Rakovinu děložního čípku můžeme vymýtit do roku 2100, předvídá výzkum

Očkování proti lidskému papillomaviru dramaticky snižuje množství rakoviny děložního čípku, tvrdí velká studie v prestižním časopise Lancet Oncology. Výsledky jsou tak vynikající, že vědci očekávají praktické poražení této choroby do konce století.

Na rakovinu děložního čípku po celém světě každoročně umírá asi tři sta tisíc žen – ale za několik desítek let by tomu mohl být konec. Rozšíření očkování mladých dívek spojené s pravidelnými vyšetřeními by mohlo papillomavirus (HPV) úplně porazit.

Světová zdravotnická organizace vloni vyzvala svět ke koordinované snaze v boji proti HPV. Jde totiž o nemoc, která je současně velice nebezpečná, ale přitom relativně snadno vymýtitelná. A navíc má kvůli modernímu způsobu života tendence značně se šířit.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Doposud nejrozsáhlejší studie popsala rizika, která svět čekají, pokud by se proti HPV nebránil, ale současně ukázala cesty, jak proti němu ještě účinněji bojovat.

Pokud by se svět společně HPV nepostavil, onemocní roku 2020 touto chorobou šest set tisíc žen, ale roku 2069 už to bude 1,3 milionu žen. Vědci, kteří na této studii pracovali, ale spočítali, že 13,4 milionu takových případů by se během dalších padesáti let dalo zabránit, kdyby se po celém světě zavedlo očkování a preventivní prohlídky.

Pokud by se to podařilo, pak by se kolem konce století počet případů snížil na úroveň, kdy by se dal HPV v podstatě prohlásit za eliminovaný. V řadě zemí se toho podaří dosáhnout zřejmě v každém případě; jde o státy, kde už rozsáhlé očkovací programy probíhají – to je například situace v České republice. Je to totiž přesně rok, co se v Česku začali zdarma očkovat třináctiletí chlapci proti takzvané HPV infekci. Doktoři zatím naočkovali asi třetinu chlapců v tomhle věku.

Experti předvídají, že v dobře proočkovaných zemích by mohlo množství případů HPV na konci století klesnout na 14 případů na sto tisíc žen.

Australské prvenství

Hlavní autorka studie, profesorka Karen Canfellová, uvedla, že první zemí, která tuto chorobu vymýtí, se stane Austrálie: „Náš tým už dříve odhadl, že Austrálie by se mohla tohoto druhu rakoviny úplně zbavit kolem roku 2035 – HPV se pak objeví jen u čtyř žen ze sta tisíc. Další bohaté státy, jako jsou Anglie, Finsko, USA nebo Kanada, by se k Austrálii mohly připojit v letech 2055 až 2059.“

Aby se ale podařilo tuto formu přenosné rakoviny vymýtit po celém světě, je podle expertů potřeba, aby se míra proočkovanosti výrazně zvýšila globálně – tedy aby vzrostlo množství lidí, kteří se zúčastňují různých vakcinačních programů a také preventivních prohlídek.

Nemoc se špatným jménem

Změna nebude snadná, protože HPV má v mnoha zemích špatnou pověst kvůli svému sexuálnímu přenosu. V řadě zemí se rodiče odmítají k vakcinaci připojit s argumentem, že jejich dcery budou mít během života jediného sexuálního partnera, takže takové očkování nepotřebují.

Naopak, pokud by se k takové iniciativě připojily, mohlo by to v očích takových komunit naznačovat, že jsou připravené žít promiskuitně – a to by mohlo mít pro celou rodinu negativní důsledky.

V některých evropských státech (například Irsko a Dánsko) zase ubylo očkovaných poté, co se zde objevily dokumentární filmy o tom, že by očkování mohlo způsobovat u dívek zdravotní problémy, například chronickou únavu a bolest.

Evropská studie z roku 2015 tato podezření vyvrátila; podle ní jde o náhodnou shodu mezi dobou vakcinace a věkem, kdy se u dospívajících objevuje chronický únavový syndrom.

Japonsko zase stáhlo doporučení pro očkování poté, co v zemi zavládla veřejná panika v červnu 2013; poté se počet dívek, které na toto očkování chodí, snížil ze 75 procent na jedno procento.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 23 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...