Moravskoslezský kraj - Zhruba tři tisíce lidí v Moravskoslezském kraji postihne každý rok cévní mozková příhoda. A toto číslo podle lékařů stále stoupá. Ve statistikách se ocitají i čím dál mladší lidé, výjimkou nejsou ani pacienti pod třicet let. Zpět do života vracejí nemocné nejen lékaři, ale také rehabilitační pracovníci, kteří nemocným pomáhají rozhýbat ochrnuté končetiny.
Už třetí týden leží padesátiletá Jana Hilschnerová na neurologickém oddělení Vítkovické nemocnice. Ve chvíli, kdy doma věšela prádlo, ji postihla mozková mrtvice.
„Musím ještě dlouho rehabilitovat, abych se mohla hýbat, abych byla soběstačná,“ uvedla Jana Hilschnerová.
Čtyřiasedmdesátiletý Vladislav Kuchař rehabilituje už téměř rok. Poté, co i jemu loni na jaře praskla céva v mozku, nechodil, nezvládal se sám ani najíst.
„Chodím tady každý den a vidím, jaké pokroky dělá, takže je to opravdu úleva. Dovede se orientovat v kuchyni, otevřít ledničku, zhasnout světlo, zapnout počítač,“ komentovala zdravotní stav manžela Vilemína Kuchařová.
„Na Českou republiku je to třicet tisíc nových případů ročně a na Moravskoslezský kraj něco přes tři tisíce, takže je to četností jedna z nejzávažnějších nemocí u nás a týká se i mladých lidí,“ informoval Daniel Václavík, primář neurologického oddělení Vítkovické nemocnice.
V průběhu celého dne nosí pan Kuchař speciální rukavici, která mu zabraňuje v automatickém používání zdravé ruky.
Speciální rehabilitaci, takzvanou CI terapii, nabízejí lidem po cévní mozkové příhodě nebo mozkové obrně v klimkovických lázních.
„Snažíme se posílat od mozku “SMS„: mám končetinu, mám nohu, mám ruku,“ komentovala metodu Jarmila Zipserová, vedoucí lékařka a ředitelka léčebného úseku, Lázně Klimkovice.
U pacientů, které postihla cévní mozková příhoda je nejdůležitější čas. Nejpozději do čtyř hodin od začátku onemocnění se musí dostat k lékaři. To je totiž doba, do kdy jsou buňky v mozku ještě schopny nápravy. Pak přichází na řadu právě rehabilitace, která je jedním z nejdůležitějších kroků k úplnému vyléčení.
