Keporkaci se množí jako králíci. Jejich populace je už tak velká jako před průmyslovou revolucí

Návrat keporkaků je podle biologů ukázkou toho, jak dobře funguje omezení lovu velkých savců. U keporkaků se podařilo navrátit jejich populaci velikost z dob, než je člověk začal masově lovit.

V této roční době se Australanům žijícím v okolí Sydney nabízí úžasná podívaná: před jejich očima se totiž odehrává jedna z největších známých migrací zvířat. A není obří jen množstvím, ale i velikostí –⁠ od května do listopadu se totiž podél východního pobřeží Austrálie pohybuje přibližně 40 tisíc keporkaků.

Pohybují se po jakési oceánské dálnici, která spojuje místa u Antarktidy, kde se krmí, s Velkým bariérovým útesem, kde na svět přichází jejich mláďata. Množství keporkaků, které je v současnosti možné vidět, je mnohem větší než za celé stovky let.

  • V angličtině se keporkakovi říká humpback whale, podle jeho nápadného hrbu na zádech. 
  • V češtině se jeho jméno odvozuje ze slova qipoqqaq, což v grónské inuitštině znamená skokan, protože tento kytovec i přes své rozměry často vyskakuje nad hladinu.

Evropané začali tyto velké kytovce zabíjet kvůli oleji a kostem brzy po příchodu do Austrálie a nepřestali s tím téměř dvě století. V době, kdy byl lov keporkaků v 60. letech 20. století poprvé částečně zakázán, jich ve východní Austrálii zbývalo sotva 200 kusů. Další populace u západního pobřeží kontinentu se zmenšila přibližně na 800 jedinců. Jenže od té doby se díky opatřením na jejich ochranu daří jejich přirozený návrat. Zejména díky tomu, že –⁠ jak říkají v nadsázce přírodovědci –⁠ „se množí jako králíci“.

Návrat dobrosrdečných obrů

Podobné zprávy jako z Austrálie přicházejí v posledních letech z mnoha dalších míst, kde se v minulosti keporkaci vyskytovali a odkud je velrybáři vyhnali.

Například nedávná studie keporkaků, kteří se rozmnožují u pobřeží Brazílie a v létě jsou jejich domovem antarktické vody, ukázala, že tyto velryby se tam nyní vyskytují v takovém počtu, jaký byl k vidění v dobách před průmyslovou revolucí. Záznamy naznačují, že ve 30. letech 19. století zde žilo přibližně 27 tisíc velryb, ale po intenzivním lovu jich v polovině 50. let 20. století zůstalo pouze 450.

Zákaz komerčního lovu velryb v roce 1986 vedl k výraznému oživení populace keporkaků také v brazilských vodách; předpokládá se, že tato populace dosahuje nyní asi 93 % své původní velikosti.

Populace keporkaků na světě: modře jsou označené ty bez ohrožení, žlutě zranitelné, červené ohrožené. Zelená označuje jejich loviště
Zdroj: NOAA

Pro biology a ekology je to skvělá zpráva, protože tato zvířata díky své velikosti mají zásadní pozitivní dopad na celé ekosystémy. Ale pozitivní je to také pro klimatology –⁠ nedávné studie totiž odhalily, jak zásadní dopad na klimatické změny tito tvorové mají, a to každý jeden z nich.

Jedna velryba v průměru pohltí přibližně 33 tun oxidu uhličitého. To znamená, že pokud by se počítali jen ti ve vodách Brazílie, pak by jen ochrana této populace vedla k uložení 813 780 tun oxidu uhličitého v mořských hlubinách. To jsou podle údajů o emisích za rok 2018 přibližně dvě třetiny toho, co ročně vyprodukuje Česká republika.

Jak je to možné? Když velryba přirozeně uhyne, klesne její tělo na dno oceánu, kde uhlík, který má ve svém obrovském těle uložený, zůstane bezpečně izolovaný od atmosféry po celá staletí.

Tyto kalkulace nejsou zajímavé jen pro ekology a klimatology, zaujaly už dokonce i Mezinárodní měnový fond. Ten spočítal, že jedna velká velryba má za svůj život hodnotu přibližně dvou milionů dolarů.

Nejslavnější z velryb

Před konečným moratoriem na komerční lov velryb v roce 1985 se všechny populace keporkaků výrazně zmenšily, většina z nich o více než 95 procent. V současné době se početnost tohoto druhu na většině území jeho historického výskytu zvyšuje –⁠ největší hrozbou jsou pro ně v současné době srážky s loděmi, hluk pod hladinou nebo riziko, že se zamotají do nějaké rybářské sítě.

Keporkaci žijí ve všech oceánech světa. Každoročně překonávají velké vzdálenosti a jejich migrace je jednou z nejdelších u všech savců na planetě. Některé populace překonávají vzdálenost přes 7000 kilometrů, když z tropů, kde se bezpečně rozmnožují, míří do chladnějších oblastí, kde zase nacházejí více potravy. Keporkaci se živí krevetovitými korýši (krillem) a malými rybami –⁠ loví je tak, že nabírají a cedí obrovské množství vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...