Ochrana přírody strana 3 z 5

Na Šumavě se podle vedení správy národního parku uskutečnil tajný závod, jeho účastníci dusali Luzenským údolím, kam by člověk vůbec neměl vstoupit. Správa následně zvýšila v klidovém území poblíž Modravy dohled. Chystá se i rozšířit zákaz vstupu.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) řeší na svém území každoročně až stovky přestupků. Návštěvníci nejčastěji jezdí motorovými vozidly tam, kde je to zakázáno. Souvisí s tím také nevhodné parkování obytných vozů. České televizi to sdělilo patnáct oslovených CHKO. Stráž přírody může při kontrole udělit návštěvníkům blokovou pokutu v řádech až několika tisíců korun, i když často končí vše domluvou.

S letním počasím opět přibývá problémů s nelegálním tábořením v národních parcích. Někteří lidé se tak chtějí vyhnout klasickým kempům, které letos ubytování zdražily. Třeba na Šumavě častěji využívají i nouzová nocoviště. Přespání na takových místech má ale pravidla a jako klasické tábořiště neslouží.

Členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo patnáct let.

Ve snaze ochránit ohrožené nosorožce před pytláky jim ekologové začali odřezávat rohy. Zvířata na to ale reagují výrazně větší změnou chování, než se předpokládalo.

Deset orlů mořských již letos uhynulo po otravě karbofuranem. To je jedovatý pesticid, který je v Česku zakázaný, ale ochránci přírody se domnívají, že jej pytláci líčí na hlodavce, kterými se pak dravci živí. Velké množství otrav orlů je obrovským problémem. V současnosti u nás žije na českém území okolo 150 párů a hnízdní úspěšnost nebývá vysoká.

Správa chráněné krajinné oblasti Poodří povolila výstavbu železnice do Mošnova. Má usnadnit zásobování nově vznikajícího armádního centra a průmyslové zóny u ostravského letiště. Někteří ekologové a odborníci to kritizují. Stavba podle nich ohrozí chráněnou přírodu. Zástupci pooderské správy reagují, že to kraj vykompenzuje obnovou mnohem většího území.

Celkem 120 přestupků musela loni řešit policie spolu se strážci národního parku Krkonoše. Nejčastěji šlo o neukázněné řidiče, kteří se snažili projet klidovým územím. Tento problém má vyřešit technologie ze západu Čech. Plzeňská firma teď pro park připravuje detektory, které na neukázněné řidiče upozorní už zdálky.

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. Unikátní záběry podle ochránců přírody poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky. Žádají proto Správu CHKO, aby se zasadila o ochranu vlků a rozšířila území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Spalovna průmyslového odpadu v Rybitví u Pardubic získala povolení od ministerstva životního prostředí. Zmodernizovat a obnovit provoz se tam snaží už od roku 2006 majitel areálu, kterým je společnost AVE CZ. O kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA) firma už několikrát neúspěšně usilovala. Zatímco ministerstvo teď povolení udělilo, proti jsou obce i Pardubický kraj.

Ekologové mají obavy, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají z chatové oblasti škodlivé splašky. Ty by mohly zlikvidovat třeba kriticky ohrožený rdest dlouholistý. Tato vodní rostlina tam roste v celoevropsky významné lokalitě přírodního parku Orlice, a to na jediném místě v Česku. Stát přitom v nedávné době toto území vyčistil za šest a půl milionu korun, a to právě proto, aby rostliny zachránil.

Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.

Hnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých v Českém ráji podle ochranářů narušují drony. Chtějí proto vydat opatření, které by využívání bezpilotních zařízení omezilo. Zakázat létání chtějí třeba v blízkosti hradu Trosky, kam se sokoli vrátili před čtyřmi lety. Vyvést mladé se jim tam ale podařilo pouze jednou.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku o pět let až do roku 2035. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, informoval o tom Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, reagoval mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje rozsáhlé znečištění potoka Turold v okolí Mikulova. Voda, která protéká Chráněnou krajinnou oblastí Pálava i Lednicko-valtickým areálem, je znečištěna zejména amoniakem. Podnět inspektorům dalo vedení města Mikulov. Kdo za nebezpečnými látkami v potoce stojí, zatím ČIŽP nekomentuje.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Na šumavské Modravě nebo Kvildě už turisté nebudou mít možnost zapůjčit si elektrokoloběžky. Tamní půjčovna sportovního vybavení je i přes velkou oblibu návštěvníků Šumavy vyřadila ze svého sortimentu, a to kvůli sporům se správou národního parku. Provozovatele výkonnějších koloběžek nebo segwayů navíc zanedlouho čeká i placení povinného ručení.

Kvůli rozdělání ohně v Národním parku České Švýcarsko v době hašení požáru dal děčínský magistrát pokutu třem lidem, každý z nich má zaplatit tři tisíce korun. Informoval o tom mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Požár zasáhl les na ploše 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů, uhašen byl po dvaceti dnech.

Strážci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky v poslední době zaznamenávají zvýšený počet vozidel na lesních cestách. Návštěvníky vybízí, aby svá auta nenechávali mimo vyhrazená parkoviště. Za porušení jim hrozí až desetitisícová pokuta, ani to však mnohé řidiče neodradí.