Rakovinu děložního čípku můžeme vymýtit do roku 2100, předvídá výzkum

Očkování proti lidskému papillomaviru dramaticky snižuje množství rakoviny děložního čípku, tvrdí velká studie v prestižním časopise Lancet Oncology. Výsledky jsou tak vynikající, že vědci očekávají praktické poražení této choroby do konce století.

Na rakovinu děložního čípku po celém světě každoročně umírá asi tři sta tisíc žen – ale za několik desítek let by tomu mohl být konec. Rozšíření očkování mladých dívek spojené s pravidelnými vyšetřeními by mohlo papillomavirus (HPV) úplně porazit.

Světová zdravotnická organizace vloni vyzvala svět ke koordinované snaze v boji proti HPV. Jde totiž o nemoc, která je současně velice nebezpečná, ale přitom relativně snadno vymýtitelná. A navíc má kvůli modernímu způsobu života tendence značně se šířit.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Doposud nejrozsáhlejší studie popsala rizika, která svět čekají, pokud by se proti HPV nebránil, ale současně ukázala cesty, jak proti němu ještě účinněji bojovat.

Pokud by se svět společně HPV nepostavil, onemocní roku 2020 touto chorobou šest set tisíc žen, ale roku 2069 už to bude 1,3 milionu žen. Vědci, kteří na této studii pracovali, ale spočítali, že 13,4 milionu takových případů by se během dalších padesáti let dalo zabránit, kdyby se po celém světě zavedlo očkování a preventivní prohlídky.

Pokud by se to podařilo, pak by se kolem konce století počet případů snížil na úroveň, kdy by se dal HPV v podstatě prohlásit za eliminovaný. V řadě zemí se toho podaří dosáhnout zřejmě v každém případě; jde o státy, kde už rozsáhlé očkovací programy probíhají – to je například situace v České republice. Je to totiž přesně rok, co se v Česku začali zdarma očkovat třináctiletí chlapci proti takzvané HPV infekci. Doktoři zatím naočkovali asi třetinu chlapců v tomhle věku.

Experti předvídají, že v dobře proočkovaných zemích by mohlo množství případů HPV na konci století klesnout na 14 případů na sto tisíc žen.

Australské prvenství

Hlavní autorka studie, profesorka Karen Canfellová, uvedla, že první zemí, která tuto chorobu vymýtí, se stane Austrálie: „Náš tým už dříve odhadl, že Austrálie by se mohla tohoto druhu rakoviny úplně zbavit kolem roku 2035 – HPV se pak objeví jen u čtyř žen ze sta tisíc. Další bohaté státy, jako jsou Anglie, Finsko, USA nebo Kanada, by se k Austrálii mohly připojit v letech 2055 až 2059.“

Aby se ale podařilo tuto formu přenosné rakoviny vymýtit po celém světě, je podle expertů potřeba, aby se míra proočkovanosti výrazně zvýšila globálně – tedy aby vzrostlo množství lidí, kteří se zúčastňují různých vakcinačních programů a také preventivních prohlídek.

Nemoc se špatným jménem

Změna nebude snadná, protože HPV má v mnoha zemích špatnou pověst kvůli svému sexuálnímu přenosu. V řadě zemí se rodiče odmítají k vakcinaci připojit s argumentem, že jejich dcery budou mít během života jediného sexuálního partnera, takže takové očkování nepotřebují.

Naopak, pokud by se k takové iniciativě připojily, mohlo by to v očích takových komunit naznačovat, že jsou připravené žít promiskuitně – a to by mohlo mít pro celou rodinu negativní důsledky.

V některých evropských státech (například Irsko a Dánsko) zase ubylo očkovaných poté, co se zde objevily dokumentární filmy o tom, že by očkování mohlo způsobovat u dívek zdravotní problémy, například chronickou únavu a bolest.

Evropská studie z roku 2015 tato podezření vyvrátila; podle ní jde o náhodnou shodu mezi dobou vakcinace a věkem, kdy se u dospívajících objevuje chronický únavový syndrom.

Japonsko zase stáhlo doporučení pro očkování poté, co v zemi zavládla veřejná panika v červnu 2013; poté se počet dívek, které na toto očkování chodí, snížil ze 75 procent na jedno procento.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...