Vědecký park v Plzni se rozšíří

Plzeň - Plocha vědeckotechnického parku v Plzni se rozšíří. První etapu parku za čtvrt miliardy korun otevřela Plzeň letos v květnu a ta už je nyní zaplněná firmami. Druhá část areálu, jejíž podoba by měla být známá do konce roku, má stát zhruba 270 milionů Kč. Město požádá v únoru o evropské dotace. Z operačních programů může získat až 85 procent. Uvedl to náměstek primátora Vladimír Duchek.

„Upřesňujeme původní projekt druhé etapy. Je tři roky starý a poptávka investorů už je jiná. Rámcové výsledky analýzy budeme mít do konce roku, hotová bude v březnu,“ řekl vedoucí útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Z ní vyjde, jak velká má být plocha další části parku a zda ji ještě nerozdělit na několik etap, například kvůli zpomalení ekonomiky po finanční krizi. Původně měla mít druhá etapa modulové stavby plochu 7000 metrů čtverečních, téměř o 2000 více než první.

„Více než kancelářské prostory tam budeme mít laboratoře a poloprovozy, po nichž je větší poptávka,“ řekl Duchek. Park by se nedal přistavět podle původního projektu, protože tehdy se například počítalo s velkým rozvojem automobilového průmyslu, který se nyní propadá do recese. S analýzou proto pomáhá firma Blue Project, zpracovatel žádostí o dotace pro podnikatele, která zná aktuální poptávku inovačních firem.

Park je součástí plánu Plzeň - město univerzitní

Rozšíření parku, který vlastní z 95 procent Plzeň a zbytek drží kraj, schválilo město před prázdninami jako součást integrovaného plánu Plzeň - město univerzitní. Do konce roku bude mít radnice dokumentaci k územnímu rozhodnutí, které má stavba získat po Novém roce. Zda Plzeň dotace z EU získá, bude jasné do prázdnin 2009. Pokud uspěje, vypíše soutěž na dodavatele a na podzim může začít stavět.

První etapa se zaplnila za tři měsíce výzkumnými a vývojovými firmami. Sídlí tam hlavně Centrum nových technologií Západočeské univerzity, které pracuje na automobilovém, materiálovém a jaderném výzkumu. Dále vývojové pracoviště MBtech Bohemia, dcery koncernu Daimler AG.

Největší základna pro vědu a výzkum v kraji se rozšíří na pozemcích Podnikatelského a inovačního centra Plzeň (BIC) a na okraji průmyslové zóny Borská pole. Práci tam má najít 400 lidí z oblastí výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...