Parní lokomotiva

V sobotu vyjedou do středních Čech turistické vlaky a také dvě linky cyklobusů, k nimž o letních prázdninách přibude i třetí. V turistické sezoně budou kromě pravidelného provozu motorových vlaků jezdit ve vybrané termíny i parní vlaky, které se vydají na tradiční trasy do Posázaví, nově pojedou například i do Rožmitálu pod Třemšínem.

Do Vánoc by měla skončit výluka části železniční trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Zatěžkávací zkoušku má za sebou nový dvoukolejný most přes Labe, kvůli jehož stavbě nejezdí vlaky mezi pardubickým hlavním nádražím a městskou částí Rosice a zároveň je i výluka na souběžné trati do Chrudimi. Na zatěžkávací zkoušku přijely do Pardubic dvě historické lokomotivy – rychlíková parní lokomotiva přezdívaná Šlechtična a těžká dieselová nákladní lokomotiva sovětské výroby přezdívaná Sergej.

Teplé a suché bude počasí i o víkendu. Výstraha na riziko požárů stále platí pro velkou část Čech. Meteorologové ji ve čtvrtek mírně rozšířili a neočekávají, že by na situaci něco změnila studená fronta, která Českem projde v pátek. Po ní se sice mírně ochladí, ale teploty zůstanou i v sobotu blízko dvaceti stupňů. V pátek i neděli budou nejvyšší teploty nad dvacítkou.

Velká sláva byla v Praze 14. července 1862. Vlastně to nebylo přímo v Praze, ale na jejím předměstí Smíchově. Nebylo to poprvé, kdy přijel do Prahy (nebo těsně k ní) parní vlak, ale stále to byla novinka. Česká západní dráha, která na Smíchově nově končila, vedla z Plzně a zároveň nabízela spojení do Bavorska. Západní dráha je i přes mnoho proměn dodnes jednou z nejkrásnějších tratí – od údolí Berounky po svahy Českého lesa – a před rokem 1989 to byla pro mnohé také vysněná trať. „Její“ expresy do Paříže a do Mnichova byly jedněmi z mála vlaků na Západ.

Celkem tři výročí si před třiceti lety připomněli obyvatelé Litovle: sedm set let trvání města, sto pět let od založení železniční tratě Litovel–Červenka a devadesát let od založení místního gymnázia. V rámci oslav byla možná jízda parním vlakem zprovozněným zaměstnanci železničních opraven ve Valašském Meziříčí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Historická lokomotiva, jeden ze symbolů Krnova na Bruntálsku, se vrátila do města. Radnice o její návrat usilovala několik let. Musela ale nejprve prokázat, že je vlastníkem. Město lokomotivu nejprve nechá opravit, pak ji umístí na plochu u krnovského nádraží.

Rok, který končí nulou, upomíná vždy na výročí události, kterou leckdo oplakal, ale nebylo vyhnutí – totiž na konec parního železničního provozu v Československu. Parní lokomotivy se oficiálně rozloučily v létě 1980 zvláštními jízdami v severních Čechách, ve skutečnosti zmizely poslední nákladní lokomotivy z pravidelného provozu na přelomu let 1980 a 1981. Nyní, po 40 letech, jsme již tak daleko, že ani historický vlak automaticky neznamená, že by to byl vlak parní. Ale vzpomínky na dým stoupající z komína a podmanivý zvuk parního stroje zůstává doslova duší železnice.

Neuvěřitelná souhra náhod a velké nedbalosti vedla ke srážce dvou vlaků, která dodnes zůstává tím nejhorším, co se kdy na železnici v českých zemích stalo. Při srážce dvou vlaků, jednoho s mohutnou parní lokomotivou v čele, druhého sestaveného z lehkých motorových vozů, a při požáru, který vypukl hned po nehodě, zahynulo 118 lidí. Byl podvečer 14. listopadu 1960 a stala se tragédie u Stéblové.

Spolky, které provozují historické vlaky, se obávají nového zabezpečovacího systému, který zavádí Správa železnic (dříve SŽDC). Nejenže zařízení, která budou muset být v lokomotivách povinně, stojí miliony korun, do některých starých typů instalovat ani nejdou.

Historická parní lokomotiva řady 310.0 se v pátek přesunula z Olomouce do Železničního muzea moravskoslezského v Ostravě. Lokomotivu zvanou Kafemlejnek, která u olomouckého depa stála padesát let, ráno specializovaná firma naložila a nákladním autem dovezla po dálnici až k nádraží Ostrava střed. Muzeu ji pronajalo Depo historických vozidel v Lužné u Rakovníka.

Historické parní lokomotivě Matěj z Valašského Meziříčí končí po osmnácti letech technická způsobilost kotle. Náročná oprava, která by ji vrátila na koleje, přijde nejspíš na miliony korun. Vlastník, Národní technické muzeum, na opravu peníze nemá, pomoci by mohla města a kraj.