Průběh covidu-19 zřejmě zhoršují geny zděděné po neandrtálcích, říká výzkum v Nature

Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandrtálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature

Výzkumníci Hugo Zeberg a Svante Pääbo se zabývali skupinou genů neboli haplotypem, který moderní člověk zřejmě zdědil po člověku neandrtálském. Tento haplotyp se vyskytuje asi u 16 procent obyvatel Evropy a zhruba poloviny obyvatel jižní Asie. V Africe a východní Asii se naproti tomu prakticky nevyskytuje. Moderní lidé a neandrtálci se v různých okamžicích dějin Země křížili, a vyměňovali si tak i genetickou informaci, upozornila agentura AP.

Geny, které lidé získali po neandrtálcích, mohou být podle nové studie rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Dalšími jsou věk, mužské pohlaví a zdravotní stav. Nejčastěji se jako rizikový faktor uvádějí obezita, cukrovka či srdeční problémy.

Zeberg a Pääbo, kteří pracují na Karolinském institutu ve Stockholmu a Institutu Maxe Plancka v Lipsku, ve své studii tvrdí, že vůbec nejvyšší výskyt neandrtálského haplotypu je v populaci Bangladéše, kde se vyskytuje až u 63 procent lidí. Podle nedávných britských studií je přitom riziko úmrtí na covid-19 u lidí s původem v Bangladéši až dvakrát vyšší než v průměrné populaci.

Podle studie zveřejněné v časopise Nature je riziko, že budou muset pacienta s covidem-19 připojit na plicní ventilaci až třikrát vyšší, má-li ve své genetické výbavě neandrtálský haplotyp.

„Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandrtálcích má tak tragické následky v současné pandemii,“ uvedl Pääbo. „Proč tomu tak je, musíme co nejrychleji zjistit,“ dodal.

Genetická souvislost je stále jasnější

Dvě studie, které vyšly během září v žurnálu Science, popsaly, že lidé s vážnějším průběhem nemoci měli častěji prokazatelně mutaci v genech, jež jsou zapojené do obrany proti virům. Nejméně 10 procent nemocných s těžkým průběhem si v těle vytváří autoprotilátky, které útočí na imunitní systém, a ne na samotný virus. Podle autora studií, profesora Jeana-Laurenta Casanovy, to může vysvětlovat řadu zatím špatně pochopitelných případů zdravých lidí, kteří po onemocnění covidem skončili na jednotkách intenzivní péče.

Podle něj to bylo překvapivě jasné: škodlivé protilátky se našly u 101 z 987 zkoumaných pacientů. „Tyto dvě práce nám poskytují první vysvětlení, proč covid-19 může být u některých tak vážný, ale většina napadených stejným virem je v pořádku,“ uvedl Casanova.