Roundup je nejen v Česku jedním z nejpoužívanějších herbicidů. Debatu kolem něj znovu otevřelo rozhodnutí amerického soudu odškodnit částkou 6,5 miliardy korun Dewayna Johnsona, který umírá na rakovinu a tvrdí, že právě kvůli Roundupu. V Česku zájem o přípravek klesá.
Přestože je v celé Evropské unii povoleno používání Roundupu minimálně do konce roku 2022, čeští prodejci si všímají, že poslední roky je o tento herbicid nižší zájem. Mohou za to především jeho levnější alternativy.
„Cenový rozdíl mezi náhražkami je podstatný, jsou levnější třikrát, čtyřikrát,“ říká prodejce Roman Mitisek. I ty ale obsahují glyfosát, tedy stejnou klíčovou a zároveň problematickou látku, jakou obsahuje Roundup.
Nižší zájem o Roundup teď ale evidují prodejci i kvůli rozhodnutí soudu ve Spojených státech. Bývalý školní správce Johnson vymohl miliardy za to, že mu glyfosát v Roundupu, s nímž několikrát ročně pracoval, způsobil rakovinu.
Přesto stále platí, že v Česku používá glyfosát každý druhý zahrádkář. „Když se chce člověk opravdu chránit, měl by použít roušku, rukavice, mít tělo celé zakryté oděvem, případně se po aplikaci omýt,“ doporučuje předseda Českého zahrádkářského svazu Brno-město Martin Říha.
Glyfosátové přípravky způsobí, že rostlina začne do dvou nebo tří hodin vadnout a po dvou týdnech uhyne i s kořenovým systémem.
Nebezpečný glyfosát? Vědci se zatím neshodují
Dnes je z glyfosátu jedna z nejprozkoumanějších látek světa, jeho škodlivost posuzovaly tisíce studií. Ovšem často s protichůdnými výsledky: mírně varovné stanovisko přijala Světová zdravotnická organizace (WHO), naopak regulační agentury Evropské unie nebo Spojených států tvrdí, že herbicid nejspíš rakovinu nezpůsobuje.
„V Evropě jde o Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropskou chemickou agenturu. Obě shodně konstatují, že zatím není dostatek důkazů pro to, aby glyfosát mohl být klasifikován jako látka karcinogenní, a zároveň to není látka mutagenní nebo toxická pro reprodukci,“ shrnuje stanoviska evropských regulačních agentur vedoucí Katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity Josef Soukup.
Tato stanoviska, na základě kterých nedávno Unie prodloužila glyfosátu licenci o dalších pět let, vznikla na základě rešerše stovek existujících studií, úřad pro bezpečnost potravin jich zkoumal zhruba 2700, celkem 75 tisíc stránek. „Přihlížejí ke všemu, co je dnes k dispozici na základě současného vědeckého poznání,“ říká Soukup.
Zároveň ale existuje řada odborníků i studií, kteří stejně jednoznačně tvrdí pravý opak, než pro co se rozhodly evropské úřady. „Mám americké review z loňského roku, které jasně říká, že jsou prokázány rakovinotvorné účinky glyfosátu u myší. Pak mám studii, která říká, že v evropských zemědělských půdách se vyskytuje značné množství glyfosátu, což odporuje tomu, co říká výrobce – že se velmi rychle rozkládá,“ upozorňuje Jakub Hruška z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
A vysvětluje, proč není jednoznačná shoda odborníků: „Původní studie nebyly možná udělány zcela korektně, případně je udělaly firmy, které samy tento herbicid vyrábějí.“
Nevyjasněné otázky o škodlivosti ale přivedly některé zemědělce k tomu, že se glyfosátu vyhýbají. Například Veřejná zeleň Brna, která spravuje největší brněnské parky, přestala glyfosáty používat před dvěma roky. Místo toho používá k likvidaci plevele horkou vodu.
