Stalinův kat Blochin zabil tisíce lidí. Oběti střílel do krku

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Nosil koženou kapuci, řeznickou zástěru a kožené rukavice. To bylo údajně jeho pracovní oblečení, které si bral před popravami. Byl to profesionál, zabíjel celý život. „Blochin potřeboval na popravu jednoho vězně méně než dvě minuty,“ potvrzuje německý historik Jörg Baberowski v knize Scorched Earth: Stalin's Reign of Terror.  

Vasilij Blochin se narodil 7. ledna 1895 do rolnické rodiny. Nejdříve sloužil v carské armádě a když Rusko ovládla revoluce, přidal se na stranu bolševiků. Vstoupil do komunistické strany a od roku 1921 pracoval pro sovětskou tajnou policii Čeka. Následně si ho prý všiml Stalin, kterému vyhovovala jeho bezohlednost při práci se zadrženými. A udělal z něj svého dvorního kata.

V roce 1926 se Blochin dostal do vedení nového oddělení sovětské tajné služby NKVD (nástupce Čeky) s názvem Kommandatura. Jeho úkolem bylo především odstraňovat nepohodlné, na které Stalin sám ukázal. A přestože byl Blochin vedoucím oddělení se zhruba 250 podřízenými, poprav se běžně ujímal sám. Například při masakru v Katyni.

Zastřelit, umýt, pohřbít. Blochin zvládl zabít 250 lidí denně

K likvidaci polských zajatců, především důstojníků a intelektuálních elit, dal záhy po začátku druhé světové války rozkaz tehdejší šéf NKVD Lavrentij Berija. Tisíce Poláků měly být zavražděny kvůli svému údajnému nepřátelství vůči Sovětskému svazu. A podílet se na tom měl i stalinův kat Blochin. 

„Přijel do Kalininu (nynější město Tver) se dvěma pomocníky a kufrem plným německých pistolí Walther. Každý den do věznice přivezli 250 zajatců, které na místě odvedli do sklepa,“ popisuje Baberowski. Masakr Poláků se tehdy odehrával převážně na třech místech – v Katyni, Charkovu a Kalininu. A právě tady zabíjel Blochin.

Zajatci ale nesměli do poslední chvíle tušit, že mají zemřít. Nejdříve je zavedli do první místnosti, kde se jich fiktivní komise ptala na osobní údaje. Potom pokračovali do popravčí místnosti. Na zemi prý ležely piliny a na stěny přibili plsť, která měla tlumit výstřely. Ze stejného důvodu na dvoře budovy hlasitě hučel agregát.

Po příchodu do místnosti vězňům na zápěstích zacvakla želízka, dva pomocníci vzpouzejícího se člověka drželi a třetí ho zezadu zastřelil. A spoušť mačkal Blochin. Dokonce vymyslel nový způsob zabíjení. Obvyklé bylo střílet oběti do týlu. To sice zajistilo okamžitou smrt, zároveň to ale bylo nepraktické kvůli způsobenému nepořádku. Blochin proto začal zabíjet střelou do krku tak, aby přerušil míchu a zároveň eliminoval krvácení.

Mrtvé pak další pomocníci vysvlékli, omyli a naložili na nákladní auto. Těla odvezli asi třicet kilometrů od města, kde je v noci pohřbili v lese. Za jeden den takto Blochin zastřelil zhruba 250 lidí. Za měsíc, kdy v Kalininu popravoval, zabil až sedm tisíc lidí. A dostal za to také pochvalu.

„Blochin a jeho nohsledi dostali odměnu ve výši jednoho měsíčního platu – absurdně nízká suma, když si představíte, co udělali,“ dodává Baberowski.

Stalin ho vytáhl na výsluní, s jeho smrtí ale vše skončilo

Stalin také Blochina za spolehlivé služby povýšil na generála. Věrný kat stál totiž vždycky při něm, přestože jinde se političtí funkcionáři střídali. Kat osobně usmrtil například sesazené velitele NKVD Genricha Jagodu i Nikolaje Ježova. Sám ale důvěru Stalina nikdy neztratil.

Kvůli těsnému napojení na sovětského vůdce ale také Blochinova kariéra skončila v roce 1953 se Stalinovou smrtí. Hned v březnu musel nuceně odejít do důchodu, přestože své povolání kata vykonával do posledních dnů Stalinova života. Koncem roku 1954 byl pak dokonce degradován.

Jak vypadaly poslední týdny Blochinova života, není jasné. Podle některých teorií změny neunesl a stal se z něj alkoholik. Zemřel před 65 lety, 3. února 1955. Podle některých ho ranila mrtvice, podle jiných spáchal sebevraždu. Pohřben je v Moskvě na Donském hřbitově – na stejném místě, kde v neoznačených hrobech leží ostatky některých jeho obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 1 hhodinou

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 3 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 7 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 8 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
03:39Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
včera v 16:39‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
včera v 14:34‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
včera v 11:04‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.