V Kambodži se nakazilo ptačí chřipkou více členů jedné rodiny, mladá dívka na nákazu zemřela. Přestože se zatím zdá, že šlo o dva přenosy ze zvířete na člověka, a nikoliv přenos mezi lidmi, Světová zdravotnická organizace (WHO) situaci vyšetřuje. A Kambodža zahájila vybíjení drůbeže v místě, kde k infekci došlo.
Na ptačí chřipku zemřela jedenáctiletá dívka. WHO vyšetřuje, jestli nešlo o přenos z člověka na člověka
Světová zdravotnická organizace spolupracuje s kambodžskými úřady na vyšetřování případu jedenáctileté dívky, která se nakazila ptačí chřipkou H5N1 a pak na ni zemřela. Znepokojivé podle epidemiologů je zejména to, že se nakazil i její otec. Obávali se tedy, že by mohlo jít o první zdokumentovaný přenos této nemoci ze člověka na člověka.
Doktorka Sylvie Briandová, ředitelka pro připravenost na epidemie a pandemie a jejich prevenci, řekla, že WHO v souvislosti s nedávným vývojem přezkoumává své globální hodnocení rizik. Situaci označila za „znepokojující“. Tatáž organizace přitom naposledy vyhodnotila riziko ptačí chřipky ještě na začátku února jako „pro člověka nízké“.
Co se stalo
O úmrtí jedenáctileté dívky na H5N1 informovaly kambodžské úřady ve čtvrtek a okamžitě začaly testovat její kontakty – tedy všechny osoby, s nimiž se v poslední době setkala. Povedlo se objevit dvanáct osob, s nimiž byla v kontaktu, a jedna z nich – otec dívky – měla příznaky chřipky. Testy pak odhalily, že je virem H5N1 opravdu nakažený.
Lidé se sice virem ptačí chřipky mohou nakazit, ale jen od zvířat. Vědci zatím nenašli jediný případ, kdy by se virus šířil z člověka na člověka. Právě proto ho až doposud WHO považovala jen za malou hrozbu, protože výjimečná nákaza od ptáka nemůže způsobit vážnější zdravotnickou krizi. Kdyby se ale virus dokázal změnit tak, že by se přenášel mezi lidmi, byl by to problém možná srovnatelný s pandemií covidu.
„Celosvětová situace s virem H5N1 je znepokojující vzhledem k širokému rozšíření viru u ptáků po celém světě a k množícím se zprávám o případech u savců včetně lidí,“ uvedla Briandová. Narážela tím například na masové umírání lachtanů v Jižní Americe, kteří se nakazili ptačí chřipkou v průběhu února 2022. „WHO bere riziko spojené s tímto virem vážně a vyzývá všechny země ke zvýšené ostražitosti.“ V Kambodži už podle agentury Reuters začali ve čtvrtek s vybíjením drůbeže v oblasti, kde se dívka nakazila.
Briandová upozornila, že zatím není jasné, jestli v Kambodži opravdu došlo k mezilidskému přenosu. Oba případy totiž mohly být způsobené „stejnými podmínkami“, tedy pravděpodobně blízkým kontaktem s nakaženými ptáky nebo jinými zvířaty.
Mikrobiologové, kteří výsledky v rekordním čase sekvenovali, oznámili, že důkaz o přenosu z člověka na člověka zatím chybí; v genomu viru po nějaké zásadní změně není žádná stopa.
Tři roky nový problém
Nový kmen H5N1, který dostal označení 2.3.4.4b, se objevil poprvé v roce 2020. Od té doby se dokázal rozšířit po celé planetě a v posledních měsících způsobil rekordní počet úmrtí mezi volně žijícími ptáky i domácí drůbeží a nakazil také savce.
Na rozdíl od dřívějších ohnisek staršími podobami H5N1 ale tento podtyp nezpůsobuje významná onemocnění u lidí. Světové zdravotnické organizaci bylo dosud nahlášeno pouze asi půl tuctu případů u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s nakaženými ptáky, a většina z nich měla mírný průběh.
Odborníci naznačují, že k tomu, aby došlo k přenosu viru na člověka, je možná nutná změna genů viru. Čím více možností vyzkoušet si to virus bude mít, tím pravděpodobněji to nastane.
WHO uvedla, že bez ohledu na to zvyšuje úsilí o připravenost. Oznámila, že už jsou dispozici antivirotika a také 20 licencovaných pandemických vakcín pro případ, že by se situace změnila. Počítá samozřejmě i s tím, že by se vakcíny a léky musely upravit, aby se přizpůsobily tomu, jak se změní virus. Takové úpravy by WHO zabraly asi čtyři až pět měsíců, uvedl Richard Webby, ředitel centra WHO pro studium ekologie chřipky u zvířat a ptáků.