Stát ustoupil od úplného zákazu glyfosátu. Omezení bude platit jen u obilovin a řepky

Zákaz využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát nakonec nebude plošný. Od ledna se nebude moci používat na urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely – u obilovin a řepky. Za porušení těchto podmínek bude hrozit ztráta dotací a pro právnické osoby až čtyřmilionová pokuta, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Původně ministerstvo hovořilo o zákazu plošného využívání tohoto herbicidu, který je známý například pod značkou RoundUp. Podle mluvčího se však přístup zmírnil kvůli komunikaci s odbornými svazy, ale také s dozorovými orgány. Podle Bílého tak zůstanou srovnatelné podmínky se zahraničím a bude možné udržet konkurenceschopnost českých zemědělských podniků.

Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka na trhu zatím není vhodná alternativa pro tento herbicid. Zemědělský svaz byl plánovaným plošným zákazem dříve zaskočený, dle aktuálního vyjádření předsedy svazu Martina Pýchy je současné nařízení akceptovatelné.

Zemědělcům však podle Pýchy vzrostou náklady a kvalita zrna nemusí být tak vysoká jako v současnosti, opatření nicméně chápe. Stoupající náklady podle něj ponesou čeští zemědělci, do spotřebitelských cen se nepromítnou, protože výrobci se orientují podle evropských cen.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že se nová opatření zaměří na použití na plodiny s potravinářským účelem, protože tuto oblast vnímají jako nejrizikovější. „Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“ uvedl.

Zákaz nebude platit na využívání herbicidu v městských zastavěných oblastech nebo v okolí železničních tratí, po čemž volaly některé ekologické organizace. Agrární komora jeho omezení v těchto místech podpořila.

Evropská komise licenci prodloužila

Omezení začnou platit od ledna. Evropská komise loni v prosinci prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Komise to zdůvodnila prohlášením, že po důkladném posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se veřejnost obává. Rovněž upozornila na to, že za schvalování, používání nebo zákazy přípravků na bázi glyfosátu zodpovídají jednotlivé členské státy, pokud jde o jejich používání na jejich územích.

Komise dodala, že v EU se schvalují pouze látky, pro které existují objektivní důkazy bezpečného používání. „To sice obnovilo schválení účinné látky glyfosát, současně však umožnilo členským státům, aby na národní úrovni rozhodly o omezení jejího použití,“ dodalo již dříve české ministerstvo.

Názory na škodlivost se různí

Chemickou látku glyfosát, která se používá v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.

Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor o 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup způsobil rakovinu muži z Kalifornie.

Ministerstvo uvádí, že za posledních šest let se snížilo používání pesticidů v Česku o 7,1 procenta. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 spotřebovalo v tuzemsku 935 tisíc litrů, loni to bylo 750 tisíc litrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...