Američan, který umírá na rakovinu, vyhrál soud nad výrobcem postřiku Roundup

Soud v San Franciscu v pátek nařídil biotechnologické společnosti Monsanto zaplatit odškodné 289 milionů dolarů (6,5 miliardy korun) bývalému školnímu správci Dewayneu Johnsonovi. Ten amerického výrobce osiv, hnojiv a pesticidů zažaloval za to, že mu herbicid Roundup, jehož je firma výrobcem, způsobil rakovinu. Monsanto spojitost mezi výrobkem a onemocněním odmítá a proti verdiktu se odvolá. Případ by podle BBC mohl spustit vlnu dalších procesů. Majitel Monsanta, německý konglomerát Bayer, v sobotní reakci oznámil, že přípravek Roundup je bezpečný.

Johnsonův případ je první ze stovek žalob týkajících se přípravku Roundup a jeho údajné souvislosti s non-Hodgkinovými lymfomy, který se dostal před soudní porotu. Ta v pátek po třech dnech rokování dospěla k závěru, že herbicid „značně“ přispěl k mužově rakovině a že výrobce měl o potenciálních rizicích informovat varovnou etiketou.

Porota vyhověla požadavku poškozeného na náhradu škody částkou 39 milionů dolarů a firmě vyměřila dalších 250 milionů dolarů jako trestní postih.

Jak napsal list USA Today, soudkyně Suzanne Ramos Bolanosová uvedla, že právě za to, že Monsanto „jednalo zlomyslně, s nátlakem a podvodně“, mělo by být potrestáno.

Při ohlášení verdiktu Bolanosová přečetla seznam otázek, které porota přednesla, ohledně bezpečnosti Roundupu a ohledně toho, zda zákazníci mohli předvídat veškerá rizika: Věděla firma Monsanto, nebo měla předjímat, že uživatelé si neuvědomí nebezpečí? Varovala nedostatečně před rizikem? Bylo nedostatečné varování podstatným faktorem, který způsobil Johnsonovi škodu? – Na každou z těchto otázek porota odpověděla kladně. 

Roundup
Zdroj: ČTK/AP/Jeff Roberson

Johnson používal přípravek Roundup, jehož hlavní aktivní složkou je glyfosát, při práci jako školní správce někdy až třicetkrát do roka. Jeho právníci uvedli, že přípravkem postřikoval rostliny z velké nádrže připevněné na vozidle. Při silném větru se mu prý chemikálie dostávala do obličeje a jednou, když mu praskla hadička, mu pokryl herbicid celé tělo.

Monsanto se proti rozsudku odvolá

Právník Brent Wisner uvedl, že když se Johnsonovi na těle objevila vyrážka, přečetl si etiketu na balení, a dokonce společnost Monsanto kontaktoval. Před nebezpečím vzniku rakoviny ho ale ani tak nikdo nevaroval. Non-Hodgkinův lymfom mu byl diagnostikován v roce 2014, když mu bylo 42 let. Rakovina je u něj nyní v konečném stadiu, uvedla agentura AFP. Během čtyřtýdenního procesu se před soudem v San Franciscu vystřídalo mnoho odborníků, shoda ohledně toho, zda může glyfosát způsobit rakovinu, mezi nimi ale nepanovala.

„Chceme vyjádřit soucit s panem Johnsonem a jeho rodinou,“ uvedla společnost Monsanto v prohlášení. „Dnešní rozhodnutí nic nemění na faktu, že 800 vědeckých studií a závěry americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), národních zdravotnických úřadů a dalších regulačních úřadů po celém světě potvrzují, že glyfosát nezpůsobuje rakovinu a nezpůsobil rakovinu ani panu Johnsonovi,“ pokračovalo prohlášení. Monsanto se proto chce proti pátečnímu rozsudku odvolat.

Společnost Bayer ve svém dnešním prohlášení uvedla, že glyfosát považuje za „bezpečný a nekarcinogenní“ látku. „Na základě vědeckých důkazů, ověřování provedeného ve světovém měřítku a na základě desítek let praktických zkušeností s využíváním glyfosátů se Bayer domnívá, že je glyfosát bezpečný a není karcinogenní,“ sdělil mluvčí firmy. Výrok soudu podle něj „odporuje vědeckým závěrům, podle nichž mezi Johnsonovou nemocí a používáním glyfosátů neexistuje žádná spojitost“.

Bayer - Monsanto
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Bayer koupil Monsanto v červnu za 63 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Americká společnost je jedničkou na světovém trhu s osivy a je také jedním z největších světových producentů herbicidů, pesticidů a hnojiv. Podle agentury Reuters čelí ve Spojených státech více než 5000 žalob podobných té Johnsonově.

Herbicid Roundup uvedla společnost Monsanto na trh v roce 1974. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), v roce 2015 dospěla k závěru, že glyfosát obsažený v tomto nejrozšířenějším přípravku na ničení plevele je karcinogenní. Americká EPA zastává stanovisko, že aktivní složka látky Roundup nepředstavuje pro člověka nebezpečí, pokud přípravek používá v souladu s instrukcemi na obalech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...