Rakovinu děložního čípku můžeme vymýtit do roku 2100, předvídá výzkum

Očkování proti lidskému papillomaviru dramaticky snižuje množství rakoviny děložního čípku, tvrdí velká studie v prestižním časopise Lancet Oncology. Výsledky jsou tak vynikající, že vědci očekávají praktické poražení této choroby do konce století.

Na rakovinu děložního čípku po celém světě každoročně umírá asi tři sta tisíc žen – ale za několik desítek let by tomu mohl být konec. Rozšíření očkování mladých dívek spojené s pravidelnými vyšetřeními by mohlo papillomavirus (HPV) úplně porazit.

Světová zdravotnická organizace vloni vyzvala svět ke koordinované snaze v boji proti HPV. Jde totiž o nemoc, která je současně velice nebezpečná, ale přitom relativně snadno vymýtitelná. A navíc má kvůli modernímu způsobu života tendence značně se šířit.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Doposud nejrozsáhlejší studie popsala rizika, která svět čekají, pokud by se proti HPV nebránil, ale současně ukázala cesty, jak proti němu ještě účinněji bojovat.

Pokud by se svět společně HPV nepostavil, onemocní roku 2020 touto chorobou šest set tisíc žen, ale roku 2069 už to bude 1,3 milionu žen. Vědci, kteří na této studii pracovali, ale spočítali, že 13,4 milionu takových případů by se během dalších padesáti let dalo zabránit, kdyby se po celém světě zavedlo očkování a preventivní prohlídky.

Pokud by se to podařilo, pak by se kolem konce století počet případů snížil na úroveň, kdy by se dal HPV v podstatě prohlásit za eliminovaný. V řadě zemí se toho podaří dosáhnout zřejmě v každém případě; jde o státy, kde už rozsáhlé očkovací programy probíhají – to je například situace v České republice. Je to totiž přesně rok, co se v Česku začali zdarma očkovat třináctiletí chlapci proti takzvané HPV infekci. Doktoři zatím naočkovali asi třetinu chlapců v tomhle věku.

Experti předvídají, že v dobře proočkovaných zemích by mohlo množství případů HPV na konci století klesnout na 14 případů na sto tisíc žen.

Australské prvenství

Hlavní autorka studie, profesorka Karen Canfellová, uvedla, že první zemí, která tuto chorobu vymýtí, se stane Austrálie: „Náš tým už dříve odhadl, že Austrálie by se mohla tohoto druhu rakoviny úplně zbavit kolem roku 2035 – HPV se pak objeví jen u čtyř žen ze sta tisíc. Další bohaté státy, jako jsou Anglie, Finsko, USA nebo Kanada, by se k Austrálii mohly připojit v letech 2055 až 2059.“

Aby se ale podařilo tuto formu přenosné rakoviny vymýtit po celém světě, je podle expertů potřeba, aby se míra proočkovanosti výrazně zvýšila globálně – tedy aby vzrostlo množství lidí, kteří se zúčastňují různých vakcinačních programů a také preventivních prohlídek.

Nemoc se špatným jménem

Změna nebude snadná, protože HPV má v mnoha zemích špatnou pověst kvůli svému sexuálnímu přenosu. V řadě zemí se rodiče odmítají k vakcinaci připojit s argumentem, že jejich dcery budou mít během života jediného sexuálního partnera, takže takové očkování nepotřebují.

Naopak, pokud by se k takové iniciativě připojily, mohlo by to v očích takových komunit naznačovat, že jsou připravené žít promiskuitně – a to by mohlo mít pro celou rodinu negativní důsledky.

V některých evropských státech (například Irsko a Dánsko) zase ubylo očkovaných poté, co se zde objevily dokumentární filmy o tom, že by očkování mohlo způsobovat u dívek zdravotní problémy, například chronickou únavu a bolest.

Evropská studie z roku 2015 tato podezření vyvrátila; podle ní jde o náhodnou shodu mezi dobou vakcinace a věkem, kdy se u dospívajících objevuje chronický únavový syndrom.

Japonsko zase stáhlo doporučení pro očkování poté, co v zemi zavládla veřejná panika v červnu 2013; poté se počet dívek, které na toto očkování chodí, snížil ze 75 procent na jedno procento.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 13 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 14 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 16 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 17 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 19 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...