Extrémy počasí, jako je současná vlna veder, se budou v době globálních klimatických změn opakovat. V pořadu Interview ČT24 to uvedl biolog z Přírodovědecké fakulty UK David Storch. Vysoké teploty a sucho mohou vystřídat záplavy, varuje. Za větší problém však považuje likvidaci životního prostředí a vymírání druhů. Otázky kladl Daniel Takáč.
Extrémy počasí se budou opakovat. Horší jsou ale lány řepky a mizení druhů, varuje biolog
26 minut
David Storch: Většinu vymírání působíme my
„Žijeme v době globálních klimatických změn, dnes o jejich existenci nepochybujeme, možná můžeme mít nějaké pochybnosti o tom, do jaké míry se o ně zasloužil člověk, ale globální změny tady máme. A nesou s sebou nejen celkové oteplování planety, které je docela dobře doložené, ale také přítomnost čím dál větších klimatických extrémů,“ vysvětluje David Storch.
Klimatické změny v nové situaci
„Jeden extrém právě zažíváme, je opravdu obrovský, každý to cítí na vlastní kůži. Ale to neznamená, že bude pořád jenom tepleji a sušeji; může to znamenat, že příští rok budou naopak záplavy. Nicméně sucha se budou spíš opakovat s větší frekvencí. Hrozí obojí, ale sucho je teď větší problém,“ varuje ekolog.
David Storch sice uznává, že klimatické změny nejsou v historii nic nového, nicméně varuje, že pro současné lidstvo mohou mít fatální důsledky. „Problém je v tom, že dnes přicházejí změny v situaci, kdy je lidská populace obrovská, planeta přelidněná a zadrátovaná infrastrukturou, takže klimatické změny mají horší následky, než tomu bylo dřív – třeba ve středověku,“ upozorňuje.
Navzdory závažnosti klimatických změn však nepovažuje extrémní výkyvy počasí za největší hrozbu současnosti. Větším problémem je podle něj ničení životního prostředí a vymírání druhů. Podle Storcha sice ještě nežijeme v době šestého masového vymírání druhů, jak tvrdí někteří vědci, ale přesto je probíhající ztráta biologické rozmanitosti alarmující.
Biologická poušť
„Problém je v tom, že většinu vymírání způsobujeme my sami,“ upozorňuje. Zatímco velká vymírání v minulosti byla způsobena buď pádem meteoritů, nebo vulkanickou činností, v současnosti je mizení druhů působeno člověkem. Zásadní příčinou likvidace původního přírodního prostředí jsou postupy moderního průmyslového zemědělství a zakládání plantáží. V této souvislosti Stroch kritizuje třeba produkci biopaliv.
„Zakládání plantáží je z hlediska biologické rozmanitosti úplně nejhorší, a je jedno, jestli to je řepka nebo plantáž palmy olejné. Obojí představuje biologickou poušť,“ zdůrazňuje Stroch. Proti průmyslovému zemědělství se zasazuje o citlivější formy zemědělské produkce.
Mezi faktory, které podstatně přispívají k proměnám přírodního prostřední, počítá také šíření nepůvodních druhů, které jsou schopné ovládnout oblasti mimo svůj přirozený areál. Také za rozmachem invazivních druhů, které často razantně utlačují druhy původní, přitom můžeme hledat činnost člověka, zdůrazňuje Stroch.
Za další rizikový faktor označuje čím dál tím větší množství lidí na planetě. Podle některých demografických projekcí bude v roce 2100 na Zemi žít až jedenáct miliard lidí. „Růst lidské populace je hlavní zdroj všech problémů, což souvisí s rostoucími nároky lidské populace,“ připomíná biolog.
V některých oblastech světa podle něj země rostoucí počty populace neuživí, což povede k migraci obyvatelstva. S tím úzce souvisí právě otázky životního prostředí. „Máme tady migraci, která je daná ekologickými faktory,“ upozorňuje.
Vzdělaní lidé se rozmnožují pomaleji
Na otázku, co dělat, aby lidstvo planetu Zemi a samo sebe nezničilo, David Storch odpovídá důrazem na vzdělání. „Víme, že vzdělání, speciálně v rozvojových zemích, velmi dobře funguje. Nejen protože vzdělání lidé se rozmnožují pomaleji, ale i proto, že vzdělanější lidé o tom dokážou více přemýšlet a ke zdrojům se chovat odpovědněji.“
„Vzdělání je prostředek, který je sice na dlouhé lokte, je ale reálně nejúčinnější,“ uzavírá biolog David Storch. Celý rozhovor je k přehrání ve videu v čele článku.
