Sonda u asteroidu Didymos pomůže pochopit, jak bránit Zemi před planetkami. Podíleli se na ní i Češi

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.

Autorem nanosatelitu je švédsko-finsko-česko-německé konsorcium, v němž jsou zapojení odborníci z Geologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a z české firmy Space Systems Czech. „Zjištěné poznatky by v budoucnu mohly vědcům pomoci odklonit objekty, které by se jinak mohly srazit s naší planetou Zemí,“ uvádí AV ČR.

Sondu Hera, která bude samostatně operovat v blízkosti asteroidu a bude využívat samostatně generovaný a automaticky zpřesňovaný model cílového tělesa, mají doprovázet dva nanosatelity. Dánský satelit Juventas má zkoumat gravitační pole a vnitřní strukturu menšího z obou těles binárního asteroidu Didymos, částečně český Apex bude podrobně měřit jeho povrch a provádět magnetická měření pro zpřesnění představy o vnitřní struktuře.

Česká práce na misi k asteroidům 

„Připravujeme vědeckou náplň mise, tedy plánování a interpretaci pozorování, a dále takzvané science requirements, sloužící jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu,“ uvedl Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR. Firma Space Systems Czech podle něj vyvíjí palubní software a společně s institucí připravuje vývoj algoritmů k samostatnému generování trojrozměrného tvaru asteroidu, což má sloužit jako zdroj pro navigační software, který připraví finská univerzita Aalto.

„Robustní palubní software a funkční autonomní 3D navigace, jejichž vývoj vede Česko, jsou zásadní, nevyzkoušené komponenty nezbytné k úspěchu mise. Příprava mise Apex je zatím v počátečním stadiu, ale věříme, že naše dosavadní zkušenosti nám pomohou dovést vývoj úspěšně do konce,“ dodal Kohout.

Technologii vyvíjenou pro malou sondu Apex bude podle Kohouta možné využít i k dalším účelům. „Použití takovýchto malých sond umožní provést detailní specializovaná pozorování asteroidů z blízké vzdálenosti (stovky metrů), aniž by byla ohrožena mateřská sonda Hera. Apex nebude mít přímé radiové spojení se Zemí, jen zprostředkovaně přes sondu Hera, a proto se bude muset pohybovat autonomně včetně navigace a manévrů ke korekci dráhy. Právě autonomní navigace včetně autonomního generování trojrozměrného tvaru asteroidu se uplatní v následujících vesmírných misích, které budou sestaveny z malých sond podobných sondě Apex,“ uvedl Kohout.