Jak využít vysloužilé baterie z elektromobilů? Řešení přinesl vědec, který dostal cenu Wernera von Siemense

Nahrávám video
Události: Využití vysloužilých baterií z elektromobilů
Zdroj: ČT24

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vyhrál tým Martina Srnce, který popsal objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku. To by v budoucnu mohlo pomoci vývoji účinnějších katalyzátorů. Ocenění vědci působí na Akademii věd – na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a na Ústavu organické chemie a biochemie. 

Bocková má cenu za nejlepší disertaci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou. Na projektu vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy porota ocenila i to, že propojuje několik oborů – fyziku, chemii a biologii.

Cenu za nejlepší diplomovou práci letos dostal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet – Marsu a Země.

V kategorii pro nejlepšího pedagoga zvítězil Petr Šťourač z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Porotu zaujal zaváděním inovativních a efektivních metod do výuky anesteziologie a intenzivní medicíny. Šťourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny. Jejím prostřednictvím vzdělává studenty, mladé lékaře a lékařky před atestací v oboru. Založil také internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ a podílel se na vzniku Simulačního centra Lékařské fakulty MU, které vede.

Cenu za překonání překážek při studiu letos dostal Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Student s vrozenou oboustrannou hluchotou od dětství využívá kochleární implantát. Na UTB od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení. Podle organizátorů je při poslechu přednášek či procvičování látky často odkázán na odezírání, což mu v posledním roce ztěžují roušky a respirátory. Musí tak vynaložit více času i soustředění. Zaduban studuje obor Technologická zařízení, zaměřuje se na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Cenu za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 má Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT. Mejdrechová je autorkou práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka.

Novinkou je kategorie oceňující nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Zabodoval v ní Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janota se věnoval tématu druhotného využití vyřazených baterií z elektromobilů. Podrobnosti o jeho práci nabízí video v úvodu tohoto článku.

Ceny se udělují od roku 1998. Akci pořádá společnost Siemens s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...