Sonda u asteroidu Didymos pomůže pochopit, jak bránit Zemi před planetkami. Podíleli se na ní i Češi

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.

Autorem nanosatelitu je švédsko-finsko-česko-německé konsorcium, v němž jsou zapojení odborníci z Geologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a z české firmy Space Systems Czech. „Zjištěné poznatky by v budoucnu mohly vědcům pomoci odklonit objekty, které by se jinak mohly srazit s naší planetou Zemí,“ uvádí AV ČR.

Sondu Hera, která bude samostatně operovat v blízkosti asteroidu a bude využívat samostatně generovaný a automaticky zpřesňovaný model cílového tělesa, mají doprovázet dva nanosatelity. Dánský satelit Juventas má zkoumat gravitační pole a vnitřní strukturu menšího z obou těles binárního asteroidu Didymos, částečně český Apex bude podrobně měřit jeho povrch a provádět magnetická měření pro zpřesnění představy o vnitřní struktuře.

Česká práce na misi k asteroidům

„Připravujeme vědeckou náplň mise, tedy plánování a interpretaci pozorování, a dále takzvané science requirements, sloužící jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu,“ uvedl Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR. Firma Space Systems Czech podle něj vyvíjí palubní software a společně s institucí připravuje vývoj algoritmů k samostatnému generování trojrozměrného tvaru asteroidu, což má sloužit jako zdroj pro navigační software, který připraví finská univerzita Aalto.

„Robustní palubní software a funkční autonomní 3D navigace, jejichž vývoj vede Česko, jsou zásadní, nevyzkoušené komponenty nezbytné k úspěchu mise. Příprava mise Apex je zatím v počátečním stadiu, ale věříme, že naše dosavadní zkušenosti nám pomohou dovést vývoj úspěšně do konce,“ dodal Kohout.

Technologii vyvíjenou pro malou sondu Apex bude podle Kohouta možné využít i k dalším účelům. „Použití takovýchto malých sond umožní provést detailní specializovaná pozorování asteroidů z blízké vzdálenosti (stovky metrů), aniž by byla ohrožena mateřská sonda Hera. Apex nebude mít přímé radiové spojení se Zemí, jen zprostředkovaně přes sondu Hera, a proto se bude muset pohybovat autonomně včetně navigace a manévrů ke korekci dráhy. Právě autonomní navigace včetně autonomního generování trojrozměrného tvaru asteroidu se uplatní v následujících vesmírných misích, které budou sestaveny z malých sond podobných sondě Apex,“ uvedl Kohout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 8 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...