Soud zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu a zároveň zakázal další

Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň jim ale zakázal znovu vést proti Česku arbitráž, uvedlo ministerstvo financí, které považuje rozsudek za příznivý pro Česko. Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se seznamuje s rozhodnutím a konzultuje jej s právníky.

Kyperské firmy žádaly u soudu zrušení konečného nálezu z arbitráže kvůli pochybení rozhodčího tribunálu. Česko navrhovalo, aby v takovém případě soud zrušil i dva předchozí nálezy kvůli neslučitelnosti s právem EU. Soud vyhověl českému návrhu.

Rozhodnutí nizozemského soudu je tak pro Českou republiku příznivé, protože žalobci nemohou zahájit novou arbitráž a domáhat se po Česku zaplacení svých nároků,“ uvedlo ministerstvo. Upozornilo, že soud také nařídil vysoké pokuty pro obě společnosti, pokud by porušily zákaz vyvolání nové arbitráže.

Zástupci skupiny Synot se aktuálně seznamují s rozhodnutím soudu. „Konzultujeme jej s naším právním týmem,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí skupiny Magda Pekařová.

Původní spor se týkal povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Ministerstvo původně vydávalo od roku 2004 licence na provoz terminálů na dobu až deseti let. Po rozhodnutích Ústavního soudu z let 2011 a 2013 ale začalo povolení rušit, aby vyšlo vstříc obcím, které chtěly hazard na svém území samy regulovat a herny vykázat. Společnosti Synotu pak v arbitráži tvrdily, že se jednalo o nečekanou změnu, která v rozporu s mezinárodními dohodami poškodila investice firem.

Ústavní soud nejprve v roce 2011 rozhodl, že videoloterijní terminály spadají pod širší definici výherních hracích přístrojů, a obce proto mohou regulovat jejich provoz vyhláškami. Soud také stanovil resortu financí povinnost podle loterijního zákona zrušit povolení k provozování terminálů, pokud je v rozporu s vyhláškou obce. Novela loterijního zákona účinná od roku 2012 pak výslovně uznala právo obcí regulovat terminály prostřednictvím vyhlášek, ale nově stanovila přechodné období tří let pro již povolené terminály. Přechodné období však bylo v roce 2013 Ústavním soudem zrušeno.

Kyperské společnosti kvůli změnám zákona vyvolaly v roce 2015 arbitrážní řízení proti Česku, ve kterém se domáhaly náhrady škody vyčíslené na 3,6 miliardy korun. V roce 2023 ale konečný nález mezinárodní arbitráže jejich nárok zamítl. Nynější soudní rozhodnutí sice ruší arbitrážní nález, Česku ale nevzniká povinnost kyperským firmám platit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...