Bavlna na Měsíci je mrtvá. Čínský experiment umrzl

Několik dní byl Měsíc světem, kde díky bavlně existoval život. Ovšem teď je opět jen mrtvým vesmírným tělesem a současně prvním známým kosmickým objektem s výjimkou Země, kde něco zemřelo. Bavlnu pak zabil mráz.

Čína na začátku týdne oznámila, že ve speciálním válcovitém kontejneru, který na Měsíc dopravila sonda Čchang-e 4, vyklíčila semínka bavlny. Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.

„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.

Nejnovější zprávy z Měsíce ale říkají, že semínka již uhynula. Informoval o tom čínský deník GBTimes. Podle něj experiment skončil poté, co obsah 2,6 kilogramu vážící biosféry nepřežil příchod měsíční noci. Během ní teploty klesají hluboko pod nulu, mohou se přiblížit dokonce až minus 180 stupňům Celsia.

Mrazivá smrt na Měsíci

Biosféra neměla žádný zdroj vlastního tepla, takže uvnitř ní byla teplota podobná jako venku. Takový mráz nemohlo nic z obsahu kontejneru přežít. Kromě bavlny měla sonda v kanystru také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu byla také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.

Den a noc trvají na Měsíci mnohem déle než na Zemi. Jeden celý cyklus trvá přibližně 27 pozemských dní. Každá noc má tedy asi dva týdny. Šéf experimentu uvedl na tiskové konferenci na univerzitě v Čchung-čchingu, že „teplota uvnitř kanystru s umělou biosférou poklesla na 52 stupňů pod nulou, čímž pokus skončil.“

Kontejner s umělou biosférou
Zdroj: Univerzita v Čchung-čchingu

Jakmile zase nad Von Kármánovým kráterem, kde sonda pracuje, vyjde Slunce a oteplí se, začnou rostliny uvnitř kanystru hnít, kontejner je ale dokonale utěsněný, takže Měsíční povrch nebude nijak kontaminován.

Čínští vědci současně oznámili, že probíhá i kontrolní experiment na Zemi. Při něm se experti pokusili vytvořit co nejpodobnější podmínky jako na Měsíci a zkusili nechat vyrůst stejnou sestavu organismů, jako obsahuje měsíční biosféra. Zajímavé je, že zatímco na Měsíci vzešla jen bavlna, v pozemském kontrolním pokusu se ujaly všechny druhy. Naznačuje to, že všechno je zřejmě ještě složitější, než se zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 9 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...