Covidová varianta delta byla tou nejvíce smrtící, jakou si tento virus zatím vyvinul. Vědci teď popsali, jaké vlastnosti patogenu umožnily, aby připravil o život tolik lidí.
Vědci vysvětlili, proč byla delta nejvíc smrtící variantou covidu. Mohla by hrozit i v budoucnu
Od června začal počet nákaz covidem-19 opět stoupat. Nejpřenosnější varianta omikron totiž začala přebírat mutace varianty delta a to vedlo k novým subvariantám BA.4 a BA.5 nebo variantě deltacron.
Ze všech známých rizikových variant, u nichž bylo prokázáno, že se nejlépe vyhýbají terapeutickým protilátkám a vakcínám vyvinutým proti původnímu viru SARS-CoV-2, je delta nejvirulentnější, tedy nejvíce smrtící. Nová recenzovaná studie poprvé detailně vysvětlila, proč je právě delta tou zatím nejhorší variantou.
Autoři studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Molecular Biology, provedli detailní biofyzikální analýzy varianty delta a jednotlivých mutací, které variantu delta tvoří.
Prolomené očkování
„Naše zjištění pomáhají vysvětlit, proč jsou pacienti, kteří byli očkováni, stále schopni nakazit se novými variantami a proč jsou pacienti, kteří se nakazili variantou delta, častěji hospitalizováni,“ uvedl hlavní autor studie Krishna Mallela.
„Vzhledem k tomu, že víme, že vakcíny jsou stále méně účinné proti novým variantám SARS-CoV-2, je důležité pochopit, jaké mutace způsobují toto snížení neutralizační kapacity,“ podotkl Mallela. Vědci naznačili, že zásadní roli hrají zmutované zbytky, které se nyní často vyskytují ve variantách viru SARS-CoV-2.
„Protože jsme provedli individuální analýzy těchto mutací, máme základní představu o tom, jak některá tato rezidua ovlivňují imunitní únik a infekční schopnost viru SARS-CoV-2,“ řekl Mallela.
Smrtící virus
Vědci zjistili, že delta vykazuje jedinečné biofyzikální vlastnosti, které ji významně odlišují od starších variant alfa, beta a gama. Lidský imunitní systém vytváří v reakci na infekci virem protilátky, které virus neutralizují. Tyto neutralizační protilátky byly rozděleny do různých tříd a některé z nich už byly schváleny pro nouzové použití – právě díky nim vznikají takzvané protilátkové koktejly.
Výsledky z Mallelovy laboratoře naznačily, že varianta delta se vyvinula směrem k úniku před protilátkami třídy 2 a 3. Neumí se sice o moc lépe vázat na buňky ani neunikají protilátkám třídy 1, ale už to deltě stačí k tomu, aby představovala pro lidskou imunitu vážný problém.
Předpokládá se, že jedna mutace ve variantě delta, T478K, se vyvinula u pacientů, kteří byli infikováni dřívějšími variantami viru SARS-CoV-2. A právě tato mutace uniká protilátkám vytvořeným při předchozích infekcích covidem-19.
Delta stále hrozí
Podle izraelského výzkumu z května letošního roku existuje reálné nebezpečí, že se delta nebo nějaký její „potomek“ ještě vrátí. Tato studie vyšla z tamního monitoringu odpadních vod, který tam dokáže odhalit nejen výskyt případů koronavirů, ale také jejich varianty.
Ukázala, že ani na vrcholu vlny omikron nedošlo k úplnému vymýcení delty, přestože se očekávalo, že ji novější varianty zcela převálcují a nahradí. Po sledování zákonitostí obou variant dospěli vědci k závěru, že omikron a jeho subvarianty pravděpodobně brzy zaniknou, ale delta prokázala tak silnou odolnost, že by se klidně mohla znovu objevit.
„Naše výsledky říkají, že pandemie ještě neskončila, a naznačují, že dříve nebo později se objeví další vlna, možná v létě nebo na konci léta,“ řekl listu The Times of Israel profesor Ariel Kushmaro, který výzkum vedl.
Dodal, že význam tohoto výzkumu sahá daleko za hranice Izraele, a naznačil, že v mezinárodním měřítku představuje delta stále větší hrozbu, než se všeobecně předpokládá. Delta by se mohla znovu objevit ve své stávající podobě nebo by se mohla rozšířit v podobě nové subvarianty, předpověděl.
Kushmaro uvedl, že odolnost delty jeho tým překvapila. „V minulosti jsme viděli, že když jedna varianta roste, ostatní mizí; ale zdá se, že se to prostě nestalo u delty, která má zřejmě určitou schopnost přežít,“ řekl.
