Katyň

Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu – sovětského masakru polských válečných zajatců v Katyni. Zkrátil mu ale zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku. Muž, který chtěl kandidovat na prezidenta, se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, v neděli obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska, při které před 12 lety zahynul jeho bratr-dvojče, tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, a spolu s ním dalších 95 členů delegace a posádky vládního letadla. Kaczyński slíbil „velice brzy“ předložit důkazy pro svá tvrzení. Antoni Macierewicz, šéf podvýboru, který vyšetřuje příčiny neštěstí, prohlásil, že pád letadla byl důsledkem ruského „nezákonného zásahu“, po kterém následovala exploze. Dosavadní vyšetřování dospělo k tomu, že nehodu způsobilo rozhodnutí posádky přistát i přes velmi špatné počasí.

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Ve věku 86 let po dlouhé nemoci zemřel významný polský hudební skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki, který je považován za jednoho z klíčových představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. O jeho úmrtí informovala rozhlasová stanice Radio Kraków, potvrdila jej umělcova rodina.

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.