Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.
Ve snaze zjistit, zda mikroplasty byly přítomné ve vnitřnostech ryb už v minulém století, studovali odborníci exponáty ze sbírek zejména chicagského Field Museum of Natural History. Konkrétně se jednalo o těla sladkovodních ryb, která byla ve většině případů zakonzervovaná v alkoholu.
„Za posledních deset nebo patnáct let se plasty ve vodě dostávají do veřejného povědomí. Ve skutečnosti ale živočichové čelí tomuto problému už od doby, kdy byl plast vynalezen,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tim Hoellein. Zkoumání muzejních sbírek je podle něj způsob, jak se vědci mohou podívat do historie.
Postupný nárůst
Tým hledal malé částečky umělé hmoty v útrobách sladkovodních ryb z oblasti kolem Chicaga. Zaměřili se na čtyři běžné druhy těchto obratlovců, o nichž mělo muzeum chronologické záznamy od začátku minulého století. Jednalo se o okounka pstruhového, sumečka tečkovaného, jelečka durhamského a hlaváče černotlamého.
„Vybrali jsme ryby, které byly průměrné, ne ty největší, ani nejmenší. Pak jsme pomocí skalpelů a pinzet rozložili jejich trávicí trakty,“ přiblížila hlavní autorka článku Loren Houová z Loyola University Chicago. Dodala, že za každé desetiletí se snažili získat alespoň pět vzorků.
Během procesu tým ošetřil rybí zažívací ústrojí peroxidem vodíku. „Bublinkuje, šumí a rozbíjí veškerou organickou hmotu. Plast je však vůči tomuto procesu odolný,“ vysvětlila Houová. Poté se vědci pomocí speciálních metod ujistili, že miniaturní částečky, které v útrobách našli, jsou skutečně z umělé hmoty.
Jedním ze zjištění bylo, že koncentrace mikroplastů ve vnitřnostech ryb postupem času v návaznosti na zvyšující se produkci umělohmotných výrobků dramaticky rostla. Poprvé se tyto částice v rybách objevily v padesátých letech, když se plasty začaly vyrábět ve velkém. „Kopíruje to obecný trend, že umělá hmota je všude,“ řekl spoluautor práce Caleb McMahan z Field Museum of Natural History.
Látky jako viník
Analýza také odhalila, že významného viníka v tomto ohledu představují textilie. „Mikroplasty mohou pocházet z fragmentovaných větších umělohmotných předmětů, často jsou ale právě z oděvů,“ poznamenala Houová. „Kdykoliv si vyperete legíny nebo polyesterovou košili, uvolní se drobné nitky,“ uvedla.
Jak konkrétně zmíněné mikroplasty ryby ovlivnily, studie neukazuje. Dosavadní poznatky ale naznačují, že se o nic pozitivního nejedná „Když se podíváme na dlouhodobé následky, požívání těchto částic může u ryb způsobovat změny v trávicím traktu nebo zvýšení stresu,“ upozornila Houová.
Autoři studie doufají, že jejich zjištění by mohla pomoct zvýšit povědomí o úskalích, které s sebou výroba plastů nese.
