Způsob, jakým se cholesterol rozkládá, může mít vliv na rozvoj demence, ukázala studie

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Demence v současnosti celosvětově postihuje asi padesát milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento problém týká více než 150 tisíc osob. Mezi její časté příčiny patří Alzheimerova choroba či vaskulární (cévní) demence.

Právě rostoucí riziko těchto onemocnění spojují vědci s vysokým cholesterolem. Konkrétní mechanismy jsou však doposud neznámé. Právě na jejich objasnění se zaměřila nová studie. 

Výzkum měl tři fáze. Nejprve pomocí dat od 1800 lidí ze dvou jiných studií zjišťovali, zda přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny byla spojená s mozkovými abnormalitami, které jsou typické právě pro dané typy demence. 

Poté výzkumníci na datech od více než 26 tisíc pacientů z britských klinik testovali, zda užívání léků na cholesterol, které blokují vstřebávání těchto kyselin do krevního oběhu, je spojené se zvýšeným rizikem těchto onemocnění.

Na závěr zkoumali 29 pitevních vzorků. Snažili se zjistit, zda u nemocných trpících Alzheimerovou chorobou je možné vysledovat změněné hladiny žlučových kyselin.  

Nutnost dalšího výzkumu

Jedním z výsledků bylo, že u mužů bylo zvýšené riziko postupu demence spojené s častějším užíváním některých léků blokujících právě žlučové kyseliny.

Vědci nicméně zdůrazňují, že je tuto oblast potřeba dále prozkoumat. Jejich studie totiž byla mimo jiné omezena relativně malým počtem pitevních vzorků. Kromě toho je nutné uskutečnit experimentální studie, které by umožnily úlohu rozkladu cholesterolu při rozvoji demence lépe objasnit. 

„Abychom naše zjištění rozšířili, v současnosti testujeme, zda schválené léky na některé jiné choroby, které napravují abnormality související se žlučovými kyselinami, mohou představovat nový způsob léčby Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence,“ poznamenal jeden z autorů studie, Madhav Thambisetty z National Institutes of Health v americkém Baltimore. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...