Co strom, to senzor. Italští vědci připravují lesy na změnu klimatu

10 minut
Stromy a senzory
Zdroj: ČT24

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Dřevo může pro vědu fungovat jako lakmusový papírek. Italští vědci vyvinuli detektory, které odposlouchávají stromy, a dokážou tak zjistit, v jaké jsou kondici. Když se ukáže, že jsou zdravé, je velká šance, že se daří i celému ekosystému.

„Tree Talker je série detektorů, které sledují fyziologické signály, jako je růst, pohlcování oxidu uhličitého nebo proudění vody z kořenů do jehlic,“ vysvětluje biolog Antonio Brunori. „To znamená, že strom nám může říct, jak na dané klima reaguje. A když víme, jaké klima je teď, a vidíme, jak se mění, můžeme zkoumat, jak stromy zareagují.“

Biologové teď testují 36 takových senzorů v lesích severně od Říma. Dalších 300 jich je v provozu po celém světě, třeba v Číně nebo v Rusku. Letos pak vědci chtějí zapojit další skoro dva tisíce těchto zařízení. Informace posílají každých 15 minut a na internetu jsou data volně dostupná prakticky okamžitě.

„Můžeme je využít v lesnictví a zlepšit hospodaření, aby byla produkce dřeva udržitelná. Můžeme přímo změřit, jestli strom trpí nějakou nemocí a podobně,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Riccardo Valentini, který patří k jeho autorům. „Dají se využít i ve městech, protože možné padání suchých stromů ve městech je jedním z hlavních problémů městské bezpečnosti,“ dodává vědec.

Senzor jako osobní lékař

Senzor například zjistí, že stromům chybí voda a trpí suchem. Díky tomu je může člověk včas zalít. Data můžou taky prozradit, které stromy je čas pokácet, protože jsou nemocné a postupně slábnou.

„Lesy jsou pro náš život hodně důležité, protože poskytují řadu ekosystémových služeb,“ říká Valentini. „Od vody přes ukládání oxidu uhličitého z atmosféry až po udržení biodiverzity. Lesy ale tvoří stromy a na to nesmíme zapomínat. Les je soubor jednotlivců, a proto musíme studovat jednotlivce, abychom porozuměli celému lesu.“ Vědci věří, že pomocí detektorů stromům lépe porozumí a lesům pomůžou zvládnout změnu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...