USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.

„Domnívám se, že zajištění robustní domácí těžby elementárního fosforu a výroby herbicidů na bázi glyfosátu ve Spojených státech je klíčové pro americkou ekonomickou a národní bezpečnost,“ uvedl Trump v příkazu. „Bez okamžitého zásahu federální vlády zůstanou Spojené státy nedostatečně vybavené a zranitelné.“ Proč fosfor? Tato látka je potřebná právě pro výrobu glyfosátu a používá se také při výrobě vojenského vybavení.

Bílý dům k tomuto nařízení uvádí, že Trump ho podepsal, aby „zajistil domácí produkci elementárního fosforu a herbicidů na bázi glyfosátu, jejichž ztráta by ochromila kritické dodavatelské řetězce“. Nedostatek kterékoli z těchto chemikálií by podle Bílého domu mohl „ohrozit obrannou průmyslovou základnu a zásobování potravinami ze strany nepřátelských zahraničních aktérů“, protože existuje pouze „jeden domácí výrobce elementárního fosforu a herbicidů na bázi glyfosátu“.

Spor o glyfosát

Glyfosát je poměrně pozdním vynálezem, objevil ho až roku 1970 chemik John E. Franz, na trh se přípravek dostal o čtyři roky později. Pak se začal šířit po celém světě, jeho vlastnosti v boji proti škůdcům totiž byly natolik skvělé, že ho nemohly ignorovat žádné zemědělské země.

Přispělo k tomu zejména genetické inženýrství – společnost Monsanto vyvinula plodiny, které jsou vůči glyfosátu odolné. A tak mohou farmáři ničit plevel, aniž by ohrožovali svou sóju nebo kukuřici. Roku 2007 se stal glyfosát vůbec nejpoužívanějším herbicidem na světě. Nejrozšířenější je ve Spojených státech, zatímco v Evropě proti němu v poslední době sílí odpor.

Jak dlouho se glyfosát využívá v americkém zemědělství, tak dlouho je spojený s kontroverzí. Hlavním důvodem je jeho možná souvislost s rakovinou.

Jestli může opravdu vést ke vzniku zhoubných nádorů, se odborníci zatím nedokážou s jistotou shodnout, silné argumenty existují pro obě možnosti. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje tuto chemickou látku za „pravděpodobně karcinogenní“, naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky považují glyfosát za neškodný. Posudky vycházejí z desítek let výzkumů a tisíců studií.

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je glyfosát považován za karcinogen skupiny 2A. To znamená, že existují dostatečné důkazy o tom, že způsobuje rakovinu u pokusných zvířat. V případě člověka jsou ovšem existující důkazy karcinogenity považovány pouze za omezené – týkají se vzniku takzvaných nehodgkinských lymfomů, tedy specifické rakoviny lymfatického systému.

Právník proti glyfosátu, ministr za glyfosát

Postup Trumpovy vlády se podle amerického tisku jeví jako paradoxní. Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší totiž dlouhodobě vystupoval jako jeden z nejviditelnějších kritiků používání glyfosátu. Jako environmentální právník spojoval otázku pesticidů s širší ochranou veřejného zdraví a životního prostředí. Tvrdil, že glyfosát může představovat riziko pro lidské zdraví, a opíral se mimo jiné o výše uvedené závěry IARC, která látku v roce 2015 označila za „pravděpodobně karcinogenní“.

Kennedy působil jako právní zástupce nebo podporovatel žalob podaných jménem lidí, kteří tvrdili, že dlouhodobé používání glyfosátu prodávaného v USA pod značkou Roundup u nich vedlo k rozvoji non-Hodgkinova lymfomu. Podílel se na strategii hromadných žalob, jejichž cílem bylo prokázat, že americký výrobce Monsanto (později koupený německým Bayerem) věděl o možných rizicích a nedostatečně na ně upozorňoval.

Několik soudních případů ve Spojených státech skončilo vysokými odškodněními pro žalobce, což výrazně zvýšilo veřejnou pozornost kolem bezpečnosti glyfosátu. V jednom sporu musel Bayer zaplatit téměř 290 milionů dolarů (šest miliard korun) muži, který tvrdil, že mu používání tohoto herbicidu způsobilo rakovinu.

Kromě soudních sporů Kennedy také veřejně vystupoval na konferencích, v médiích a prostřednictvím organizací zaměřených na ochranu zdraví a životního prostředí. Kritizoval regulační úřady, zejména americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), za údajné přílišné napojení na chemický průmysl. Jeho aktivity přispěly k intenzivní společenské debatě o používání pesticidů, i když regulační orgány v USA i EU nadále uvádějí, že při správném použití je glyfosát považován za bezpečný.

Od svého jmenování do funkce ministra zdravotnictví ale Kennedy zcela otočil. „Nemůžeme podniknout žádný krok, který by způsobil, že by jediný farmář v této zemi přišel o živobytí,“ řekl během loňského slyšení s tím, že existuje milion farmářů, kteří jsou závislí na glyfosátu.

V neděli vydal na svém účtu na síti X delší vysvětlení: „Pesticidy a herbicidy jsou ze své podstaty toxické a jsou vyvinuty tak, aby zabíjely živé organismy. Když je aplikujeme na miliony akrů půdy a necháme je proniknout do našeho potravinového systému, vystavujeme Američany riziku. Výrobci chemikálií zaplatili desítky miliard dolarů za urovnání sporů týkajících se rakoviny spojené s jejich produkty a mnoho zemědělských komunit hlásí zvýšený výskyt rakoviny a chronických onemocnění,“ potvrdil své starší postoje.

„Bohužel, náš zemědělský systém je na těchto chemikáliích silně závislý. USA představují čtyři procenta světové populace, ale používáme přibližně čtvrtinu světových pesticidů. Kdyby tyto vstupy přes noc zmizely, výnosy plodin by klesly, ceny potravin by vzrostly a Amerika by zaznamenala masivní ztrátu farem, která by přesáhla to, čeho jsme svědky dnes. Následky by byly katastrofální. Podporuji exekutivní příkaz prezidenta Trumpa, který má za cíl vrátit výrobu zemědělských chemikálií do Spojených států a ukončit naši téměř úplnou závislost na nepřátelských zemích,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 21 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...