Bavlna na Měsíci je mrtvá. Čínský experiment umrzl

Několik dní byl Měsíc světem, kde díky bavlně existoval život. Ovšem teď je opět jen mrtvým vesmírným tělesem a současně prvním známým kosmickým objektem s výjimkou Země, kde něco zemřelo. Bavlnu pak zabil mráz.

Čína na začátku týdne oznámila, že ve speciálním válcovitém kontejneru, který na Měsíc dopravila sonda Čchang-e 4, vyklíčila semínka bavlny. Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.

„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.

Nejnovější zprávy z Měsíce ale říkají, že semínka již uhynula. Informoval o tom čínský deník GBTimes. Podle něj experiment skončil poté, co obsah 2,6 kilogramu vážící biosféry nepřežil příchod měsíční noci. Během ní teploty klesají hluboko pod nulu, mohou se přiblížit dokonce až minus 180 stupňům Celsia.

Mrazivá smrt na Měsíci

Biosféra neměla žádný zdroj vlastního tepla, takže uvnitř ní byla teplota podobná jako venku. Takový mráz nemohlo nic z obsahu kontejneru přežít. Kromě bavlny měla sonda v kanystru také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu byla také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.

Den a noc trvají na Měsíci mnohem déle než na Zemi. Jeden celý cyklus trvá přibližně 27 pozemských dní. Každá noc má tedy asi dva týdny. Šéf experimentu uvedl na tiskové konferenci na univerzitě v Čchung-čchingu, že „teplota uvnitř kanystru s umělou biosférou poklesla na 52 stupňů pod nulou, čímž pokus skončil.“

Kontejner s umělou biosférou
Zdroj: Univerzita v Čchung-čchingu

Jakmile zase nad Von Kármánovým kráterem, kde sonda pracuje, vyjde Slunce a oteplí se, začnou rostliny uvnitř kanystru hnít, kontejner je ale dokonale utěsněný, takže Měsíční povrch nebude nijak kontaminován.

Čínští vědci současně oznámili, že probíhá i kontrolní experiment na Zemi. Při něm se experti pokusili vytvořit co nejpodobnější podmínky jako na Měsíci a zkusili nechat vyrůst stejnou sestavu organismů, jako obsahuje měsíční biosféra. Zajímavé je, že zatímco na Měsíci vzešla jen bavlna, v pozemském kontrolním pokusu se ujaly všechny druhy. Naznačuje to, že všechno je zřejmě ještě složitější, než se zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 15 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 17 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...