NASA hledá dobrovolníky pro simulovaný pobyt na Marsu. V experimentu si mají pěstovat vlastní potravu

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

NASA nabízí práci pro ty, kdo by si chtěli vyzkoušet, jak se žije na Marsu. Přijímá přihlášky pro čtyři dobrovolníky, kteří budou rok žít v „Duně Alfa“. Je to stavba o rozloze 1700 metrů čtverečních vytvořená pomocí 3D tiskárny umístěná v budově Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Má dokonale simulovat podmínky, které zažijí opravdoví astronauti na jedné z prvních misích na Rudou planetu.

Placení dobrovolníci budou pracovat na simulované průzkumné misi, která počítá i s „výstupy na planetu“, komplikovanou komunikací se Zemí, ale také s omezeným množstvím potravin a zdrojů i poruchami vybavení a dalšími nečekanými situacemi, které by při reálné expedici mohly marsonauty potkat.

NASA plánuje celkem tři takové experimenty, přičemž první z nich začne na podzim příštího roku. Všechny potraviny pro mise budou připravené tak, aby se daly konzumovat mimo Zemi; některé plodiny si bude posádka pěstovat sama – nepůjde ale o brambory, které pěstoval slavný fiktivní astronaut Mark Watney v podání Matta Damona ve filmu Marťan.

Cíl: Vcítit se do prvních lidí na Marsu

„Budeme sledovat reálné situace na Marsu,“ řekla šéfka projektu Grace Douglasová. „Chceme pochopit, jak se v nich lidé chovají.“ Přihlášky se mohou podávat od pátku, podmínky na uchazeče jsou ale velmi přísné. Všichni musí mít nejméně magisterský titul v přírodovědném, technickém nebo matematickém oboru anebo zkušenosti s pilotováním.

Dalším omezením je, že projektu se mohou zúčastnit pouze američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem v USA. Uchazečům musí být mezi 30 a 55 lety, musí být v dobrém fyzickém stavu, nesmí mít problémy se stravou a nesmí být náchylní k nevolnosti při pohybu.

NASA hledá osoby, které mají kvalifikaci blízkou astronautům, uvedl pro agenturu AP bývalý kanadský astronaut Chris Hadfield. Je to podle něj ideální postup; podobné experimenty, které už v minulosti proběhly (například ruský pokus Mars 500), podle něj nepřinesly kvalitní výsledky právě proto, že se účastníci až příliš podobali „obyčejným lidem“. 

Pro správně vybraného člověka by to mohla být úžasná příležitost, řekl Hadfield, který v roce 2013 strávil pět měsíců na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici – jeho videa z pobytu obletěla celý svět, především ta, kde hrál na kytaru a zpíval coververzi písně „Space Oddity“ od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik toho budete moci po návratu dohnat na Netflixu,“ řekl. „Pokud tam budou mít hudební nástroje, mohou vstoupit jako začátečníci a vyjít pak ven jako koncertní mistr,“ dodal.

2 minuty
Chris Hadfield natočil první klip ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Velmoci mají o Mars zájem

NASA začala v posledních letech misi na Mars připravovat mnohem aktivněji než v minulosti – o Rudou planetu totiž projevuje stále větší zájem i Čína. Ta letos v létě oznámila, že by ráda vyslala v nastávajících letech vlastní misi k tomuto tělesu, také s lidskou posádkou.

Pracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků. Ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít v roce 2033.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...