děl vlastní.
Rozsáhlá kolekce v celém západním hradním křídle takovým reprezentativním výběrem z kreseb, knižní grafiky a obrazů významného představitele brněnského kulturního života skutečně je. Nejen ti, kdo Lacinovu tvorbu obdivovali, si mohou v několika sálech udělat zcela jasnou představu o umělcově jedinečném rukopise i vývoji. Lacina, který zemřel roku 1971, je bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností českého malířství minulého století. Navíc do Brna jaksi samozřejmě patří.
V poválečném období byl Bohdan Lacina profesorem dějin umění a výtvarné výchovy na Filozofické fakultě univerzity v Brně. Byl známý jako umělec, který rázně odmítal požadavky socialistických arbitrů a normalizátorů a vždy se zastával studentů. Významnou součást tvorby tohoto malíře představuje volná grafika, knižní ilustrace a monumentální realizace. Těžiště současné výstavy však tvoří desítky pláten.
Hlavní osobnost brněnského poválečného výtvarného života se snaží kurátoři nyní přiblížit jako tvůrce, který přispěl osobitým způsobem k imaginativní tendenci našeho novodobého malířství. Jako ilustrátor se též významným způsobem podílel na vysoké úrovni české knihy. To je také hlavní klad celé rozsáhlé kolekce.
Rodák z Českomoravské vrchoviny se navíc poměrně záhy dobral stylově nezaměnitelného výtvarného projevu. Na výstavě divák ocení Lacinovo východisko, kterým byl původně ortodoxní surrealismus. A právě obrazy v tomto duchu patří na Špilberku k těm nejkrásnějším. Díla se do této opravdu velké kolekce sešla nyní z depozitářů Muzea města Brna, Moravské galerie, soukromých sbírek i z rodinné pozůstalosti. Kolekce ukazuje různé životní i tvůrčí etapy Bohdana Laciny, jehož díla se dnes prodávají za poměrně vysoké částky.
Však se také Lacinovi už za života dostalo četných vyznamenání a poct, hlavně si však získal podle pamětníků respekt v českých kulturních kruzích, a to nejen jako profesor na katedře dějin výtvarného umění Filozofické fakulty brněnské univerzity.
Až do počátku května potrvá Lacinova resumující výstava, ale zdaleka nejde v souvislosti s jubileem jenom o ni. Vernisáž expozice byla příležitostí ke křtu knižní monografie Jiřího Hlušičky Bohdan Lacina. Kniha, kterou vydalo Nakladatelství Masarykovy univerzity v Brně, přibližuje umělcovu osobnost a vývoj jeho díla nejen úvodní monografickou studií, ale též osobními svědectvími přátel, jakož i obsáhlou obrazovou a textovou dokumentací včetně soupisu malířského a grafického díla a knižních ilustrací, jejichž autorkou je Kateřina Svobodová. Publikace tvoří skutečně zajímavý a důležitý doplněk vlastní mimořádně důležité expozice.
Výstava zmiňuje ještě další důležitý rozměr, a sice Lacinovo přátelství s mimořádným básníkem Františkem Halasem. Právě tento významný literát přivedl výtvarníka k intenzivnímu zájmu o knižní grafiku. Právě tyto ukázky tvoří vstupní prolog do výstavy a ukazuje, jak krásné knihy se v tuzemsku kdysi vydávaly. Lacina ilustroval například Halasovu sbírku Naše paní Božena Němcová a na dalších pracích je vidět, že chtěl vždy hlavně vyjádřit a zachytit vnitřního ducha literárního díla.
Lacina skutečně představuje jednu mimořádnou kapitolu v dějinách tuzemského výtvarného umění. Nejen proto, ale také kvůli výše popsaným souvislostem se jistě vyplatí na Špilberk do šestého května vystoupat.
