Ostrava - Tři největší organizace podřízené ostravskému magistrátu jen minimálně využívají nedávno zavedený systém centrálních elektronických nákupů. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo zpracovat vedení města. Dopravní podnik, úřad magistrátu a městská nemocnice ušetřily jen pětinu z plánovaných úspor. Magistrát proto připravuje motivační program, který by je měl k využívání systému přinutit. Organizace, které neuspoří, by měly dostat nižší dotaci. Naopak ty úspěšné si část úspor ponechají třeba na platy zaměstnanců.
Systém společných nákupů energií nebo zboží funguje v Ostravě už od loňského jara. Město díky elektronickým aukcím zatím ušetřilo 77 milionů korun. Ne ve všech městských organizacích ale tuto formu nákupu využívají podle představ radnice. Největší z firem, dopravní podnik, mohl podle provozovatelů systému letos uspořit už téměř 7,5 milionu korun. Podle údajů firmy eCentre je to ale méně než desetina. „Sešli jsme se se zástupci společnosti eCentre, kde jsme chtěli vysvětlit tyto informace. Zástupci eCentre nám sdělili, že se jedná o nedorozumění,“ tvrdí mluvčí DP Ostrava Miroslav Albrecht.
Druhým nejvíce nakupujícím úřadem je samotný ostravský magistrát. Podle předpokladů mohl od počátku roku poslat do elektronických aukcí nákupy za téměř 70 milionů korun. Realita? Něco kolem 4,5 milionu. „V tom objemu celkových ročních nákupů máme začleněny i tři organizace, které my neovlivňujeme přímo, a to je Hasičský záchranný sbor, Městská policie Ostrava a společnost OVANET,“ vysvětluje mluvčí Magistrátu města Ostravy Andrea Vojkovská.
Ani městská nemocnice, která je třetí největší městskou organizací, nezavedla centrální nákupy naplno. Plánované úspory plní jenom ze třetiny. Důvodem jsou podle vedení nemocnice nedostatečné garance na kvalitu zboží. „Speciální zdravotnický materiál musí vyhovovat podmínkám pro jejich použití v praxi. My jsme se v současné době snažili o to, abychom zlepšili zadávací podmínky, což se nám nakonec podařilo,“ uvedl mluvčí Městské nemocnice Ostrava Patrik Neuwirth.
Město utratí každý rok za různé komodity čtyři miliardy korun. Podle plánů by se měla elektronicky nakupovat minimálně čtvrtina zboží a služeb s roční úsporou 100 milionů proti běžným cenám. Výhledově by aukcemi měla projít až polovina nákupů.
