Změny klimatu přispívají k šíření tropických nemocí na sever

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Zpráva téměř stovky vědců z celého světa varuje, že globální oteplování vytváří ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí, jako jsou horečka dengue, virus zika, cholera či malárie, ve větší části světa, než tomu bylo před několika dekádami.

Autoři proto vyzvali k okamžité akci i účastníky nadcházejícího klimatického summitu COP26, který začíná za necelé dva týdny ve skotském Glasgow.

Z nejnovější zprávy Lancet Countdown vyplývá, že za posledních několik desítek let výrazně vzrostl počet komárů přenášejících tropické nemoci. Tento hmyz žijící v oblastech s vlhkým a teplým podnebím se díky globálnímu oteplování více rozšířil. Podle zprávy vzrostla od roku 1950 populace komára tygrovaného, který pochází z Asie a může přenášet viry zika či horeček dengue a chikungunya, o sedm procent. V případě komára egyptského, jenž přenáší třeba horečku dengue, je to třináct procent.

Sucho přináší hlad i nemoce

Ve zprávě se rovněž uvádí, že až devatenáct procent Země bylo v roce 2020 postiženo extrémním suchem. Klimatické změny jsou tak velkou hrozbou pro potravinovou bezpečnost a připravují o příjmy miliony farmářů i stavebních dělníků, kteří v extrémně horkém počasí nemohou pracovat. Ve zprávě se též píše, že obyvatelé 134 zemí jsou nyní mnohem více ohroženi lesními požáry, než kdykoli v minulosti.

Vědci také vyjádřili obavy před dalším zvětšováním propasti mezi severem a jihem, tedy mezi bohatými a chudými zeměmi. Připomněli i problém s očkováním proti covidu, které má podle nich v chudých zemích jen asi čtyři procenta obyvatel, zatímco v bohaté části světa je to přes šedesát procent populace.

Lancet Countdown je mezinárodní projekt, který sleduje dopady změn klimatu na zdraví lidí; první výroční zprávu vydal před šesti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 21 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 23 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...