Brno/ Zlínsko- Solné mapy na botách, zkorodovaná auta, zničené omítky domů. To vše způsobuje agresivní posypová sůl. V některých městech už upřednostňují ekologicky šetrnější posyp pískem nebo štěrkem. Ten ale vyžaduje následný úklid.
Brněnské chodníky pokrývá nejčastěji kombinace písku a soli. Právě rozmrazovací chemické posypy jsou velmi agresivní. Své o tom ví nejeden pejskař. „Kvůli soli už ani po chodníku se psem nechodím. Ta sůl se psům dostává mezi prsty, takže musím po procházce jít domů, umýt mu je, a ideálně i namazat,“ připustila Eliška Balgová.
O domácí mazlíčky se postará jejich majitel. Zvířatům, která volně žijí v přírodě, ale nikdo tlapy neutírá, a sůl tak může dlouhodobě rozežírat jejich pokožku. To někdy vede až k úhynu zvířete.
„Sůl je taky to nejhorší pro stromy. Dostává se jim do kořenů a putuje stromem nahoru,“ vysvětlil negativa chemických posypů ekolog Petr Ledvina. Z chemických posypových materiálů jednoznačně vede chlorid sodný. Ten pomáhá led rozpustit. Zabraňuje také jeho opětovnému vzniku. Solný posyp škodí i automobilům, vozovce, znečišťuje také vodu a půdu v okolí posypové zóny. Přesto například v obci Moravany nedaleko Brna využívají k posypu výhradně kamennou sůl.
Chemie pro chodníky
Kromě klasické kuchyňské soli se k posypu využívá také chlorid vápenatý, který má ale negativní vliv na betonové konstrukce. Dalším chemickým rozmrazovacím posypem může být chlorid hořečnatý. Zatím se nepodařilo najít šetrnější náhradu za nejpoužívanější posypový materiál – chlorid sodný.
Na inertní (zdrsňující) posypové materiály nově sází v Kroměříži. „Zkušebně zavádíme posyp inertním materiálem - štěrkem a pískem,“ řekl mluvčí kroměřížského úřadu Pavel Zrna. Kamenná drť je obecně považovaná za ekologičtější než posypová sůl. Přechod na písek a drť avizuje také Uherské Hradiště, kde sůl ničila dlažbu na náměstí i sítě pod ním.
Ve Vsetíně jsou na zimu dobře připraveni. V zásobě mají 250 tun soli a 280 tun drti. Tuna kamenného posypu stojí asi 250 korun, oproti tomu tuna posypové soli vyjde až na 1500 korun. K ceně drti se ale musí přičíst také náklady na závěrečný úklid. Vsetínská cyklostezka se ale například vyhne posypu úplně. Má totiž v zimě sloužit především běžkařům.
Kromě kamenné drti se na české chodníky používá k posypu také písek, štěrk, popel, piliny nebo struska. Nevýhodou těchto ekologicky šetrných materiálů je prašnost, ale také nutnost následně zbytky posypu při oblevě odstranit.
