Bifidobakterie ve střevech primátů se od sebe liší. Vědci by toho rádi využili pro účinnější léčbu lidí

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Giboni a šimpanzi mají často ve střevech prospěšné bifidobakterie, které jsou typické i pro člověka, kosmani a tamaríni se v tom ale liší. Vyplývá to z výzkumu primátů v několika zoologických zahradách, na kterém spolupracovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a vídeňské Universität für Bodenkultur.

Podle týmu složení střevní flóry zřejmě ovlivňují rozdíly v potravě zkoumaných primátů. Dle vědců by se výsledky tohoto výzkumu daly využít i pro praxi – v medicíně by se daly tyto poznatky použít například při výběru vhodných podávaných probiotik pro člověka. 

Svět bifidobakterií

Podle výzkumnice Věry Neužil Bunešové je při volbě podávaných probiotických bakterií velmi důležité dbát na to, aby byly nabízené rody a druhy mikroorganismů pro dané zvíře typické. „Tedy přirozeně vyskytující se v jeho střevní mikrobiotě,“ podotkla vědkyně.

Česko-rakouský tým se tudíž pustil do zkoumání výskytu bifidobakterií ve střevní flóře primátů chovaných v zoologických zahradách ve Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Liberci, Olomouci, Plzni, Bojnici a Bratislavě.

„Bifidobakterie jsou dominantní složkou střevní mikrobiální populace zejména u novosvětských opic, jako jsou tamaríni a kosmani. I přes velký počet nalezených druhů bifidobakterií se jedná o druhy typické pro tuto skupinu primátů,“ uvedla doktorandka Nikol Modráčková, která na výzkumu spolupracovala.

„Bude to pravděpodobně souviset i s tím, že jejich potrava obsahuje velké množství ovoce a hmyzu, zatímco u primátů starosvětských, jako jsou šimpanzi, giboni a kočkodani, je jejich dieta více podobná té lidské. V tomto případě jsou navíc počty bifidobakterií téměř poloviční a jedná se často o druhy, které jsou typické pro člověka,“ uvedla vědkyně. Modráčková i Neužil Bunešová působí na fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 48 mminutami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
včera v 09:00

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...