USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.

„Domnívám se, že zajištění robustní domácí těžby elementárního fosforu a výroby herbicidů na bázi glyfosátu ve Spojených státech je klíčové pro americkou ekonomickou a národní bezpečnost,“ uvedl Trump v příkazu. „Bez okamžitého zásahu federální vlády zůstanou Spojené státy nedostatečně vybavené a zranitelné.“ Proč fosfor? Tato látka je potřebná právě pro výrobu glyfosátu a používá se také při výrobě vojenského vybavení.

Bílý dům k tomuto nařízení uvádí, že Trump ho podepsal, aby „zajistil domácí produkci elementárního fosforu a herbicidů na bázi glyfosátu, jejichž ztráta by ochromila kritické dodavatelské řetězce“. Nedostatek kterékoli z těchto chemikálií by podle Bílého domu mohl „ohrozit obrannou průmyslovou základnu a zásobování potravinami ze strany nepřátelských zahraničních aktérů“, protože existuje pouze „jeden domácí výrobce elementárního fosforu a herbicidů na bázi glyfosátu“.

Spor o glyfosát

Glyfosát je poměrně pozdním vynálezem, objevil ho až roku 1970 chemik John E. Franz, na trh se přípravek dostal o čtyři roky později. Pak se začal šířit po celém světě, jeho vlastnosti v boji proti škůdcům totiž byly natolik skvělé, že ho nemohly ignorovat žádné zemědělské země.

Přispělo k tomu zejména genetické inženýrství – společnost Monsanto vyvinula plodiny, které jsou vůči glyfosátu odolné. A tak mohou farmáři ničit plevel, aniž by ohrožovali svou sóju nebo kukuřici. Roku 2007 se stal glyfosát vůbec nejpoužívanějším herbicidem na světě. Nejrozšířenější je ve Spojených státech, zatímco v Evropě proti němu v poslední době sílí odpor.

Jak dlouho se glyfosát využívá v americkém zemědělství, tak dlouho je spojený s kontroverzí. Hlavním důvodem je jeho možná souvislost s rakovinou.

Jestli může opravdu vést ke vzniku zhoubných nádorů, se odborníci zatím nedokážou s jistotou shodnout, silné argumenty existují pro obě možnosti. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje tuto chemickou látku za „pravděpodobně karcinogenní“, naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky považují glyfosát za neškodný. Posudky vycházejí z desítek let výzkumů a tisíců studií.

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je glyfosát považován za karcinogen skupiny 2A. To znamená, že existují dostatečné důkazy o tom, že způsobuje rakovinu u pokusných zvířat. V případě člověka jsou ovšem existující důkazy karcinogenity považovány pouze za omezené – týkají se vzniku takzvaných nehodgkinských lymfomů, tedy specifické rakoviny lymfatického systému.

Právník proti glyfosátu, ministr za glyfosát

Postup Trumpovy vlády se podle amerického tisku jeví jako paradoxní. Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší totiž dlouhodobě vystupoval jako jeden z nejviditelnějších kritiků používání glyfosátu. Jako environmentální právník spojoval otázku pesticidů s širší ochranou veřejného zdraví a životního prostředí. Tvrdil, že glyfosát může představovat riziko pro lidské zdraví, a opíral se mimo jiné o výše uvedené závěry IARC, která látku v roce 2015 označila za „pravděpodobně karcinogenní“.

Kennedy působil jako právní zástupce nebo podporovatel žalob podaných jménem lidí, kteří tvrdili, že dlouhodobé používání glyfosátu prodávaného v USA pod značkou Roundup u nich vedlo k rozvoji non-Hodgkinova lymfomu. Podílel se na strategii hromadných žalob, jejichž cílem bylo prokázat, že americký výrobce Monsanto (později koupený německým Bayerem) věděl o možných rizicích a nedostatečně na ně upozorňoval.

Několik soudních případů ve Spojených státech skončilo vysokými odškodněními pro žalobce, což výrazně zvýšilo veřejnou pozornost kolem bezpečnosti glyfosátu. V jednom sporu musel Bayer zaplatit téměř 290 milionů dolarů (šest miliard korun) muži, který tvrdil, že mu používání tohoto herbicidu způsobilo rakovinu.

Kromě soudních sporů Kennedy také veřejně vystupoval na konferencích, v médiích a prostřednictvím organizací zaměřených na ochranu zdraví a životního prostředí. Kritizoval regulační úřady, zejména americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), za údajné přílišné napojení na chemický průmysl. Jeho aktivity přispěly k intenzivní společenské debatě o používání pesticidů, i když regulační orgány v USA i EU nadále uvádějí, že při správném použití je glyfosát považován za bezpečný.

Od svého jmenování do funkce ministra zdravotnictví ale Kennedy zcela otočil. „Nemůžeme podniknout žádný krok, který by způsobil, že by jediný farmář v této zemi přišel o živobytí,“ řekl během loňského slyšení s tím, že existuje milion farmářů, kteří jsou závislí na glyfosátu.

V neděli vydal na svém účtu na síti X delší vysvětlení: „Pesticidy a herbicidy jsou ze své podstaty toxické a jsou vyvinuty tak, aby zabíjely živé organismy. Když je aplikujeme na miliony akrů půdy a necháme je proniknout do našeho potravinového systému, vystavujeme Američany riziku. Výrobci chemikálií zaplatili desítky miliard dolarů za urovnání sporů týkajících se rakoviny spojené s jejich produkty a mnoho zemědělských komunit hlásí zvýšený výskyt rakoviny a chronických onemocnění,“ potvrdil své starší postoje.

„Bohužel, náš zemědělský systém je na těchto chemikáliích silně závislý. USA představují čtyři procenta světové populace, ale používáme přibližně čtvrtinu světových pesticidů. Kdyby tyto vstupy přes noc zmizely, výnosy plodin by klesly, ceny potravin by vzrostly a Amerika by zaznamenala masivní ztrátu farem, která by přesáhla to, čeho jsme svědky dnes. Následky by byly katastrofální. Podporuji exekutivní příkaz prezidenta Trumpa, který má za cíl vrátit výrobu zemědělských chemikálií do Spojených států a ukončit naši téměř úplnou závislost na nepřátelských zemích,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 4 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 5 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...