Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
Vzácná antilopa je nejznámější pro svou hnědou srst s výraznými bílými pruhy. Vzhledem k tomu, že ve volné přírodě zbývá méně než sto jedinců, jedna z keňských rezervací je chová a vypouští zpět do volné přírody s cílem dosáhnout do roku 2050 počtu 750 divokých bongů.
Mount Kenya Wildlife Conservancy o rozloze 1250 akrů, která se nachází na svazích nejvyšší keňské hory Mount Kenya v oblasti Nanyuki se snaží vzbudit přirozené instinkty bongů chovaných v zoo. Ochránci chtějí zajistit, aby se zvířata dokázala ve volné přírodě uživit bez lidské pomoci, uniknout predátorům a měla silnou imunitu proti nemocem.
Česká pomoc africké biodiverzitě
Minulý týden rezervace dovezla novou skupinu čtyř samců bonga z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, také s pomocí České republiky. Celou akci totiž koordinovala zoologická zahrada ve Dvoře Králové.
„Safari Park Dvůr Králové je jednou z prvních zahrad v Evropě, která začala s chovem bongů horských. První zvířata dovezl přímo z Keni Josef Vágner. Od roku 1974 se tu narodilo 109 mláďat a také všichni bongové vybraní koordinátorem Evropského chovného programu EEP po evropských zoo pro transport do Keni mají dvorskou krev. Symbolicky se tak po víc než půlstoletí vrací domů. Aktivity v Keni rozvíjí Safari Park již velmi dlouhou dobu a jeho zkušenosti jsou důvodem, proč byl pověřen organizací takto významného transportu. Důležitou roli sehrává i fakt, že pro podobné účely máme vybudované specializované karanténní zařízení. Návratem bongů horských do Keni pokračuje Safari Park Dvůr Králové v naplňování svého poslání,“ komentoval smysl transportu ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové Přemysl Rabas.
Samotná jediná zoo by ale tak náročnou akci nezvládla, do programu je jich zapojených rovnou několik: Zoo Praha, Národní Zoo Bojnice, Zoo Frankfurt, Zoo Berlin a Zoo Givskud. „Zoo Praha již několik let podporuje nejen obnovu přirozeného prostředí, ale také výzkum a monitoring bongů ve spolupráci s Mount Kenya Wildlife Conservancy. Současný transport bongů do Keni je skvělou ukázkou skutečného poslání moderních zoologických zahrad a připomínkou, že ochranářské úsilí nezná národní ani kontinentální hranice. Společně s našimi návštěvníky i účastníky zážitkových programů s bongy chovanými v Praze můžeme sdílet tento silný příběh a tím získávat další podporu pro ochranu těchto mimořádně charismatických savců. V mnoha ohledech jde o uzavření pomyslného kruhu, v němž se propojuje ex situ ochrana, in situ ochrana i vzdělávání veřejnosti,“ doplňuje kurátorka kopytníků v Zoo Praha Barbora Dobiášová.
Evropsko-americký bongo v Africe
Noví jedinci, kteří jsou v současné době v Keni v karanténě a pod neustálým dohledem, se budou křížit s potomky osmnácti bongů, kteří se do rezervace dostali v roce 2004 ze Spojených států, aby byl zajištěn rozmanitější genofond druhu.
Ředitel rezervace Robert Aruho řekl, že při obnově populace tohoto kriticky ohroženého zvířete není příbuzenské křížení mezi bongy s podobnými geny doporučované. „Chceme bongy, kteří jsou silní nejen fyzicky, ale také geneticky, aby předávali silné geny další generaci,“ uvedl.
Poslední divoký bongo byl v lese na Mount Kenya spatřen v roce 1994, než byli první jedinci znovu vypuštěni do volné přírody v roce 2022. Dnes se antilopy opět potulují mezi oranžovými popínavými liánami a keři, které jsou součástí jejich oblíbené potravy.
Epidemie pod Kilimandžárem
Počet bongů se zmenšil poté, co v šedesátých letech dvacátého století v populaci vypukla epidemie, při níž uhynuly tisíce kusů. V osmdesátých letech ochránce přírody Don Hunt vyvezl 36 jedinců tohoto druhu do USA jako pojistku pro chov v zajetí, s plánem vrátit je do volné přírody, až se podmínky zlepší. Když byla v roce 2004 otevřena rezervace Mount Kenya Wildlife Conservancy, bylo dovezeno osmnáct potomků těchto bongů, kteří se od té doby v rezervaci rozmnožili na celkem 102 zvířat.
Třiatřicetiletá Caroline Makenaová vyrostla v regionu Mount Kenya a pamatuje si, jak poslouchala příběhy o bongách od své babičky, která vyprávěla, že to bylo nejoblíbenější maso v její komunitě. Ona sama však žádného jedince neviděla, dokud nezačala v rezervaci pracovat. „Nikdy jsem nevěděla, že jsou bongové tak krásní. Myslím, že je moje komunita milovala nejen pro maso, ale i kvůli jejich kráse,“ sdělila AP.
Bongové jsou plaší a navzdory svým výrazným bílým pruhům se umí maskovat. Tyto vlastnosti jsou pro přežití ve volné přírodě klíčové. Asistent programu pro záchranu bongů Andrew Mulani uvedl, že bongové jsou před vypuštěním do volné přírody po měsíce sledováni, aby se zajistilo, že budou vybráni ti nejvhodnější, protože krotká zvířata by snadno padla za oběť predátorům.
Loni se ve volné přírodě narodilo čtvrté mládě, což podle něj bylo známkou toho, že se bongům v jejich přirozeném prostředí daří a že se jejich počet zvýší. Doba březosti bongů je devět měsíců, což je faktor, který negativně ovlivňuje růst populace. V porovnání s jinými druhy antilop, kterým se daří ve stejném ekosystému, jsou také citlivější a hůře reagují na některé rostliny a povětrnostní podmínky.
Zatímco tým ochránců přírody na Mount Kenya bojuje s časem, aby zachránil tento kriticky ohrožený druh, tisíce turistů, kteří rezervaci každoročně navštíví, obdivují jejich spirálovité rohy a doufají, že se stanou v keňské přírodě běžnějším jevem.
