Stalinův kat Blochin zabil tisíce lidí. Oběti střílel do krku

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Nosil koženou kapuci, řeznickou zástěru a kožené rukavice. To bylo údajně jeho pracovní oblečení, které si bral před popravami. Byl to profesionál, zabíjel celý život. „Blochin potřeboval na popravu jednoho vězně méně než dvě minuty,“ potvrzuje německý historik Jörg Baberowski v knize Scorched Earth: Stalin's Reign of Terror.  

Vasilij Blochin se narodil 7. ledna 1895 do rolnické rodiny. Nejdříve sloužil v carské armádě a když Rusko ovládla revoluce, přidal se na stranu bolševiků. Vstoupil do komunistické strany a od roku 1921 pracoval pro sovětskou tajnou policii Čeka. Následně si ho prý všiml Stalin, kterému vyhovovala jeho bezohlednost při práci se zadrženými. A udělal z něj svého dvorního kata.

V roce 1926 se Blochin dostal do vedení nového oddělení sovětské tajné služby NKVD (nástupce Čeky) s názvem Kommandatura. Jeho úkolem bylo především odstraňovat nepohodlné, na které Stalin sám ukázal. A přestože byl Blochin vedoucím oddělení se zhruba 250 podřízenými, poprav se běžně ujímal sám. Například při masakru v Katyni.

Zastřelit, umýt, pohřbít. Blochin zvládl zabít 250 lidí denně

K likvidaci polských zajatců, především důstojníků a intelektuálních elit, dal záhy po začátku druhé světové války rozkaz tehdejší šéf NKVD Lavrentij Berija. Tisíce Poláků měly být zavražděny kvůli svému údajnému nepřátelství vůči Sovětskému svazu. A podílet se na tom měl i stalinův kat Blochin. 

„Přijel do Kalininu (nynější město Tver) se dvěma pomocníky a kufrem plným německých pistolí Walther. Každý den do věznice přivezli 250 zajatců, které na místě odvedli do sklepa,“ popisuje Baberowski. Masakr Poláků se tehdy odehrával převážně na třech místech – v Katyni, Charkovu a Kalininu. A právě tady zabíjel Blochin.

Zajatci ale nesměli do poslední chvíle tušit, že mají zemřít. Nejdříve je zavedli do první místnosti, kde se jich fiktivní komise ptala na osobní údaje. Potom pokračovali do popravčí místnosti. Na zemi prý ležely piliny a na stěny přibili plsť, která měla tlumit výstřely. Ze stejného důvodu na dvoře budovy hlasitě hučel agregát.

Po příchodu do místnosti vězňům na zápěstích zacvakla želízka, dva pomocníci vzpouzejícího se člověka drželi a třetí ho zezadu zastřelil. A spoušť mačkal Blochin. Dokonce vymyslel nový způsob zabíjení. Obvyklé bylo střílet oběti do týlu. To sice zajistilo okamžitou smrt, zároveň to ale bylo nepraktické kvůli způsobenému nepořádku. Blochin proto začal zabíjet střelou do krku tak, aby přerušil míchu a zároveň eliminoval krvácení.

Mrtvé pak další pomocníci vysvlékli, omyli a naložili na nákladní auto. Těla odvezli asi třicet kilometrů od města, kde je v noci pohřbili v lese. Za jeden den takto Blochin zastřelil zhruba 250 lidí. Za měsíc, kdy v Kalininu popravoval, zabil až sedm tisíc lidí. A dostal za to také pochvalu.

„Blochin a jeho nohsledi dostali odměnu ve výši jednoho měsíčního platu – absurdně nízká suma, když si představíte, co udělali,“ dodává Baberowski.

Stalin ho vytáhl na výsluní, s jeho smrtí ale vše skončilo

Stalin také Blochina za spolehlivé služby povýšil na generála. Věrný kat stál totiž vždycky při něm, přestože jinde se političtí funkcionáři střídali. Kat osobně usmrtil například sesazené velitele NKVD Genricha Jagodu i Nikolaje Ježova. Sám ale důvěru Stalina nikdy neztratil.

Kvůli těsnému napojení na sovětského vůdce ale také Blochinova kariéra skončila v roce 1953 se Stalinovou smrtí. Hned v březnu musel nuceně odejít do důchodu, přestože své povolání kata vykonával do posledních dnů Stalinova života. Koncem roku 1954 byl pak dokonce degradován.

Jak vypadaly poslední týdny Blochinova života, není jasné. Podle některých teorií změny neunesl a stal se z něj alkoholik. Zemřel před 65 lety, 3. února 1955. Podle některých ho ranila mrtvice, podle jiných spáchal sebevraždu. Pohřben je v Moskvě na Donském hřbitově – na stejném místě, kde v neoznačených hrobech leží ostatky některých jeho obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 9 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 12 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 13 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...