New York - Krach na newyorské burze, který byl způsoben hromadným výprodejem akcií a strmým pádem jejich cen, ve čtvrtek 24. října 1929 odstartoval nejhlubší světovou hospodářskou krizi dvacátého století. Celosvětová recese ničivě zasáhla i Evropu, kde napomohla i k nástupu nacistů k moci. Ve dvacátých letech prožívaly USA období konjunktury, které se projevilo i na kapitálových trzích. Časem se však začaly projevovat jisté známky přehřátí ekonomiky a ceny akcií již přestaly kvůli útokům spekulantů odpovídat reálným hodnotám. Na varovné signály však nebyl brán zřetel.
Černý čtvrtek odstartoval světovou hospodářskou krizi
V osudný „černý čtvrtek“ 24. října zmizely nákupní příkazy a spousta investorů podlehla panice. Akcie se minutu po minutě stávaly bezcenným kusem papíru. Ten den bylo prodáno neuvěřitelných 13 milionů akcií. Lidé také v panice vybírali ve velkém peníze z bank, které následkem toho krachovaly. Příští den zasáhly zprávy o výprodeji na burze také evropské trhy.
Karen Blumenthal, publicistka, autorka knihy Six days in October
„Když lidé přišli 24.10. obchodovat s akciemi, cítili, že něco není v pořádku. Něco se změnilo. Prostě nebyli kupci. Lidé chtěli prodávat, ale nebyl tam nikdo, kdo by od nich akcie koupil. A ceny začaly padat. O dva, šest, osm, deset dolarů za akcii. Bylo to příšerné.“
Následky krize byly katastrofální. Téměř třináct milionů lidí bylo nezaměstnáno. Tisíce podnikatelů zkrachovaly. Zavíraly se továrny a doly a o padesát procent se snížily ceny zemědělských výrobků. Tisíce lidí skončily na ulici a kvůli krizi se údajně zvýšil počet sebevražd.
Každý Američan si myslel, že má právo na luxus
Problémy hospodářství Spojených států amerických ale začaly daleko dřív. Každý Američan totiž nabyl pocitu, že má právo na luxus. Poprvé se objevily půjčky na spotřební zboží a marketingový slogan Kup teď, zaplať později. Investovat do akcií bylo v módě, ze spekulací se stal sport. Banky na nákup cenných papírů ochotně půjčovaly a vše vyústilo na konci října 1929.
Americká vláda zaujala ke krizi neutrální postoj a odmítala jakékoli zásahy. Změnu znamenal až nástup prezidenta Franklina Roosevelta a jeho program New Deal, jenž počítal mimo jiné se zaměstnáním více než dvou milionů osob ve veřejných programech. Dalším krokem americké vlády bylo zavedení povinného pojištění vkladů nebo utvoření zákonů na ochranu drobných akcionářů.
Steve Fraser, historik, autor knihy Wall Street: Kulturní historie
„Nelze podcenit šok, který krach způsobil. Lidé nevěřícně zírali. Zmocnila se jich panika. A trh se propadal a propadal. Zástupce města to natolik znepokojilo, že na místo poslali 400 jízdních policistů v obavách, že se dav vrhne na burzu ve stylu dobytí Bastily.“
O den později panika strhla i Evropu, tehdy nastal Černý pátek. Krize se šířila dál po celém světě. Zároveň byl 24. říjen 1929 na Wall Street předehrou i k nástupu nacistů v Německu a následně k největší válce v novodobých dějinách.
Velký krach na burze (zdroj: ČT24)