Ostrava – Křest prvního čísla bulletinu, který vydává nedávno vzniklý okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, proběhl na Landeku. A to na místě bývalé legendární výletní restaurace.
Členové spolku křest zahájili symbolicky – okrášlením. Místo, kde na samém vršku Landeku stávala výletní restaurace, okrášlili naučnou cedulí. Mezi lety 1742–1920, tedy skoro dvě století, během nichž bylo Hlučínsko součástí Pruska, tvořil Landek rozhraní mezi rakouskou a pruskou říší. „Největší sláva výletní restaurace na Landeku se datuje do časů krátce před první světovou válkou. Právě před sto lety psal ostravský tisk o stovkách obyvatel černého města, které každou sobotu v podvečer či v neděli odpoledne zamíří do hostinců na Landeku a v blízkém okolí s cílem občerstvit se a užít si výhledy na průmyslové Ostravsko i vzdálené vrcholky Beskyd s obrovitými jehličnany. Jen jedinou nevýhodu takový výlet měl: pruské hostince oproti rakouským dříve zavíraly, německý ‚ordnung‘ vyžadoval střídmost i v pití alkoholu,“ píše se mimo jiné na naučné ceduli.
Budova restaurace, v níž se poslední pivo vyčepovalo nedlouho po druhé světové válce, byla srovnána se zemí někdy kolem roku 1985. Dnes si legendární výletní podnik můžeme jen představovat, pláň s opěvovanými romantickými výhledy zarostla hustým lesním porostem.
„Dnes je Landek přírodní památkou a středobodem ostravských dějin. Praha ctí Vyšehrad, Ostrava by měla se stejnou vážností vzhlížet k tomuto návrší. Zatímco z Vyšehradu věštila kněžna Libuše hvězdnou slávu Prahy teprve někdy v devátém století, na Landeku zvěstovali lovci mamutů budoucí význam černé uhelné Ostravy už před pětadvaceti tisíci lety,“ upozorňuje okrašlovací cedule.
Po krátkém historickém exkurzu pokřtili členové okrašlovacího spolku první číslo bulletinu Krásná Ostrava. Jeho rozsah je 40 stran. Čtenáři v něm najdou například přehled podstatných momentů týkajících se vzniku městské galerie v Ostravě, článek historika Martina Strakoše o zářivkách a neonech v architektuře, příspěvek literárního historika Martina Tomáška o pobytu spisovatele Viléma Mrštíka v Ostravě, vzpomínku umělce Jiřího Surůvky na hrabůveckou haldu, recenzi Martina Mikoláška na výstavu Eduarda Ovčáčka v Domě umění, fotoreportáž o výstavbě ostravské spořitelny od Romany Rosové nebo vhled publicistky Renáty Spisarové do problematiky kulturní grantové politiky státu.
Bulletin vydávají ostravští „okrašlovači“ formou samizdatu a dobrovolnicky. Vycházet bude vždy o slunovratu a rovnodennosti. Další číslo tedy okrašlovací spolek představí 21. září.
