Stalinův kat Blochin zabil tisíce lidí. Oběti střílel do krku

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Nosil koženou kapuci, řeznickou zástěru a kožené rukavice. To bylo údajně jeho pracovní oblečení, které si bral před popravami. Byl to profesionál, zabíjel celý život. „Blochin potřeboval na popravu jednoho vězně méně než dvě minuty,“ potvrzuje německý historik Jörg Baberowski v knize Scorched Earth: Stalin's Reign of Terror.  

Vasilij Blochin se narodil 7. ledna 1895 do rolnické rodiny. Nejdříve sloužil v carské armádě a když Rusko ovládla revoluce, přidal se na stranu bolševiků. Vstoupil do komunistické strany a od roku 1921 pracoval pro sovětskou tajnou policii Čeka. Následně si ho prý všiml Stalin, kterému vyhovovala jeho bezohlednost při práci se zadrženými. A udělal z něj svého dvorního kata.

V roce 1926 se Blochin dostal do vedení nového oddělení sovětské tajné služby NKVD (nástupce Čeky) s názvem Kommandatura. Jeho úkolem bylo především odstraňovat nepohodlné, na které Stalin sám ukázal. A přestože byl Blochin vedoucím oddělení se zhruba 250 podřízenými, poprav se běžně ujímal sám. Například při masakru v Katyni.

Zastřelit, umýt, pohřbít. Blochin zvládl zabít 250 lidí denně

K likvidaci polských zajatců, především důstojníků a intelektuálních elit, dal záhy po začátku druhé světové války rozkaz tehdejší šéf NKVD Lavrentij Berija. Tisíce Poláků měly být zavražděny kvůli svému údajnému nepřátelství vůči Sovětskému svazu. A podílet se na tom měl i stalinův kat Blochin. 

„Přijel do Kalininu (nynější město Tver) se dvěma pomocníky a kufrem plným německých pistolí Walther. Každý den do věznice přivezli 250 zajatců, které na místě odvedli do sklepa,“ popisuje Baberowski. Masakr Poláků se tehdy odehrával převážně na třech místech – v Katyni, Charkovu a Kalininu. A právě tady zabíjel Blochin.

Zajatci ale nesměli do poslední chvíle tušit, že mají zemřít. Nejdříve je zavedli do první místnosti, kde se jich fiktivní komise ptala na osobní údaje. Potom pokračovali do popravčí místnosti. Na zemi prý ležely piliny a na stěny přibili plsť, která měla tlumit výstřely. Ze stejného důvodu na dvoře budovy hlasitě hučel agregát.

Po příchodu do místnosti vězňům na zápěstích zacvakla želízka, dva pomocníci vzpouzejícího se člověka drželi a třetí ho zezadu zastřelil. A spoušť mačkal Blochin. Dokonce vymyslel nový způsob zabíjení. Obvyklé bylo střílet oběti do týlu. To sice zajistilo okamžitou smrt, zároveň to ale bylo nepraktické kvůli způsobenému nepořádku. Blochin proto začal zabíjet střelou do krku tak, aby přerušil míchu a zároveň eliminoval krvácení.

Mrtvé pak další pomocníci vysvlékli, omyli a naložili na nákladní auto. Těla odvezli asi třicet kilometrů od města, kde je v noci pohřbili v lese. Za jeden den takto Blochin zastřelil zhruba 250 lidí. Za měsíc, kdy v Kalininu popravoval, zabil až sedm tisíc lidí. A dostal za to také pochvalu.

„Blochin a jeho nohsledi dostali odměnu ve výši jednoho měsíčního platu – absurdně nízká suma, když si představíte, co udělali,“ dodává Baberowski.

Stalin ho vytáhl na výsluní, s jeho smrtí ale vše skončilo

Stalin také Blochina za spolehlivé služby povýšil na generála. Věrný kat stál totiž vždycky při něm, přestože jinde se političtí funkcionáři střídali. Kat osobně usmrtil například sesazené velitele NKVD Genricha Jagodu i Nikolaje Ježova. Sám ale důvěru Stalina nikdy neztratil.

Kvůli těsnému napojení na sovětského vůdce ale také Blochinova kariéra skončila v roce 1953 se Stalinovou smrtí. Hned v březnu musel nuceně odejít do důchodu, přestože své povolání kata vykonával do posledních dnů Stalinova života. Koncem roku 1954 byl pak dokonce degradován.

Jak vypadaly poslední týdny Blochinova života, není jasné. Podle některých teorií změny neunesl a stal se z něj alkoholik. Zemřel před 65 lety, 3. února 1955. Podle některých ho ranila mrtvice, podle jiných spáchal sebevraždu. Pohřben je v Moskvě na Donském hřbitově – na stejném místě, kde v neoznačených hrobech leží ostatky některých jeho obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 1 hhodinou

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 3 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 5 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 6 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.