Ochrana přírody strana 3 z 5

Celkem 120 přestupků musela loni řešit policie spolu se strážci národního parku Krkonoše. Nejčastěji šlo o neukázněné řidiče, kteří se snažili projet klidovým územím. Tento problém má vyřešit technologie ze západu Čech. Plzeňská firma teď pro park připravuje detektory, které na neukázněné řidiče upozorní už zdálky.

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. Unikátní záběry podle ochránců přírody poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky. Žádají proto Správu CHKO, aby se zasadila o ochranu vlků a rozšířila území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Spalovna průmyslového odpadu v Rybitví u Pardubic získala povolení od ministerstva životního prostředí. Zmodernizovat a obnovit provoz se tam snaží už od roku 2006 majitel areálu, kterým je společnost AVE CZ. O kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA) firma už několikrát neúspěšně usilovala. Zatímco ministerstvo teď povolení udělilo, proti jsou obce i Pardubický kraj.

Ekologové mají obavy, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají z chatové oblasti škodlivé splašky. Ty by mohly zlikvidovat třeba kriticky ohrožený rdest dlouholistý. Tato vodní rostlina tam roste v celoevropsky významné lokalitě přírodního parku Orlice, a to na jediném místě v Česku. Stát přitom v nedávné době toto území vyčistil za šest a půl milionu korun, a to právě proto, aby rostliny zachránil.

Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.

Hnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých v Českém ráji podle ochranářů narušují drony. Chtějí proto vydat opatření, které by využívání bezpilotních zařízení omezilo. Zakázat létání chtějí třeba v blízkosti hradu Trosky, kam se sokoli vrátili před čtyřmi lety. Vyvést mladé se jim tam ale podařilo pouze jednou.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku o pět let až do roku 2035. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, informoval o tom Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, reagoval mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje rozsáhlé znečištění potoka Turold v okolí Mikulova. Voda, která protéká Chráněnou krajinnou oblastí Pálava i Lednicko-valtickým areálem, je znečištěna zejména amoniakem. Podnět inspektorům dalo vedení města Mikulov. Kdo za nebezpečnými látkami v potoce stojí, zatím ČIŽP nekomentuje.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Na šumavské Modravě nebo Kvildě už turisté nebudou mít možnost zapůjčit si elektrokoloběžky. Tamní půjčovna sportovního vybavení je i přes velkou oblibu návštěvníků Šumavy vyřadila ze svého sortimentu, a to kvůli sporům se správou národního parku. Provozovatele výkonnějších koloběžek nebo segwayů navíc zanedlouho čeká i placení povinného ručení.

Kvůli rozdělání ohně v Národním parku České Švýcarsko v době hašení požáru dal děčínský magistrát pokutu třem lidem, každý z nich má zaplatit tři tisíce korun. Informoval o tom mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Požár zasáhl les na ploše 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů, uhašen byl po dvaceti dnech.

Strážci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky v poslední době zaznamenávají zvýšený počet vozidel na lesních cestách. Návštěvníky vybízí, aby svá auta nenechávali mimo vyhrazená parkoviště. Za porušení jim hrozí až desetitisícová pokuta, ani to však mnohé řidiče neodradí.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se otevře turistům. Průlomové rozhodnutí ve čtvrtek vydala státní správa národního parku. O zpřístupnění cesty Luzenským údolím usilují na Šumavě už od devadesátých let. Zatímco z Bavorska je přechod přístupný, na české straně byly zatím veškeré snahy o otevření marné. Hlavním důvodem je ochrana tetřeva hlušce, který se v oblasti vyskytuje.

Nejvyšší český vrchol znovu obepíná ochranná plastová síť. Rozvinuli ji tam správci českého a polského národního parku. Přes léto má neukázněným návštěvníkům hor zabránit v pohybu mimo vyznačené plochy, a tedy i v devastaci vzácné přírody.

Krkonošský národní park (KRNAP) zahájil správní řízení s lyžařkou Sandrou Schützovou, donedávna českou reprezentantkou v běhu na lyžích. Podle fotografií, které sama zveřejnila na sociálních sítích, se zřejmě pohybovala v přísně střežené lokalitě v Obřím dole, kam je vstup podle zákona zakázaný. Lyžařka to popírá.

V horském resortu Dolní Morava na Orlickoústecku se pro turisty otevřel nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge 721. Ve výšce 95 metrů překonává údolí Mlýnského potoka z horského hřebene Slamník na hřeben Chlum. Místostarosta obce Dolní Morava Petr Vrzal doufá, že most do obce přivede více turistů a peněz, ekolog Mojmír Vlašín se naopak obává, že dojde k poškození přírody. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Lávka Sky Bridge je dlouhá 721 metrů a spojuje dva horské hřebeny Králického Sněžníku - Slamník a Chlum. Zátěžová zkouška lávky, která je v nadmořské výšce 1110 metrů, skončila v neděli, první turisté mostem projdou v pátek 13. května, vstupenky si musí koupit on-line. Agentura CzechTourism očekává, že unitkátní stavba přiláká do lokality návštěvníky z celého světa. Podle ochránců přírody je projekt problematický, nepříznivě ovlivní ráz krajiny.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.