Co strom, to senzor. Italští vědci připravují lesy na změnu klimatu

10 minut
Stromy a senzory
Zdroj: ČT24

Italští vědci v přímém přenosu sledují, v jakém stavu jsou jednotlivé stromy v lese i v jiných prostředích. Data můžou pomoct zjistit, jak reagují na změnu klimatu nebo jak se jim daří ve městech.

Dřevo může pro vědu fungovat jako lakmusový papírek. Italští vědci vyvinuli detektory, které odposlouchávají stromy, a dokážou tak zjistit, v jaké jsou kondici. Když se ukáže, že jsou zdravé, je velká šance, že se daří i celému ekosystému.

„Tree Talker je série detektorů, které sledují fyziologické signály, jako je růst, pohlcování oxidu uhličitého nebo proudění vody z kořenů do jehlic,“ vysvětluje biolog Antonio Brunori. „To znamená, že strom nám může říct, jak na dané klima reaguje. A když víme, jaké klima je teď, a vidíme, jak se mění, můžeme zkoumat, jak stromy zareagují.“

Biologové teď testují 36 takových senzorů v lesích severně od Říma. Dalších 300 jich je v provozu po celém světě, třeba v Číně nebo v Rusku. Letos pak vědci chtějí zapojit další skoro dva tisíce těchto zařízení. Informace posílají každých 15 minut a na internetu jsou data volně dostupná prakticky okamžitě.

„Můžeme je využít v lesnictví a zlepšit hospodaření, aby byla produkce dřeva udržitelná. Můžeme přímo změřit, jestli strom trpí nějakou nemocí a podobně,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Riccardo Valentini, který patří k jeho autorům. „Dají se využít i ve městech, protože možné padání suchých stromů ve městech je jedním z hlavních problémů městské bezpečnosti,“ dodává vědec.

Senzor jako osobní lékař

Senzor například zjistí, že stromům chybí voda a trpí suchem. Díky tomu je může člověk včas zalít. Data můžou taky prozradit, které stromy je čas pokácet, protože jsou nemocné a postupně slábnou.

„Lesy jsou pro náš život hodně důležité, protože poskytují řadu ekosystémových služeb,“ říká Valentini. „Od vody přes ukládání oxidu uhličitého z atmosféry až po udržení biodiverzity. Lesy ale tvoří stromy a na to nesmíme zapomínat. Les je soubor jednotlivců, a proto musíme studovat jednotlivce, abychom porozuměli celému lesu.“ Vědci věří, že pomocí detektorů stromům lépe porozumí a lesům pomůžou zvládnout změnu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...