R nula: klíčový termín, který vysvětluje nebezpečnost wuchanského koronaviru

Respirační onemocnění se obecně šíří kapénkami. Když nemocný kýchne nebo zakašle, uvolňuje do svého okolí kapičky slin či hlenu. Pokud se jakákoliv z nich dostane na nechráněný povrch lidského těla, vzniká různě velká pravděpodobnost nákazy.

Podle vědců na tyto kapénky téměř nemají vliv povětrnostní podmínky ani cirkulace vzduchu – dopadají téměř vždy stejně daleko. Podle Emily Landonové z Chicagské univerzity říkají nemocniční pravidla, že riziko představuje být u nakažené osoby ve vzdálenosti menší než 180 centimetrů více než 10 minut. 

Respirační choroby, mezi něž patří jak chřipka, tak i wuchanský koronavirus, se přenášejí tím, že kapičky ulpí na pevném povrchu. Tyto plochy jsou pak infekční značně dlouhou dobu, která se liší podle lokálních podmínek i druhu viru. U wuchanského koronaviru je to doposud neznámé, u chřipky to může být až několik hodin. Obecně ale koronaviry podle některých výzkumů přežijí na povrchu déle než jiné viry, tedy tři až 12 hodin. 

Existují také důkazy, že se mohou respirační choroby přenášet vzduchem pomocí pevných suchých částeček, takzvaných aerosolů. Není to ale hlavní způsob, viry totiž mají raději vlhké prostředí, jaké jim nabízejí třeba lidské sliznice.

Viry v letadle

Riziko představují také uzavřené prostory jako například letadla. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v takovém případě nebezpečná zóna do vzdálenosti dvou řad sedadel od nakažené osoby. Problém je v tom, že lidé během letů chodí, zvedají se nebo si protahují nohy či si jen berou věci ze zavazadel v přihrádkách nad hlavami.

To se potvrdilo například při epidemii koronaviru SARS, když pasažér letu z Hongkongu do Pekingu nakazil i cestující sedící od něj dál než dvě řady. Epidemiologové potvrdili, že pravidla WHO nefungují na 45 procent pacientů se SARSem. 

Nezávislý výzkum z roku 2018 ukázal, že se během letu zvedá většina cestujících: 38 procent jedenkrát, 24 procent vícekrát. Existuje ale velký rozdíl mezi těmi, kteří sedí u oken a v uličce. Zatímco ti v uličce jsou mobilní v 80 procentech, ti u okna jen ve 43 procentech. Díky tomu se ukazuje, že právě místa u okna jsou z hlediska možnosti nakazit se nějakou vzduchem přenášenou infekcí nejbezpečnější.

Zdaleka největším rizikem je pak podle tohoto modelu infikovaný personál letadla, který prochází mezi pasažéry. Už zmiňovaná Emily Landonová pro web National Geographic uvedla, že při cestování v letadle je dobré dodržovat zásady doporučované americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí. Patří mezi ně umývání rukou mýdlem nebo prostředky s alkoholem, ale také snaha se co nejméně dotýkat vlastního obličeje.

Koronavirus a chřipka

Kromě koronaviru však svět řeší i chřipkovou epidemii. Ta si letos v USA už vyžádala na osm tisíc úmrtí, oběti má chřipka každoročně i v Česku. Wuchanskému koronaviru zatím podlehlo přes 130 osob.

Obě nemoci mají mnoho společného, především schopnost šířit se kapénkovou infekcí a také to, že nejvíce postihují již nemocné a slabé osoby.

Mají zřejmě také velmi podobný ukazatel R0 (R nula). Tato zkratka udává nakažlivost nemoci, tedy to, kolik dalších lidí se průměrně infikuje od jednoho nemocného. U koronaviru není zatím definitivně nakažlivost známá, ale vypadá to, že se pohybuje mezi 2 – 3,1. Sezonní chřipka mívá tento ukazatel mezi 1,3 – 1,8, například koronavirus SARS ho měl 2–5.

Nakažlivost známých infekčních nemocí (počty nakažených)
Zdroj: WHO

Větší faktor R0 neznamená, že je nemoc horší nebo že musí nutně zasáhnout více osob. Označuje jen její potenciál. Například sezonní chřipka má sice nízký faktor R0, ale přesto každoročně nakazí miliony lidí. SARS s mnohem vyšším faktorem infikoval „jen“ osm tisíc osob. „Lidé se mnohdy mylně domnívají, že vysoký faktor R znamená, že musí vypuknout pandemie, ale ve skutečnosti je to trochu jinak,“ uvedla Maia Majumderová z Harvardovy univerzity pro web The Atlantic


Důležité také je, že tento údaj neříká, jak rychle se ostatní nakazí, a navíc není univerzální. To se ukázalo právě u SARS, kde se nakažlivost zásadně lišila v Číně a Kanadě, skoro jako by se jednalo o úplně odlišné choroby.

Smrtnost nemoci

Druhým důležitým faktorem při vyhodnocování nebezpečnosti nějaké nemoci jeho smrtnost. Ta označuje, kolik procent nakažených zemře. U wuchanského koronaviru se zřejmě pohybuje kolem tří procent. Sezonní chřipka má ve vyspělých zemích smrtnost kolem 0,1 procenta a SARS ji měl asi 10 procent.

I toto číslo je ale velmi relativní: ve vyspělých zemích je úmrtnost na běžnou chřipku mnohem nižší než v těch chudších. Jak u koronaviru, tak i u běžné chřipky navíc platí, že se smrtnost značně liší mezi různými skupinami osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 13 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...