Koncentrace metanu jsou nejvyšší v dějinách. Ohrožuje to řešení klimatické krize

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Metan je velmi silný skleníkový plyn, který má sice intenzivní vliv na klima, ale jen krátkodobě: ve vzduchu vydrží přibližně devět let, pak se rozkládá. Když se započítají jeho vedlejší účinky na ostatní plyny, které z něj vznikají, je jeho celkový vliv na globální oteplování od začátku průmyslové revoluce zhruba poloviční ve srovnání s oxidem uhličitým.

Vývoj koncentrací metanu
Zdroj: NOAA

Koncentrace metanu začaly prudce růst v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století, na konci tisíciletí se ale jeho stav stabilizoval. Jenže po roce 2007 se znovu začalo jeho množství v atmosféře zvyšovat a v současné době roste rekordně.

K zatím nejprudšímu nárůstu v dějinách došlo roku 2020, což je něco, co se ještě při podpisu Pařížské dohody v roce 2015 neočekávalo. Metan se tak stává největší odchylkou od plánů, které by měly zvyšování globálních teplot zabránit.

Vývoj emisí metanu
Zdroj: NOAA

Kde se bere metan

Každý rok se do atmosféry uvolní přibližně 600 milionů tun metanu. Podle odhadů pochází necelá pětina těchto emisí z přírodních zdrojů, především z tlející vegetace v bažinách. Zbývající větší polovina emisí ale pochází ze zdrojů spojených s lidskou činností.

Výrazný vliv na to mají emise z průmyslu fosilních paliv. Ty přesahují asi 100 milionů tun ročně – a právě ony v 80. letech 20. století rychle rostly.

Zemní plyn, který se využívá k vytápění domácnosti i výrobě elektřiny, je tvořen především metanem. Dalším viníkem jsou úniky z plynárenského průmyslu: tento plyn uniká z vrtů, potrubí i rozvodů i z domácích kotlů.

Vůbec největším globálním zdrojem metanových emisí je ale zemědělství, které produkuje přibližně 150 milionů tun ročně. Nezanedbatelný vliv mají ale i městské skládky a kanalizační systémy, z nichž se uvolňuje asi přibližně 70 milionů tun metanu ročně.

Vědci jsou dnes schopní velmi přesně identifikovat zdroje metanu na základě studia poměru uhlíku-12 a uhlíku-13 v atmosféře. Tyto různé formy uhlíku jsou si sice chemicky podobné, ale mají různou hmotnost. Metan, který vytvářejí mikrobi z vegetace nebo kravského zažívání, je bohatý na uhlík-12, zatímco metan z fosilních paliv a požárů má více uhlíku-13.

Po dvě století rychle se rozvíjející plynárenský, uhelný a ropný průmysl neustále zvyšoval obsah uhlíku-13 v atmosféře. Od roku 2007 se ale tento trend obrátil a podíl uhlíku-13 v atmosférickém metanu se snížil. I když emise z fosilních paliv stále rostou, prudce rostoucí emise metanu jsou nyní především důsledkem rychleji rostoucích „přírodních“ zdrojů.

Zásadní je zdroj původu

Globální monitorování ukazuje, že nejvíc metanu do atmosféry přicházelo z tropů a subtropů, jen v některých letech k tomu významně přispívaly i vyšší zeměpisné šířky, primárně ty severní.

Právě ze severu, především toho nejvzdálenějšího, pochází v současnosti největší obavy. Jak stoupají teploty, taje na Sibiři permafrost a z něj se, podobně jako z bažin, začíná do atmosféry uvolňovat stále více metanu. A ten bude zřejmě urychlovat tání permafrostu, což zase zvýší množství metanu ve vzduchu – přesně takhle vypadá „začarovaný kruh“.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Vědci zatím nejsou přesně schopní popsat, jak velký to je globálně problém, ale některé studie naznačují masivní rozsah. Například nedávný výzkum klimatologů z Aljašské univerzity se podíval na množství mělkých jezer, která vznikají v tundře při tání permafrostu – právě ona jsou častým zdrojem metanu.

Studie ukazuje, že by emise z nich mohly do roku 2100 zdvojnásobit celkové emise pocházející z arktické tundry, a to přesto, že zabírají jen šest procent pevninské Arktidy.
Tomu nejde nijak zabránit, a právě proto je důležité snížit emise z jiných zdrojů metanu, na které člověk vliv má.

Důležitý závazek z Glasgow

Až donedávna experti vliv klimatu podceňovali, proto se mu nevěnovaly ani klimatické dohody. Teprve klimatická dohoda z Glasgow roku 2021 se dotkla i tohoto problému.

Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se tam někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry. Na rozdíl od závěrečné klimatické dohody, kterou jednomyslně schválili všichni účastníci, dílčí dohody uzavíraly jen různě velké skupiny států.

K ambicím snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 se zavázala téměř stovka zemí, jež dohromady představují zdroj více než poloviny veškerých emisí tohoto plynu.

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd uvedl, že to, že státy přistoupily na dohodu o snížení emisí metanu, je důležité, protože jde o druhý nejvýznamnější skleníkový plyn.

„Bez toho nelze dosáhnout klimatické neutrality ani cílů Pařížské dohody. Na druhou stranu je to závazek, který nemusí být nějakým způsobem dodržen. Takže to asi ukáže až čas, jak moc se bude něco dít,“ podotkl. „Je třeba sledovat, jestli se to plní. Toto je posun, ovšem spíše v rovině budoucích slibů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
před 23 hhodinami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
včera v 16:31

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
včera v 14:04

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
včera v 12:15

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
včera v 10:36

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
včera v 07:35

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
včera v 06:00
Načítání...