Ohrozí velryby změna klimatu a sladší voda v oceánu? Přírodovědci to zkoumají u Patagonie

Na samém jihu chilské Patagonie, na jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Jejich cílem je předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích a vliv tohoto procesu na život v oceánech.

U města Punta Arenas u Magalhãesova průlivu na nejjižnějším bodě Chile se proto čtyři vědci z Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) nalodili na rybářskou loď, která byla upravena pro jejich potřeby.

Po jednom a půl dni plavby v neklidných vodách průlivu, kde se setkávají vody Atlantského a Tichého oceánu a kde fouká vichr rychlostí více než 110 kilometrů za hodinu, zakotví v Seno Ballena, „fjordu velryb“, uprostřed obrovských ledovců, které jim slouží jako laboratoř. Tam získávají údaje registrované systémem snímačů instalovaných loni v dubnu, který zachycuje a analyzuje vody každé tři hodiny.

Vědci zkoumají chemické, fyzikální a biologické změny ve vodách fjordu, které dnes představují podobné podmínky, jako by mohly být ty, které nastanou v jiných mořských ekosystémech v nadcházejících desetiletích v důsledku vyššího uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a tání ledovců.

„Na tomto místě můžeme v přirozených podmínkách zjišťovat to, co by se mohlo stát, aniž bychom museli experimentovat v laboratoři,“ vysvětlil agentuře AFP biolog z Jižní univerzity Maximiliano Vergara.

Velryby tam hledají potravu. Zatím

Seno Ballena bylo pojmenováno podle velkého množství velryb, které tam každoročně připlouvají, aby nalezly potravu. Z teplých vod Střední Ameriky, kde se rozmnožují, plují tisíce kilometrů až do této oblasti, kde je hojnost potravy a kde žije mnoho malých mořských korýšů (kril) a sardinek.

Klimatické změny by ale mohly tuto rovnováhu narušit. Tání ledovce na blízkém ostrově Santa Inés a větší výskyt srážek v regionu by totiž mohly zvýšit úroveň sladké vody, podobně jako se to v důsledku zvyšování teploty očekává v jiných oceánech.

Tato změna by měla pro velryby dalekosáhlé dopady. Kdyby se složení vody změnilo, mohl by zmizet plankton, jímž se živí. „Změna uvnitř mikrořas by mohla vyvolat změny ve struktuře mořského systému nebo u živočichů, kteří se jimi živí,“ říká Marco Antonio Pinto z Jižní univerzity. Za normálních podmínek, kdy je dostatek mikrořas, je plankton, který se jimi živí, zase potravou pro vyšší články potravního řetězce, až po velryby, dodává vědec.

„Nyní budujeme naši databázi. Ta nám umožní na základě analýzy současné situace vytvořit modely toho, co by se mohlo stát v budoucnosti,“ vysvětluje Vergara.

Obavy ze změn klimatu

Členové expedice odebírají vzorky vody na osmi stanicích umístěných na různých místech Seno Ballena a měří účinky tání ledovce na Santa Inés. Ledovec stále taje a odhaluje skaliska, která při dubnové expedici nebyla vidět.

„Vody v blízkosti pólů, ať už severního, či jižního, obsahují velké množství biologických, fyzikálních a chemických informací, které mohou sloužit jako základ při klíčovém rozhodování o projektech ochrany životního prostředí ve vyspělých zemích,“ soudí biolog Maximo Frangopulos z Magalhãesovy univerzity.

„Je to jako skládanka, kterou vytváříme, abychom viděli, jak mohou klimatické změny zasáhnout nejen základní mořský systém, ale také velké savce. To bude mít sociální a ekonomický dopad v regionu,“ dodává Marco Antonio Pinto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.