Jak využít vysloužilé baterie z elektromobilů? Řešení přinesl vědec, který dostal cenu Wernera von Siemense

Nahrávám video

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vyhrál tým Martina Srnce, který popsal objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku. To by v budoucnu mohlo pomoci vývoji účinnějších katalyzátorů. Ocenění vědci působí na Akademii věd – na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a na Ústavu organické chemie a biochemie. 

Bocková má cenu za nejlepší disertaci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou. Na projektu vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy porota ocenila i to, že propojuje několik oborů – fyziku, chemii a biologii.

Cenu za nejlepší diplomovou práci letos dostal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet – Marsu a Země.

V kategorii pro nejlepšího pedagoga zvítězil Petr Šťourač z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Porotu zaujal zaváděním inovativních a efektivních metod do výuky anesteziologie a intenzivní medicíny. Šťourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny. Jejím prostřednictvím vzdělává studenty, mladé lékaře a lékařky před atestací v oboru. Založil také internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ a podílel se na vzniku Simulačního centra Lékařské fakulty MU, které vede.

Cenu za překonání překážek při studiu letos dostal Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Student s vrozenou oboustrannou hluchotou od dětství využívá kochleární implantát. Na UTB od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení. Podle organizátorů je při poslechu přednášek či procvičování látky často odkázán na odezírání, což mu v posledním roce ztěžují roušky a respirátory. Musí tak vynaložit více času i soustředění. Zaduban studuje obor Technologická zařízení, zaměřuje se na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Cenu za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 má Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT. Mejdrechová je autorkou práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka.

Novinkou je kategorie oceňující nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Zabodoval v ní Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janota se věnoval tématu druhotného využití vyřazených baterií z elektromobilů. Podrobnosti o jeho práci nabízí video v úvodu tohoto článku.

Ceny se udělují od roku 1998. Akci pořádá společnost Siemens s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...