Stalinův kat Blochin zabil tisíce lidí. Oběti střílel do krku

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Nosil koženou kapuci, řeznickou zástěru a kožené rukavice. To bylo údajně jeho pracovní oblečení, které si bral před popravami. Byl to profesionál, zabíjel celý život. „Blochin potřeboval na popravu jednoho vězně méně než dvě minuty,“ potvrzuje německý historik Jörg Baberowski v knize Scorched Earth: Stalin's Reign of Terror.  

Vasilij Blochin se narodil 7. ledna 1895 do rolnické rodiny. Nejdříve sloužil v carské armádě a když Rusko ovládla revoluce, přidal se na stranu bolševiků. Vstoupil do komunistické strany a od roku 1921 pracoval pro sovětskou tajnou policii Čeka. Následně si ho prý všiml Stalin, kterému vyhovovala jeho bezohlednost při práci se zadrženými. A udělal z něj svého dvorního kata.

V roce 1926 se Blochin dostal do vedení nového oddělení sovětské tajné služby NKVD (nástupce Čeky) s názvem Kommandatura. Jeho úkolem bylo především odstraňovat nepohodlné, na které Stalin sám ukázal. A přestože byl Blochin vedoucím oddělení se zhruba 250 podřízenými, poprav se běžně ujímal sám. Například při masakru v Katyni.

Zastřelit, umýt, pohřbít. Blochin zvládl zabít 250 lidí denně

K likvidaci polských zajatců, především důstojníků a intelektuálních elit, dal záhy po začátku druhé světové války rozkaz tehdejší šéf NKVD Lavrentij Berija. Tisíce Poláků měly být zavražděny kvůli svému údajnému nepřátelství vůči Sovětskému svazu. A podílet se na tom měl i stalinův kat Blochin. 

„Přijel do Kalininu (nynější město Tver) se dvěma pomocníky a kufrem plným německých pistolí Walther. Každý den do věznice přivezli 250 zajatců, které na místě odvedli do sklepa,“ popisuje Baberowski. Masakr Poláků se tehdy odehrával převážně na třech místech – v Katyni, Charkovu a Kalininu. A právě tady zabíjel Blochin.

Zajatci ale nesměli do poslední chvíle tušit, že mají zemřít. Nejdříve je zavedli do první místnosti, kde se jich fiktivní komise ptala na osobní údaje. Potom pokračovali do popravčí místnosti. Na zemi prý ležely piliny a na stěny přibili plsť, která měla tlumit výstřely. Ze stejného důvodu na dvoře budovy hlasitě hučel agregát.

Po příchodu do místnosti vězňům na zápěstích zacvakla želízka, dva pomocníci vzpouzejícího se člověka drželi a třetí ho zezadu zastřelil. A spoušť mačkal Blochin. Dokonce vymyslel nový způsob zabíjení. Obvyklé bylo střílet oběti do týlu. To sice zajistilo okamžitou smrt, zároveň to ale bylo nepraktické kvůli způsobenému nepořádku. Blochin proto začal zabíjet střelou do krku tak, aby přerušil míchu a zároveň eliminoval krvácení.

Mrtvé pak další pomocníci vysvlékli, omyli a naložili na nákladní auto. Těla odvezli asi třicet kilometrů od města, kde je v noci pohřbili v lese. Za jeden den takto Blochin zastřelil zhruba 250 lidí. Za měsíc, kdy v Kalininu popravoval, zabil až sedm tisíc lidí. A dostal za to také pochvalu.

„Blochin a jeho nohsledi dostali odměnu ve výši jednoho měsíčního platu – absurdně nízká suma, když si představíte, co udělali,“ dodává Baberowski.

Stalin ho vytáhl na výsluní, s jeho smrtí ale vše skončilo

Stalin také Blochina za spolehlivé služby povýšil na generála. Věrný kat stál totiž vždycky při něm, přestože jinde se političtí funkcionáři střídali. Kat osobně usmrtil například sesazené velitele NKVD Genricha Jagodu i Nikolaje Ježova. Sám ale důvěru Stalina nikdy neztratil.

Kvůli těsnému napojení na sovětského vůdce ale také Blochinova kariéra skončila v roce 1953 se Stalinovou smrtí. Hned v březnu musel nuceně odejít do důchodu, přestože své povolání kata vykonával do posledních dnů Stalinova života. Koncem roku 1954 byl pak dokonce degradován.

Jak vypadaly poslední týdny Blochinova života, není jasné. Podle některých teorií změny neunesl a stal se z něj alkoholik. Zemřel před 65 lety, 3. února 1955. Podle některých ho ranila mrtvice, podle jiných spáchal sebevraždu. Pohřben je v Moskvě na Donském hřbitově – na stejném místě, kde v neoznačených hrobech leží ostatky některých jeho obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...