Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.
Očkování proti rakovině se blíží. Pracuje na něm společnost, která vyvinula vakcínu proti covidu
„Stojíme před velikou revolucí v medicíně,“ prohlásila tento týden ve Spolkovém sněmu německá poslankyně konzervativní unie CDU/CSU Katrin Stafflerová, která vyzvala k větším investicím do této oblasti. Vakcíny mRNA, které slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, považuje za možný klíč léčby rakoviny.
Postupem proti rakovině na bázi mRNA se dlouhodobě zabývají zakladatelé německého BioNTechu Ugur Sahin a Özlem Türeciová. Právě vakcína mRNA vyvíjená BioNTechem ve spolupráci s americkou společností Pfizer dosáhla proti covidu-19 podle výsledků z poslední fáze testů účinnosti 95 procent.
Vakcína proti melanomu
BioNTechu v roce 2017 zveřejnili v magazínu Nature studii o tom, jak všem pacientům se zhoubným melanomem, kteří dostali látku s na míru upravenou mRNA, pozitivně zareagoval imunitní systém. U osmi ze třinácti testovaných pacientů pak v rozmezí roku až dvou nenastalo žádné zhoršení stavu.
BioNTech není jediný, kdo se výzkumu léčby rakoviny věnuje. I další společnosti provádí klinické studie vlivu mRNA na různé typy rakoviny.
Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Za další výhodu profesor Klaus Cichutek z Institutu Paula Ehrlicha považuje to, že RNA má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyprodukovat miliony dávek.
- mRNA je jednovláknová nukleová kyselina, která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“
S nástupem vakcín na bázi mRNA kritici uvádějí, že tato cesta je příliš riziková, neboť by mohla vyvolat autoimunitní onemocnění nebo vést ke změnám DNA.
Rizika nehrozí, tvrdí vědci
Šéf německé očkovací komise Thomas Mertens říká, že neexistuje žádný důkaz o tom, že tento typ vakcín by ke změnám lidské DNA vedl. Vzhledem k současným znalostem také není nutné obávat se dlouhodobých následků.
Cichutek tvrdí, že neexistuje žádné nebezpečí integrace mRNA do lidského genomu. „Genom se u lidí nachází ve formě DNA v buněčném jádře. Integrace ribonukleové kyseliny (RNA) do deoxyribonukleové (DNA) není možná mimo jiné kvůli rozdílné chemické struktuře,“ vysvětluje.
Molekulární bioložka Tugce Aktasová z Institutu Maxe Plancka k tomu poznamenává, že teoreticky je možné díky reverzní transkripci ledasco, prakticky se ale taková pravděpodobnost rovná nule. Reverzní transkripce je proces, kdy se přepisuje genetická informace z RNA do DNA.
Viroložka Ulrike Protzerová z Helmholtzova střediska v Mnichově uvádí, že jen málo virů má pro takovou transkripci potřebný enzym. „Jsou to vlastně jen (retroviry) HIV, HTLV a HBV,“ řekla. Zmíněné viry vyvolávají nemoci AIDS, T-buněčnou leukémii a hepatitidu B.