Bavlna na Měsíci je mrtvá. Čínský experiment umrzl

Několik dní byl Měsíc světem, kde díky bavlně existoval život. Ovšem teď je opět jen mrtvým vesmírným tělesem a současně prvním známým kosmickým objektem s výjimkou Země, kde něco zemřelo. Bavlnu pak zabil mráz.

Čína na začátku týdne oznámila, že ve speciálním válcovitém kontejneru, který na Měsíc dopravila sonda Čchang-e 4, vyklíčila semínka bavlny. Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.

„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.

Nejnovější zprávy z Měsíce ale říkají, že semínka již uhynula. Informoval o tom čínský deník GBTimes. Podle něj experiment skončil poté, co obsah 2,6 kilogramu vážící biosféry nepřežil příchod měsíční noci. Během ní teploty klesají hluboko pod nulu, mohou se přiblížit dokonce až minus 180 stupňům Celsia.

Mrazivá smrt na Měsíci

Biosféra neměla žádný zdroj vlastního tepla, takže uvnitř ní byla teplota podobná jako venku. Takový mráz nemohlo nic z obsahu kontejneru přežít. Kromě bavlny měla sonda v kanystru také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu byla také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.

Den a noc trvají na Měsíci mnohem déle než na Zemi. Jeden celý cyklus trvá přibližně 27 pozemských dní. Každá noc má tedy asi dva týdny. Šéf experimentu uvedl na tiskové konferenci na univerzitě v Čchung-čchingu, že „teplota uvnitř kanystru s umělou biosférou poklesla na 52 stupňů pod nulou, čímž pokus skončil.“

Kontejner s umělou biosférou
Zdroj: Univerzita v Čchung-čchingu

Jakmile zase nad Von Kármánovým kráterem, kde sonda pracuje, vyjde Slunce a oteplí se, začnou rostliny uvnitř kanystru hnít, kontejner je ale dokonale utěsněný, takže Měsíční povrch nebude nijak kontaminován.

Čínští vědci současně oznámili, že probíhá i kontrolní experiment na Zemi. Při něm se experti pokusili vytvořit co nejpodobnější podmínky jako na Měsíci a zkusili nechat vyrůst stejnou sestavu organismů, jako obsahuje měsíční biosféra. Zajímavé je, že zatímco na Měsíci vzešla jen bavlna, v pozemském kontrolním pokusu se ujaly všechny druhy. Naznačuje to, že všechno je zřejmě ještě složitější, než se zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...