Bavlna na Měsíci je mrtvá. Čínský experiment umrzl

Několik dní byl Měsíc světem, kde díky bavlně existoval život. Ovšem teď je opět jen mrtvým vesmírným tělesem a současně prvním známým kosmickým objektem s výjimkou Země, kde něco zemřelo. Bavlnu pak zabil mráz.

Čína na začátku týdne oznámila, že ve speciálním válcovitém kontejneru, který na Měsíc dopravila sonda Čchang-e 4, vyklíčila semínka bavlny. Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.

„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.

Nejnovější zprávy z Měsíce ale říkají, že semínka již uhynula. Informoval o tom čínský deník GBTimes. Podle něj experiment skončil poté, co obsah 2,6 kilogramu vážící biosféry nepřežil příchod měsíční noci. Během ní teploty klesají hluboko pod nulu, mohou se přiblížit dokonce až minus 180 stupňům Celsia.

Mrazivá smrt na Měsíci

Biosféra neměla žádný zdroj vlastního tepla, takže uvnitř ní byla teplota podobná jako venku. Takový mráz nemohlo nic z obsahu kontejneru přežít. Kromě bavlny měla sonda v kanystru také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu byla také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.

Den a noc trvají na Měsíci mnohem déle než na Zemi. Jeden celý cyklus trvá přibližně 27 pozemských dní. Každá noc má tedy asi dva týdny. Šéf experimentu uvedl na tiskové konferenci na univerzitě v Čchung-čchingu, že „teplota uvnitř kanystru s umělou biosférou poklesla na 52 stupňů pod nulou, čímž pokus skončil.“

Kontejner s umělou biosférou
Zdroj: Univerzita v Čchung-čchingu

Jakmile zase nad Von Kármánovým kráterem, kde sonda pracuje, vyjde Slunce a oteplí se, začnou rostliny uvnitř kanystru hnít, kontejner je ale dokonale utěsněný, takže Měsíční povrch nebude nijak kontaminován.

Čínští vědci současně oznámili, že probíhá i kontrolní experiment na Zemi. Při něm se experti pokusili vytvořit co nejpodobnější podmínky jako na Měsíci a zkusili nechat vyrůst stejnou sestavu organismů, jako obsahuje měsíční biosféra. Zajímavé je, že zatímco na Měsíci vzešla jen bavlna, v pozemském kontrolním pokusu se ujaly všechny druhy. Naznačuje to, že všechno je zřejmě ještě složitější, než se zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 3 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 4 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 6 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 8 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 8 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
před 22 hhodinami

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
včera v 11:30‌‌

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
včera v 11:10‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.