Je to „no story“, zkrátka jen kabaret, říká o sporech kolem projevu Davida Ratha ve sněmovně šéf Ústavu státu a práva Jan Bárta. A odpovídá na nejčastější dotazy, které v souvislosti s vystoupením Davida Ratha ve sněmovně padají. „V Ústavě je ledacos, i to, co tam výslovně psáno není,“ říká. „Co mám na mysli? Moc zákonodárná a moc výkonná jsou na sobě nezávislé. Vůči moci zákonodárné má David Rath právo zúčastnit se jednání sněmovny, vůči moci výkonné má povinnost zdržovat se ve vazbě. Nevidím v tom rozpor právě proto, že obě moci jsou na sobě nezávislé,“ vysvětluje renomovaný právník.
Má mít David Rath na rukou pouta? Jan Bárta uvádí příklad: „Dejme tomu, že princezna Kate (pamatuji si to jméno dobře?) přišla na královské jubileum v červených šatech. Poslanec přijde na schůzi možná v poutech. A co má být, kde je rozdíl?“ A dodává: „Třeba mu i ta pouta dají, policie bývá romantická.“
Má poslanec Rath právo vykonávat svůj poslanecký mandát, i když je ve vazbě? I tady má Jan Bárta po ruce příklad: „Vazba znamená omezení svobody. Po rozvodu máte například pravomocně právo na styk s dítětem. Je to důvod k tomu, aby vás z vazby eskortovali ob týden do bydliště a tam Vás hlídali dva dny a zase vezli zpátky? Právo na styk s dítětem nebo s rodiči je snad srovnatelné s právem na účast na jednání Poslanecké sněmovny. Obojí je podle platného práva. Vazba tudíž brání obojímu.“
A co ozbrojená eskorta ve sněmovně? „Ve sněmovně se trvale pohybuje spousta lidí, kteří nejsou poslanci – úředníci, zaměstnanci sněmovny, stenografové, číšníci se sodovkou, náměstci ministrů, velvyslanci, uchazeči o nějaké funkce a podobně. A taky cizí státníci za účelem projevu a ti jsou vždy s ozbrojeným doprovodem. Proč by poslanec nemohl přijít s doprovodem (eskortou) ozbrojenou podle našeho zákona?“
A co když Rath po ukončení bodu neodejde dobrovolně, co bude? „Hlubokou pravdu má předsedkyně sněmovny M. Němcová. V ČT řekla přesně, co bych řekl já: To je problém eskorty. Já dodávám: Eskorta bývají urostlí lidé, kteří umějí jednoho člověka čapnout a vynést, když mají rozkaz ho někam vrátit. Sněmovna o tom může nejvýš hlasovat, ale odhlasuje, že dotyčný poslanec má právo se zúčastnit schůze. To má, jen kdyby nebyl ve vazbě.“
Jan Bárta
Renomovaný právník, ředitel Ústavu státu a práva. V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1985 ukončil aspiranturu v oboru správní právo na PF UK v Praze. Do roku 1985 pracoval v Ústavu státní správy v Praze, poté působil na Právnické fakultě v Praze, na Ústředí české advokacie a od roku 1981 pracuje v Ústavu státu a práva AV ČR, který v současné době řídí. JUDr. Bárta byl v 90.letech členem Legislativní rady vlády ČR. Od roku 2004 je ředitelem odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky.
