Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest včetně chřipky nebo rýmy. Vědci současně upozorňují, že není velký důvod obávat se mutace viru. Rychle také přibývá testovaných.
Tři pozitivní informace o vývoji pandemie koronaviru
1) Teplo koronavirus nezastaví – ale zpomalí
„Na základě dosavadních poznatků to vypadá, že se virus v teplejším podnebí šíří hůř,“ uvádí Mohammad Sajadi z virologického institutu univerzity v americkém Marylandu. Vědec zjistil, že ačkoliv se může šířit kdekoliv, nejlepší podmínky pro přenos mezi lidmi má při nízké vlhkosti vzduchu a mezi pěti až 11 stupni Celsia.
Tuto tezi potvrzují i studie odborníků z univerzit v Pekingu, kteří zkoumali šíření nemoci ve stovce čínských měst. Dospěli k závěru, že „přenos COVID-19 značně snižuje vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu“.
Koronavirus nejvíce zasáhl oblasti mezi 30. až 50. rovnoběžkou severní šířky. Do tohoto rozmezí spadá většina Číny, Spojené státy nebo jih Evropy. Podle vědců z Marylandu se však tento pomyslný pás se stoupajícími teplotami přesune na sever Evropy a do Kanady.
Pokles bude – ale jen mírný
„Můžeme očekávat mírný pokles v nakažlivosti (viru) s teplejším, vlhčím počasím,“ souhlasí se svými kolegy epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardské univerzity, podle něj však počasí šíření viru neovlivní natolik, aby to pandemii důsledně zpomalilo.
Pásmo, kde se nejlépe šíří nový koronavirus
Před přílišným optimismem varuje i studie vědeckých týmu z univerzit ve švýcarské Basileji a švédské Solně. „Začátek jara a léta může vyvolat dojem, že se (virus) podařilo úspěšně zastavit. Počet nakažených pak ale může vzrůst zase v zimě,“ uvádějí tamní odborníci.
Podobně se chovala i pandemie takzvané španělské chřipky v letech 1918 a 1919, u které lze rozlišit tři vlny nákazy, rozdělené několikatýdenními obdobími relativního klidu.
Vědci nemohou stoprocentně určit, proč se s teplejším počasím dá většina virů napadajících dýchací cesty na ústup. Jedním z důvodů je však jistě to, že ačkoliv se virus v lidském těle nejlépe množí při teplotě 37 stupňů Celsia, mimo člověka lépe přežívá při teplotách mnohem nižších. Lidé také v zimních měsících tráví více času pospolu v uzavřených místnostech a mají slabší imunitní systém, částečně kvůli nedostatku vitamínu D, jež získáváme ze slunečního záření.
2) Virus mutuje, ale nikoliv tragicky
Nový koronavirus patří mezi takzvané RNA viry, což znamená, že může poměrně hodně mutovat. Řada lidí z toho projevuje obavy, ale současný vývoj naznačuje, že k nim zatím není velký důvod.
Už 3. března popsali čínští vědci, že existují dva hlavní kmeny tohoto viru, ale oba jsou si natolik podobné, že by vakcína ochránila člověka před oběma. Vědci v odborném časopise Nature upozorňují, že je velmi nepravděpodobné, že by virus zmutoval tak, že by se stal pro člověka smrtelnějším.
Mutace viru naopak vědcům pomáhají sledovat jeho šíření a tím lépe odhalovat jeho slabiny, vlastnosti a další fakta, která mohou pomoci s bojem proti němu. Virolog Nathan Grubaugh pro web Popular Science uvedl, že klíčové vlastnosti viru, tedy jeho nakažlivost a smrtnost, jsou kontrolované více geny.
3) Testuje se čím dál víc
„Žádat lidi, aby zůstali doma, a pozastavovat pohyb obyvatelstva je kupování času a snižování tlaku na systémy zdravotnictví. Sama o sobě ale tato opatření pandemii neudusí,“ uvedl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Vyzýváme všechny země, aby tento čas využily k útoku na virus,“ uvedl. Dodal, že je nutné rozšířit a zacílit zdravotnickou péči, rozšířit testování a také najít každý případ možné nákazy.
Česká republika testů dělá čím dál více – zatímco 18. března dokázali experti testů provést 1736 za den, ve středu 25. března to bylo už 4098. Podle dat ze světa na tom není Česko vůbec špatně:
Počet provedených testů na milion obyvatel