Vědecký park v Plzni se rozšíří

Plzeň - Plocha vědeckotechnického parku v Plzni se rozšíří. První etapu parku za čtvrt miliardy korun otevřela Plzeň letos v květnu a ta už je nyní zaplněná firmami. Druhá část areálu, jejíž podoba by měla být známá do konce roku, má stát zhruba 270 milionů Kč. Město požádá v únoru o evropské dotace. Z operačních programů může získat až 85 procent. Uvedl to náměstek primátora Vladimír Duchek.

„Upřesňujeme původní projekt druhé etapy. Je tři roky starý a poptávka investorů už je jiná. Rámcové výsledky analýzy budeme mít do konce roku, hotová bude v březnu,“ řekl vedoucí útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Z ní vyjde, jak velká má být plocha další části parku a zda ji ještě nerozdělit na několik etap, například kvůli zpomalení ekonomiky po finanční krizi. Původně měla mít druhá etapa modulové stavby plochu 7000 metrů čtverečních, téměř o 2000 více než první.

„Více než kancelářské prostory tam budeme mít laboratoře a poloprovozy, po nichž je větší poptávka,“ řekl Duchek. Park by se nedal přistavět podle původního projektu, protože tehdy se například počítalo s velkým rozvojem automobilového průmyslu, který se nyní propadá do recese. S analýzou proto pomáhá firma Blue Project, zpracovatel žádostí o dotace pro podnikatele, která zná aktuální poptávku inovačních firem.

Park je součástí plánu Plzeň - město univerzitní

Rozšíření parku, který vlastní z 95 procent Plzeň a zbytek drží kraj, schválilo město před prázdninami jako součást integrovaného plánu Plzeň - město univerzitní. Do konce roku bude mít radnice dokumentaci k územnímu rozhodnutí, které má stavba získat po Novém roce. Zda Plzeň dotace z EU získá, bude jasné do prázdnin 2009. Pokud uspěje, vypíše soutěž na dodavatele a na podzim může začít stavět.

První etapa se zaplnila za tři měsíce výzkumnými a vývojovými firmami. Sídlí tam hlavně Centrum nových technologií Západočeské univerzity, které pracuje na automobilovém, materiálovém a jaderném výzkumu. Dále vývojové pracoviště MBtech Bohemia, dcery koncernu Daimler AG.

Největší základna pro vědu a výzkum v kraji se rozšíří na pozemcích Podnikatelského a inovačního centra Plzeň (BIC) a na okraji průmyslové zóny Borská pole. Práci tam má najít 400 lidí z oblastí výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 51 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...